Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá většinu dovozu do Spojených států zatížit clem kolem 20 procent. S odkazem na tři informované zdroje to napsal server listu The Washington Post (WP). Část ekonomů upozorňuje na hospodářské problémy, které takový krok přinese. Trump se chystá sérii cel oznámit ve středu, vybrané peníze by chtěl částečně použít na snížení daní Američanům.
Reciproční cla, které Spojené státy tento týden oznámí, se budou týkat všech zemí, nikoli jen menší skupiny států s největší nerovnováhou. V noci na dnešek to prohlásil americký prezident Donald Trump. Rozsáhlý plán dovozních poplatků chce Trump představit v úterý. Datum 2. dubna již předem nazval dnem osvobození pro americké podniky, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.
Evropská unie se připravuje na další kolo obchodních jednání s administrativou Donalda Trumpa. Podle informací agentury Bloomberg Evropská komise pracuje na vytvoření takzvaného term sheet, dokumentu, který má nastínit možné ústupky vůči Spojeným státům. Cílem je zmírnit dopad amerických cel, která již nyní ovlivňují evropský export a od 2. dubna 2025 by se měla ještě více rozšířit.
Americké finanční trhy zažily několik turbulentních týdnů. Na začátku března hlásily ztráty ve výši čtyř bilionů dolarů. Většina analytiků to přičítá nejistotě ohledně cel, která slibuje zavést americký prezident Donald Trump. Ten od 12. března uvalil celosvětové 25procentní clo na ocel a hliník, od poloviny dubna mají začít platit evropská reciproční cla. O dopadech Trumpovy politiky jsme hovořili s bývalým britským ministrem obchodu Gregem Handsem, který má kontakty na obou březích Atlantiku. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Univerzitě CEVRO.
Americký prezident Donald Trump je ochoten snížit cla na čínský dovoz, pokud to pomůže dohodě s čínskou společností ByteDance ohledně prodeje amerických aktivit její sociální sítě TikTok. Pokud ByteDance podíl v této síti pro sdílení krátkých videí neprodá do 5. dubna, znovu vstoupí v platnost zákaz sítě v USA. Trump nicméně připustil, že by mohl lhůtu znovu prodloužit. "Možná jim trochu snížím cla nebo něco jiného, aby se to podařilo," řekl Trump novinářům.
Evropská komise (EK) do poloviny dubna odkládá zavedení odvetných cel vůči USA. Informovaly o tom zahraniční agentury. Cla mají být reakcí na americká 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, která začala platit minulou středu. "Všechna (celní) protiopatření Evropské unie oznámená 12. března vstoupí v platnost v polovině dubna. Získáme tím více času na jednání s americkou administrativou," citovala agentura AFP mluvčího EK Olofa Gilla.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny. Výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy, uvádí ECB na svém webu. Spojené státy už zavedly vyšší cla na výrobky z oceli a hliníku z celého světa.
Uživatelé věrnostních aplikací obchodních řetězců se už počítají v milionech. S jejich využíváním jsou často spojované výrazné slevy, podle kritiků však zároveň obsáhlý sběr osobních dat, jejich sdílení s třetími stranami a jejich využívání v míře, o níž zákazníci nemusí mít ani tušení. Podobně pak lidé naráží na nedostupnost slev bez registrace či chytrého telefonu, která se stala jedním z důvodů pro nedávno vyhlášený bojkot supermarketů. Jejich věrnostní programy si jako jeden z cílů vytyčil také ÚOOÚ.
Náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kačka dal najevo frustraci z pomalého tempa jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na trh EU, který vyprší v červnu. A zatímco Kyjev dychtí po vyjednávání, naznačil, že Ukrajina je také připravena provést odvetu, pokud budou některé země nadále bránit rozhovorům. Měl přitom na mysli Polsko, Slovensko a Maďarsko, tedy sousední země Ukrajiny, které trvají na vnitrostátních zákazech pro některé ukrajinské zboží, které ohrožuje jejich trh, píše Politico.
Americký prezident Donald Trump neplánuje žádné výjimky na americká cla z hliníku a oceli. Potvrdil také, že chce od 2. dubna zavést reciproční a sektorová cla. Podle agentury Reuters to šéf Bílého domu řekl na palubě vládního letounu Air Force One na letu z Floridy do Washingtonu. "V určitých případech obojí," odpověděl Trump na otázku, zda 2. dubna zavede sektorová a reciproční cla. "Oni zatíží nás a my zatížíme je. Pak k tomu na auta, na ocel, na hliník budeme mít ještě nějaká další," řekl prezident.
Americký prezident Donald Trump chystá odvetná opatření proti clům, která Evropská unie oznámila jako odvetu za cla zavedená Spojenými státy na ocel a hliník. Podle tiskových agentur to Trump řekl dnes v Bílém domě, kam ho přijel navštívit irský premiér Michael Martin. Proti evropským clům se předtím vymezil obchodní zástupce USA Jamieson Greer. Opatření Evropské unie, která jsou odvetou za zpřísnění amerických cel na ocel a hliník, ignorují potřeby národní bezpečnosti Spojených států, řekl Greer.
Evropská unie v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Evropské komise. Ve Spojených státech dnes ráno SEČ začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump, který vyloučil výjimky.
Ti, kteří doufali v příznivější politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině, se opírali o zkušenosti z jeho prvního mandátu, kdy v reálných krocích postupoval proti Moskvě velmi tvrdě. Nyní nastal čas vystřízlivění pro ekonomy a investory. Než zasáhl covid, Trump během svého prvního pobytu v Bílém domě předsedal rapidně rostoucí ekonomice. Tento týden se ukázalo, že jeho druhé volební období bude ekonomicky zřejmě značně jiné.
Dnes začala platit čínská odvetná cla na dovoz zboží z USA. Dotkne se zboží v ročním objemu přibližně 22 miliard dolarů (506 miliard Kč), přičemž hlavní dopad má opatření na americké zemědělce, uvedl server listu Financial Times (FT). Na Čínu uvalil americký prezident Donald Trump 4. února nejprve desetiprocentní plošné clo, které následně před týdnem zdvojnásobil. Čína podle FT krokem cílí na venkovské oblasti Spojených států, v nichž si Trump ve volbách připsal významné zisky.
Mark Carney, který byl v neděli zvolen nástupcem Justina Trudeaua v čele strany a brzy by se měl stát kanadský premiérem, kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se cly snaží oslabit ekonomiku Kanady. Ta mu to ale nedovolí, řekl po zvolení šéfem Liberální strany podle agentury AP. Uvedl také, že Kanada zachová odvetná cla, dokud Američané „neprokáží Kanadě „respekt“. „Je tu někdo, kdo se snaží oslabit naši ekonomiku,“ řekl v neděli Carney, který je podle BBC uznávaným ekonomem.
Spojené státy a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Americký prezident Donald Trump prý dohodu oznámí v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.
Dnešní zavedení amerických cel znamená zahájení obchodní války mezi USA a zbytkem světa, shodují se ekonomové. Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací. Cla ve výši těch nyní zavedených byla naposledy v 30. letech minulého století. Důsledky vypuknutí obchodní války jsou pro světovou, potažmo českou ekonomiku, jednoznačně negativní, varují experti.
Plánujete nákup nového televizoru nebo mobilního telefonu? Zvažte, jestli tak neučinit v těchto týdnech. Spojené státy totiž postupně uvalují desetiprocentní clo na všechny dovážené čínské produkty, což se globálně dotkne širokého spektra zboží, včetně chytrých telefonů, notebooků, televizí a další elektroniky. Navíc byla zrušena výjimka, která doposud umožňovala neclené zásilky do 800 dolarů, což znamená, že i drobné objednávky nyní podléhají tarifům.
Česká energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých polských uhelných aktiv investiční firmě ResInvest Group sídlící v Praze. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Prodejní smlouvy podepsaly firmy loni v listopadu, transakci následně schválil polský antimonopolní úřad. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Částku za prodej skupina ČEZ neuvedla.
Jak to bude se cly – to byla zejména pro zahraniční publikum snad ta nejvíce sledovaná otázka po nástupu Donalda Trumpa. Jejich první použití, ve sporu s Kolumbií o přijímání deportovaných migrantů, spadalo čistě do kategorie „vyjednávací nástroj“. Trump oznámil zavedení dynamicky se zvyšujících cel na veškerý dovoz spolu s dalšími sankcemi, zejména na vstup Kolumbijců do USA, a Gustavo Petro, někdejší komunistický partyzán v úřadě kolumbijského prezidenta, kapituloval rychleji než kdy v životě. Načež Trump nástroje zase odložil.
Po pár intenzivních dnech ve znamení uvalení cel ze strany Spojených států se potvrzuje, že Donald Trump v první řadě opravdu zkouší, kam koho dotlačí. A že je to součást hry. To však rozhodně neznamená, že je namístě se nechat ukolébat a že žádná celní válka nenastane. Čína na Trumpem dodatečně uvalené tarify už odpověděla a žádná eskalace není žádaná. A až 20procentní cla na dovoz z EU mohou být stále na pořadu dne. Nedostatečný boj s nelegální migrací a pašováním fentanylu je opravdu spíše zástupný důvod zavádění cel.
Zavedení plošných desetiprocentních cel na produkty Evropské unie by mohlo mít na místní ekonomiku kritický dopad. Hovoří o tom ekonomové s tím, že odhad ministerstva financí zpomalení růstu ekonomiky kvůli clům o 0,5 procenta nemusí odpovídat realitě. Výrazně zasažen by byl například zpracovatelský průmysl. Evropu by však podle ekonomů možná ještě více bolela cla uvalená vůči Číně.
Prezident Donald Trump v pátek řekl, že „absolutně“ uvalí cla na Evropskou unii, která se podle něj chovala k USA tak „hrozně“. Trump to uvedl několik hodin poté, co Bílý dům oznámil cla proti Kanadě, Číně a Mexiku, která vstoupila v platnost v sobotu. Trump označil „tarif“ za čtvrté nejkrásnější slovo, po slovech „Bůh“, „láska“ a „náboženství.“ Během tiskové konference v Oválné pracovně byl Trump dotázán, zda uvalí cla na dovoz z EU.
Evropská unie musí velmi rychle řešit, co dělat, aby se v souvislosti s protekcionistickou politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa nedostala do ekonomické krize. Shodují se na tom politici i odborníci. Jedním z nástrojů je snaha uzavírat obchodní dohody s třetími zeměmi. Slovenský eurokomisař a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič si navzdory obávám evropských politiků pochvaluje, že Trumpova politika pomohla EU vytvořit efektivní postup k navazování dohod s jinými státy.
Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ambiciózní plán vytvoření jednotného právního rámce pro inovativní firmy v Evropské unii, tzv. „28. režim“. Návrh si klade za cíl umožnit společnostem využívat plného potenciálu jednotného trhu EU bez omezení způsobených rozdílnými národními legislativami členských států. Podle kritiků ale sedmadvacítku přibližuje k jednotné „fiskální unii“.
Ministerstvo zdravotnictví v čele s Vlastimilem Válkem (TOP 09) zaspalo v regulaci prodeje kratomu, konopí s menším obsahem THC a dalších derivátů. Regulovaný prodej a omezení prodeje na specializované obchody a zákazníky starší 18 let začne až 1. července 2025, pokud rezort stihne připravit prováděcí předpisy. Teď se ke kratomu a dalším derivátům stále dostanou mladší 18 let a prodej není nikterak omezen.
Americký prezident Joe Biden se podle očekávání rozhodl zablokovat plánované převzetí americké ocelárny U.S. Steel, kterou se za 14,9 miliardy dolarů (364,8 miliardy Kč) chystal koupit japonský rival Nippon Steel. Biden své rozhodnutí zdůvodnil obavami, že by transakce mohla nepříznivě poznamenat národní bezpečnost. Americká ocelárna vlastní i košické železárny U.S. Steel Košice, dříve Východoslovenské železárny. Japonská společnost rozhodnutí americké vlády odsoudila.
Katar zastaví přepravu plynu do Evropské unie, pokud členské státy budou přísně prosazovat novou směrnici zasahující proti nucené práci a poškozování životního prostředí. V rozhovoru, který dnes zveřejnil britský list Financial Times (FT), to řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Nová směrnice, kterou EU schválila v květnu, vyžaduje od velkých společností působících v EU kontrolovat, zda jejich dodavatelské řetězce nevyužívají nucenou práci nebo neškodí životnímu prostředí
Není teď snad mezi internetovými uživateli většího tématu. Praha se rozhodla zasáhnout do neustále se rozšiřující sítě výdejních boxů, které si v posledních letech získaly značnou popularitu mezi obyvateli měst. Aktuální nárůst počtu těchto zařízení vyvolal nejen praktické otázky jejich umístění, ale také estetické a logistické problémy, které rezonují na sociálních sítích i mezi odborníky.
Po více jak 20 letech od prvních úvah byla schválena jedna z největších dohod EU. A to se sdružením latinskoamerických států Mercosur. Dohoda počítá s postupným omezením až zrušením většiny cel mezi členy Mercosur a EU. Omezení celních bariér bude postupné a může trvat i 10 let až 15 let. Do Evropy by tak měla mít podstatně jednodušší cestu především zemědělská produkce, ale i vzácné kovy.
