Tisíce lidí v sobotu v Německu a Francii demonstrovaly proti turecké ofenzivě do severosyrské oblasti Afrín. Odpůrci vojenské akce se sešli například ve Stuttgartu, Hamburku, Paříži či Štrasburku. Mezi protestujícími byla podle agentury DPA řada Kurdů. V bojích na severu Sýrie v sobotu mezitím padlo osm tureckých vojáků, obětí ofenzivy na straně Ankary je tak podle agentury AP již třináct.
V lednu uplynuly tři roky od masakru v pařížské redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo. Bylo při něm zabito osm členů redakce a další čtyři náhodní lidé, kteří se islámským teroristům připletli do cesty. Hodinu a půl po činu se objevuje slogan Je suis Charlie: vymyslel jej art director časopisu Stylist Joachim Roncin a hodil na Twitter, odkud se raketovou rychlostí šířil do světa.
Když nedávno vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron na pařížské Sorbonně s projevem vyzývajícím k prohloubení integrace Evropy snad úplně ve všem od ekonomiky po justici, vypadalo to, že u hospodářských věcí tvrdě narazí na Berlín.
Francie a Německo letos chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci, která se zaměří například na oblast hospodářství, ale i na zahraniční politiku a otázky bezpečnosti včetně boje s terorismem. Oznámili to ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. O chystané dohodě se někdy hovoří jako o „nové Elysejské smlouvě“, ta zpečetila úzké vztahy obou sousedních zemí právě před 55 lety, 22. ledna 1963.
Tradiční francouzský antiamerikanismus je občas k něčemu dobrý. Vybavil francouzské feministky zvýšenou ostražitostí před importem nejnovějších amerických ideologických mód a sehrál roli při vzniku veřejného dopisu.
Francouzská herečka Catherine Deneuve je jednou ze sta žen, které podepsaly otevřený dopis, jenž odsuzuje hnutí #MeToo jako „hon na čarodějnice“ nespravedlivě pronásledující muže. Dopis vyšel ve francouzském La Monde.
Hodnota fúzí a akvizic, v nichž figurovaly francouzské podniky, vloni činila 209,1 miliardy eur (5,3 bilionu Kč) a byla nejvyšší od roku 2007. Počet transakcí ale klesl na 2393 proti 2556 v roce 2016, vyplývá z průzkumu společnosti Dealogic. Bankéři tento vývoj částečně přisuzují politice prezidenta Emmanuela Macrona, který se zaměřil mimo jiné na podporu podnikání, píše list Financial Times.
Indie by v příštím roce mohla předstihnout Británii a Francii a stát se pátou největší světovou ekonomikou, uvádí ve své úterní zprávě britské Centrum pro ekonomiku a výzkum obchodu (CEBR). Vzestup Indie je součástí trendu, v jehož rámci budou asijské ekonomiky v nadcházejících 15 letech významně dominovat žebříčku deseti největších světových ekonomických velmocí, uvedla agentura Reuters.
Francouzská vláda vyslala kvůli obavám z teroristických útoků na vánoční svátky do ulic téměř 100 tisícpolicistů a vojáků. Příslušníci bezpečnostních složek se zaměřují zejména na vánoční trhy, obchodní centra, církevní budovy, veřejnou dopravu a turistické památky, napsala agentura AP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu připustil možnost posílení bojových jednotek v oblasti afrického Sahelu v případě potřeby v boji proti islámským radikálům. Macron se tak vyjádřil během návštěvy Nigeru.
Dosud neznámým kupcem luxusního zámku nedaleko Paříže je podle listu The New York Times saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Palác postavený v letech 2008 až 2011 disponuje vinným sklepem, kinem a vodním příkopem s jesetery a kapry. Časopis Fortune hodnotu objektu odhadl na 275 milionů eur (zhruba sedm miliard Kč) a označil ho za nejdražší prodávanou soukromou nemovitost na světě.
Francouz François Gabart na své jachtě obeplul svět v novém rekordním čase. Cesta mu trvala 42 dní, 16 hodin, 40 minut a 35 sekund. Loňský nejlepší výsledek svého krajana Thomase Covilla vylepšil o celých 6 dní. Informovala o tom britská BBC.
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) byl 22. listopadu odsouzen poslední z řady obžalovaných, Ratko Mladić. Za vraždy a deportace tisíců bezbranných lidí dostal „pouze“ doživotí, bosenštní Muslimové se přesto radovali.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) se po odchodu Británie z Evropské unie přestěhuje do Paříže. Rozhodlo o tom v pondělí 27 unijních zemí. Z diplomatických informací plyne, že stejně jako při předcházejícím výběru nového sídla lékové agentury rozhodlo nakonec při rovnosti hlasů mezi Paříží a Dublinem losování. Praha, která měla o EBA také zájem, se nedostala ani do druhého kola hlasování.
Jean-Paul Belmondo s galoiskou v koutku úst patří k ikonám francouzské kinematografie. Své nástupce však asi mít nebude. Francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová vyrazila do netradičního boje proti tabáku. Chce dosáhnout zákazu kouření ve francouzských filmech, informuje deník The Daily Telegraph.
Libanonský premiér Saad Harírí přiletěl ze Saúdské Arábie do Francie. Má se tam ještě v sobotu sejít s prezidentem Emmanuelem Macronem, aby se pokusili nalézt řešení politické krize, vyvolané nedávnou Harírího nečekanou rezignací. Oznámila to agentura AFP.
Francouzské úřady obvinily osm mužů zadržených v úterý v rámci policejního zátahu na francouzském a švýcarském území z plánování teroristických útoků ve Francii. Podle agentury AFP to dnes sdělil francouzský soudní zdroj.
Francouzské zámořské území Nová Kaledonie rozhodne v referendu o vyšší míře autonomie, která by mohla vést k úplné nezávislosti tohoto tichomořského souostroví. V Paříži se na tom shodli představitelé novokaledonské a francouzské vlády, napsal zpravodajský server BBC.
Předního evropského muslimského intelektuála Tariqa Ramadana v posledních dnech tři ženy obvinily ze sexuálního násilí.
Po téměř dvou letech přestane ve Francii o půlnoci ze středy na čtvrtek platit výjimečný stav zavedený po atentátech z 13. listopadu 2015, při kterých zahynulo 130 lidí. Nahradil ho ale od úterý nový protiteroristický zákon, který mimo jiné posiluje pravomoci policie.
Francie by mohla být prostředníkem v jednáních Bagdádu s iráckými Kurdy po sporném referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu. Navrhl to ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron na jednání s iráckým premiérem Hajdarem Abádím v Paříži.
Francouzské Národní shromáždění v úterý v prvním čtení schválilo nový protiteroristický zákon, který posílí pravomoci policie a umožní jí například uzavírat mešity, u kterých má podezření, že v nich kazatelé šíří nenávist. Organizace na ochranu lidských práv zákon kritizují. Podle nich norma omezí občanské svobody. Z řad pravice naopak zaznívá kritika, že je zákon příliš měkký.
Francouzská armáda zastřelila muže, který v neděli na nádraží v jihofrancouzské Marseille nožem napadl a zabil dvě ženy. Oznámilo to francouzské ministerstvo vnitra. Podle policejních zdrojů byl útok zřejmě teroristickým činem. Muž údajně křičel "Alláhu akbar" (Bůh je veliký).
Desítky demonstrací se ve čtvrtek konají ve francouzských městech na protest proti reformě francouzského zákoníku práce. Čtvrteční akce iniciovala největší odborová organizace v zemi CGT. Podle serveru deníku Le Monde je účast nižší než před týdnem, kdy do ulic měst vyrazilo přes 200 000 lidí. Čtvrteční akce provází zatím klid.
Teroristé hledají nové metody. V poslední době signalizují, že by vedle používání vozidel k zabíjení lidí a vedle útoků na uniformované příslušníky bezpečnostních sil, mohli v Evropě přejít i k tomu, že začnou vykolejovat vlaky. Podle agentury AFP na to upozornilo generální ředitelství francouzské policie (DGPN).
Francouzi se vrátili z prázdnin a začíná sezona stávek a demonstrací. Krátce před jejím startem prezident Emmanuel Macron představil reformu pracovního práva.
Dne 25. února 1980 u nás pochodovaly na oslavu převzetí moci komunisty Lidové milice a v Paříži, kousek od bulváru Saint-Germain, odpoledne srazila dodávka filozofa a literárního vědce Rolanda Barthese. Náhoda?
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí v Paříži vyzvali k přísnějším a jasnějším opatřením proti nelegální migraci z Afriky do Evropy. Merkelová na minisummitu ve francouzské metropoli uvedla, že Evropa má "humanitární odpovědnost" bojovat proti tomuto jevu a proti pašerákům, kteří zneužívají lidského neštěstí. Lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska pak ve společném prohlášení podle agentury AP uvedli, že azylovou proceduru "se zvlášť zranitelnými migranty" je podle nich potřeba zahájit už v Africe.
Tři měsíce poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nastoupil do své funkce, vyjádřila více než polovina Francouzů zklamání z jeho dosavadního působení. Vyplývá to z průzkumu institutu Ifop, o kterém informovala agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se při nadcházející cestě do střední a východní Evropy zaměří na země, které jsou podle Elysejského paláce nejvstřícnější k evropské integraci a nesejde se s představiteli Maďarska a Polska. Napsala to v úterý agentura Reuters.
