Že je německá vláda žábou na prameni pro střední Evropu, a to jak v politickém, tak v ekonomickém ohledu, se tu psalo opakovaně. Rigidní „ekologická“ a z ní vyplývající energetická politika vedou k útlumu největší evropské ekonomiky. A když u sousedů nemají šikovnou vládu, která by německé neštěstí dokázala vykompenzovat jinak, hospodářský útlum je i osudem sousedů.

My s Němci sdílíme hrozbu deindustrializace. Letos v lednu se meziročně německý průmysl scvrkl o 5,7 procenta, český zatím ještě stagnoval. Loni HDP Německa klesl o 0,3 procenta, HDP České republiky o 0,4 procenta. Většina Evropy – Francie o necelé procento, Itálie o jedno procento, Španělsko o 2,5 procenta – loni rostla.

Proti tomuto systematickému sebepoškozování, které ještě spolková vláda kombinuje s tradičním socialismem v hospodářské politice, se v Německu zvedá jistý odpor. Tři strany vládní koalice – vedle Habeckových Zelených jsou to sociální demokracie a liberální FDP –dají v průzkumech dohromady jen asi 30 procent hlasů. FDP se potácí kolem pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. A tato nejslabší strana vlády, která má ovšem ministra financí, teď přišla se souborem požadavků, jak rozpohybovat ekonomiku, trh a ulevit státnímu rozpočtu.

Požadavků je dvanáct, vybíráme následující: odbourávat byrokracii s konkrétními cíli na každý rok; ze sociální dávky známé jako Bürgergeld lidem, kteří nevezmou práci, okamžitě škrtnout 30 procent; odstranit „studenou progresi“ u daně z příjmu; zrušit hranici 63 let pro odchod do důchodu; zrušit subvence pro výrobce tzv. obnovitelných zdrojů energie.

Základní směřování liberálního memoranda jde proti základnímu směřování vlády. FDP dnes bohužel nemá osobnosti srovnatelné s Hansem-Dietrichem Genscherem a Ottou Lambsdorffem, kteří před čtyřiceti lety také vydali memorandum o potřebě liberálního obratu v ekonomice a pak odešli ze sociálnědemokratické vlády a přivodili tak její předčasný konec. Ale v Německu se mění atmosféra a předseda liberálů a ministr financí Christian Lindner cítí potřebu nějak zareagovat.

Důležitou zprávou posledních týdnů ze stejného ranku je i politický obchod, který údajně zosnoval předseda opoziční CDU Friedrich Merz. Křesťanští demokraté mají v průzkumech zhruba tolik procent jako všechny tři vládní strany dohromady. Z CDU pochází i Ursula von der Leyenová. Prezidentka Evropské komise teď prahne po tom, aby v létě po eurovolbách dostala ještě jeden mandát. Merz prý od ní za podporu chce závazek, že příští Komise zruší zákaz nových aut se spalovacím motorem, který, jak známo, vstupuje v platnost roku 2035. Není to ještě kontrarevoluce proti Zeleným a progresivistům v Evropě, ale něco se děje.