Francouzské zámořské území Nová Kaledonie rozhodne v referendu o vyšší míře autonomie, která by mohla vést k úplné nezávislosti tohoto tichomořského souostroví. V Paříži se na tom shodli představitelé novokaledonské a francouzské vlády, napsal zpravodajský server BBC.

Hlasování se má konat příští rok – o přesné otázce týkající se budoucího statusu, která bude předložena voličům, zatím není rozhodnuto. Souostroví by se mohlo stát prvním územím, které se od 80. let minulého století od Francie oddělilo.

Na Nové Kaledonii žije nyní zhruba 275 000 obyvatel, z nichž necelou polovinu tvoří domorodí Kanakové. Ostrovní stát se v současné době potýká s velkou nezaměstnaností a vysokou mírou alkoholismu a kriminality mezi mladými.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v květnu vyjádřil naději, že souostroví zůstane součástí Francie. Podle něj je totiž francouzská správa zárukou míru a rozvoje Nové Kaledonie.

Vyhlášení nezávislosti by mohlo vést k napětí a střetům mezi Kanaky a silně pravicovými etnickými Evropany, kteří na souostroví žijí. Francouzský nacionalismus je mezi potomky Evropanů na Nové Kaledonii velmi silný, což se projevuje i na volebních preferencích. V letošních prezidentských volbách zde volilo Macronovu soupeřku Marine Le Penovou až 30 procent evropských obyvatel. Stávající hlava státu tam v první kole získala pouhých 12 procent hlasů.

Francie naposledy ztratila území v 70. a 80. letech 20. století: v roce 1977 se od ní odpojilo africké Džibutsko a v roce 1980 vyhlásil samostatnost melanéský ostrov Vanuatu.