Francouzské Národní shromáždění v úterý v prvním čtení schválilo nový protiteroristický zákon, který posílí pravomoci policie a umožní jí například uzavírat mešity, u kterých má podezření, že v nich kazatelé šíří nenávist. Organizace na ochranu lidských práv zákon kritizují. Podle nich norma omezí občanské svobody. Z řad pravice naopak zaznívá kritika, že je zákon příliš měkký.

Ministr vnitra Gérard Collomb před hlasováním o „mimořádně užitečné“ normě uvedl, že je Francie „stále ve válečném stavu“. V zemi od listopadu 2015 platí výjimečný stav, který úřady vyhlásily po krvavém teroristickém útoku v Paříži se 130 mrtvými. Od počátku roku 2015 zahynulo při atentátech na francouzském území přes 240 osob. Naposledy v neděli zabil Tunisan dvě dívky u nádraží v přístavním městě Marseille. K většině útoků včetně toho posledního se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Poslanci Národního shromáždění přijali dnes zákon v poměru hlasů 415 ku 127, 19 poslanců se zdrželo hlasování. Řada opatření platících v rámci výjimečného stavu se v případě konečného schválení zákona stane trvalými. Ministerstvo vnitra bude napříště moci v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti bude moci policie provádět domovní prohlídky. Policisté budou moci také uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud nabudou přesvědčení, že se v nich šíří nenávist nebo se v nich omlouvá terorismus.

Na rozdíl od situace za výjimečného stavu už nebude moci ministerstvo vnitra osobám podezřelým z přípravy teroristického činu nařídit domácí vězení, bude jim ale moci přikázat, aby neopouštěly obec, ve které mají trvalé bydliště. Nadále budou možné i preventivní prohlídky u podezřelých, povolit je ale bude muset soudce. Podezřelí budou muset na základě zákona sdělit úřadům přístupová hesla ke své elektronické komunikaci.

„Zákonodárci si uvědomují, že aktuální hrozba je vážná a že se musíme před teroristy chránit. Musíme to učinit způsobem, který udrží v rovnováze bezpečnost a svobodu,“ uvedl Collomb po hlasování. „Tento text pomůže ochránit francouzský lid,“ dodal.

Parlamentní výbor se nyní bude snažit najít kompromisní podobu zákona s ohledem na změny, které požaduje Národní shromáždění nebo Senát. Konečné hlasování by se mělo konat v polovině října, aby mohl k 1. listopadu po téměř dvou letech ve Francii skončit výjimečný stav.

Podle agentury Reuters se podoba protiteroristického zákona u veřejnosti otřesené vlnou atentátů setkala s pochopením, podle francouzského listu Le Figaro jej podporuje 57 procent Francouzů. Kritice ho ale podrobila řada organizací na ochranu lidských práv, podle kterých omezí právo občanů na soukromí. Krajně pravicová Národní fronta (FN) předsedkyně Marine Le Penové naopak návrh zákona označila za „příliš měkký“.

Prezident Emmanuel Macron už dříve slíbil, že dopad zákona v roce 2020 zhodnotí a některá jeho opatření buď zpřísní, či zmírní.