Brzy bychom se měli rozloučit s mikrotenovými sáčky a dalšími jednorázovými plastovými obaly v obchodech i jinde. Navrhují to europoslanci v rámci aktuálně schváleného návrhu. Podle kritiků směrnice je ale úplný zákaz obalů z plastu v daném termínu nerealistický.
Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.
Němci se po tvrdých historických zkušenostech bojí inflací a dluhů. Svých i těch, s nimiž sdílí členství v Evropské unii a eurozóně. A tak (se) rádi svazují formálními pravidly, která ještě raději porušují, když jim jsou ty vlastnoručně vyrobené svěrací kazajky moc úzké. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu měly chránit Evropu před nezřízenými rozhazovači. Očekávalo se, že budou především z jižní Evropy. Byly to německé pojistky před Italy, Řeky, Portugalci, Španěly a také Francouzi. Hříšníkům už při přiblížení se krizovým dluhovým laťkám odcházely pověstné varovné „modré obálky“ s hrozbou všemožných sankcí.
Jak jsme si mohli čerstvě uvědomit u zprávy o zdražování silové elektřiny, možným scénářem vývoje u nás je deindustrializace, odumírání průmyslu. Česká vláda před tím dosud zavírá oči, jako dítě, které si myslí, že když něco přestane vidět, přestane se to dít. A tak jako dítě odevzdáváme svůj osud do rukou dospělých a doufáme, že přijdou i za nás k rozumu. Vyhlížíme vlaštovky změny. Jde tu samozřejmě o Německo.
Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Ačkoliv se mnoho zemí zavázalo být do roku 2050 CO2 neutrální, realita je přesně opačná, uvedl na sociální síti X zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. "Těžba fosilních paliv bude minimálně do roku 2030 stoupat - a ani poté nebude nijak strmě klesat," uvedl také.
V pohoří Bieszczady (Bukovské vrchy) na jihovýchodě Polska o víkendu napadl medvěd ekologického aktivistu. Život muži zachránil kolega, který později v rozhovoru s novináři připustil, že oba dobrovolní ochránci přírody sami udělali chybu, která vedla k útoku šelmy, informoval web Onet.pl. Podle lesníků medvěd zaútočil, protože jej aktivisté usilující o vytvoření ochranné zóny v blízkosti medvědího brlohu vyrušili.
Ministerstvo životního prostředí finalizuje novelu zákona o obalech, která by od roku 2025 zaváděla povinné zálohování PET lahví. Ministerstvo si od opatření slibuje větší efektivitu recyklace. Novela má také pomoci s plněním norem EU o recyklaci. Obce kritizují opatření jako zbytečné a drahé, když argumentují vysokým stupněm recyklace v současném systému.
„Plénum EP schválilo mou zprávu k Euro 7. Nesmyslný návrh EK bude zásadně změněn,“ okomentoval europoslanec Alexandr Vondra (ODS) to, že europoslanci v Bruselu schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo. Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.
Město Frankfurt nad Mohanem zavádí v některých částech centra omezení rychlosti na 20 km/h. "Přejíždění z parkovacího domu do parkovacího domu nebo postávání by v centru města již nemělo být možné," řekl německé tiskové agentuře zelený radní pro dopravu Wolfgang Siefert. Město současně bude rušit parkovací místa v ulicích. Pokud je na silnici méně aut, kvalita pobytu se zvyšuje, tvrdí. Lidé mají přejít na kola, naznačuje. S tímto dalším omezováním automobilů se ve městě začne v prosinci a to postupně.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) lituje, že soud nedokázal v případě otravy řeky Bečvy najít viníka a uložit patřičný trest. Jeho rozhodnutí respektuje. Vsetínský okresní soud v pondělí v rozsudku uvedl, že otravu řeky způsobila společnost Energoaqua, trest jí však neuložil. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Firma se podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí (ČIŽP).
Společnost Energoaqua podle pondělního rozsudku vsetínského okresního soudu způsobila otravu řeky Bečvy z 20. září 2020. Trest jí však soud neuložil. Právnická osoba podle soudkyně Ludmily Gerlové není v tomto případě objektivně trestně odpovědná. Firma se však podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku soud obžaloby z otravy řeky zprostil. Rozsudek není pravomocný, soudkyně Ludmila Gerlová jej nyní odůvodňuje.
Hosana. Tak komentoval český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) to, že výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) schválil svou zprávu o emisní normě Euro 7. Na svém listopadovém zasedání by tak o normě, která hovoří o emisních limitech pro osobní i nákladní automobily, mohlo hlasovat už celé plénum Evropského parlamentu.
Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve čtvrtek na večerním setkání nejprve nepotěšil lobbisty z tamního sdružení zeleně renovačního průmyslu DENEFF, kteří silně profitují z už tak přísných opatřeních v tzv. boji s klimatem. Jak píší deníky Die Welt a Bild, dosavadní tvrdá zelená politika vlády, je jim málo. Habeck jim oznámil, že ještě přísnější klimatická regulace je teď u ledu. A nepotěšil ani obyvatele, kteří to všechno zaplatí. Chudí Němci, kteří vlastní starší domy, tak uslyšeli, že je povinné zelené přestavby jejich nemovitostí přijdou v přepočtu na bezmála 5 milionů korun.
Dánský výrobce stavebnic Lego vzdal plán vyrábět kostičky z recyklovaných plastových lahví. Společnost uvedla, že podle jejích propočtů by přechod na recyklovaný materiál ve výsledku vedl k vyšším uhlíkovým emisím než setrvání u současného výrobního postupu. Informoval o tom deník The Guardian.
Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl v úterý na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zatímco cíle Zelené dohody se podle Fialy plní z hlediska změny odpovědného života a chování k životnímu prostředí, ambice v inovacích naplňovány nejsou.
Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) na rušných křižovatkách a dopravních tepnách v Berlíně vytvořili přes 20 blokád. V pohotovosti je 500 policistů. Policie vyzvala řidiče ke klidu a varovala je před tím, aby proti demonstrantům sami zasahovali. Aktivisté po letní přestávce obnovili v německé metropoli blokády dopravy, chtějí tak vládu i veřejnost přinutit k rychlému skoncování se spalovacími motory a k důraznější ochraně životního prostředí.
V pátek se konají po celém světě klimatické demonstrace. 13. globální klimatickou stávku pořádá studentské hnutí Fridays for Future (Pátky za budoucnost). Po Německu se chystají stovky akcí, po celém světě dokonce tisíce. Velká demonstrace se očekává například v Berlíně. Demonstrace si dávají za cíl požadavek za ukončení spalování fosilních paliv v situaci, kdy se svět potýká s přírodními katastrofami vyvolanými změnou klimatu a rekordně vysokými teplotami.
Motorky zatím tažení proti spalovacím motorům úspěšně unikly. Zákaz prodeje vozidel se spalovacím motorem od roku 2035 se na ně nevztahuje. Od příštího roku ale motorkáře čeká obávaná norma Euro 5+, která se má vztahovat na všechny motorky vyrobené od roku 2024. Motorkářská obec se obává, že přísnější emisní norma nové motocykly ještě zdraží. Ta aktuální přitom platí pouze tři roky.
Neodnímatelná víčka jsou symptomem hlubšího problému EU. Brusel se v honbě za splněním zelených cílů naváží do věcí, které fungují a ještě dlouho by fungovaly, a činí je o poznání horšími. Echo bylo jedním z prvních médií, jež se rezolutně postavila na barikády a varovala před zhůvěřilostí, kterou představují papírová brčka. Nyní, když se ukazuje, že tyto rozmočené, nechutné a rozpadající se papírové trubky jsou nejspíše méně ekologické než plastové alternativy a nejspíše obsahují škodlivé chemikálie,
Výbor pro změnu klimatu (CCC) vyzve miliony britských občanů ve Velké Británii k tomu, aby večer vypnuli radiátory a netopili ve svých domovech. Ekologický úřad chce díky tomu pomoci vládě dosáhnout cíle čisté nulové spotřeby, píše britský deník The Telegraph. Zpráva, kterou vypracoval Výbor pro změnu klimatu uvádí, že by si Britové měli „předehřívat“ své domovy odpoledne, kdy je spotřeba elektřiny v celé zemi nižší. Podle zprávy by na „předehřev“ měly mít nárok všechny nově postavené domy a až polovina domů, které byly postaveny po roce 1952.
Při záchranném průzkumu na místě budoucího rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení v několika etapách. Průzkum už skončil, odborníci provádí na stavbě jen závěrečný dohled, řekl vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. Práce na rozšíření dálnice začaly minulý týden. Odborníci při výzkumu našli pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů, která se začala objevovat od 4. tisíciletí před naším letopočtem, horákovské halštatské skupiny.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ocenil, že prezident Petr Pavel má k ochraně klimatu diametrálně jiný přístup než předchozí dvě hlavy státu Miloš Zeman a Václav Klaus. Řekl to dnes po jednání s Petrem Pavlem na Pražském hradě. Při více než hodinové schůzce řešili ochranu klimatu, přírody a krajiny, energetiku, dotační tituly nebo oběhové hospodářství.
V tradiční záplavě letních témat zaměstnávajících média typu manželský trojúhelník náměstka ministra vnitra za Piráty, což je obzvlášť pikantní v kontextu jejich nechutně moralistní politické agendy, kterou rozpoutávají kulturní války a rozeštvávají společnost, nebo sporů o předražené dovolenkové pobyty v Chorvatsku, máme také obvyklé letní požáry v jižních částech Evropy, především v Itálii a Řecku. Tentokrát se ale zeleným ideologům nedaří tak úspěšně vyvolávat paniku a strach jako obvykle.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová měla krušný týden se svými nepovedenými projevy. Při jejím posledním pátečním vystoupení se zřejmě přeřekla a apelovala, aby se kvůli čistšímu vzduchu a vodě snížila populace. Při přepisu jejího projevu na Coppin State University v Baltimoru v Marylandu Bílý dům slovo "populace" přeškrtl a nahradil ho slovem "znečištění". To už se video s jejím projevem šířilo na sociálních sítích. Přitom to bylo už poněkolikáté, co se tento týden Harrisová ztrapnila svými projevy.
Skupina ekologických aktivistů z hnutí Limity jsme my v neděli na happeningu před sídlem Energetického a průmyslového holdingu (EPH) v Pařížské ulici kritizuje podnikání miliardáře Daniela Křetínského, který je jeho většinovým vlastníkem. Na ulici postavili několik stánků, kde řečníci mluví o aktivitách jeho firem v energetice nebo v médiích. Křetínský dnes slaví 48. narozeniny. Součástí happeningu je proto i symbolické krájení narozeninového dortu. Hnutí požaduje konec celého holdingu EPH a úplný přechod na obnovitelné zdroje energie.
Německý ústavní soud ve středu pozdě večer oddálil schválení kontroverzního návrhu topného zákona. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž soud rozhodl o tom, že Spolkový sněm nemůže návrh schválit v tomto týdnu. Vyhověl tak požadavku opozice na vydání předběžného opatření. Závěrečné hlasování Bundestagu o zákoně se tak zřejmě uskuteční na začátku září.
Odklánět sluneční paprsky od Země v rámci boje proti globálnímu oteplování? Tato myšlenka se může zdát absurdní, ale nyní si ji vzal za své Brusel. Evropská unie minulý týden oznámila, že se připojuje k mezinárodnímu výzkumu, který má posoudit, zda obrovské zásahy do zemského klimatu, jako je přesměrování slunečních paprsků například pomocí rozstřikování aerosolu do atmosféry nebo řízené změny počasí, jsou životaschopnou možností a jaká rizika by s tím byla spojená.
Mluví se o něm jako o jednom z pilířů Green Dealu, návrh nařízení o obnově přírodních ekosystémů však vyvolává ostrý odpor. A to i ze strany možná nečekaných států. Návrh, který má bojovat s úbytkem populace rostlin a živočichů či ochrana půdy, už odmítly dva výbory v Evropském parlamentu. Zásadní, opakované hlasování však normu čeká ve výboru pro životní prostředí. Podle kritiků jde o hrozbu pro evropské zemědělství i další odvětví. Naopak ministři životního prostředí unijních zemí záměr posvětili i přes odpor některých států.
Emmanuel Macron vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži.
Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.
