Na třetí pokus se vládě podařilo schválit nový systém rozdělení zisků z emisních povolenek. Jen v letošním roce se podle této novely má rozdělit odhadem 40 miliard korun. Do konce desetiletí by se podle tohoto klíče mohlo postupovat až u 200 miliard korun. Zájem o tyto finance měla řada ministerstev například průmyslu a obchodu, životního prostředí, či financí. Nakonec budou příjmy z povolenek v roce 2025 příjmem státního rozpočtu a od roku 2026 by většina těchto financí mělo mířit do Státního fondu pro životní prostředí. Novela vychází vstříc evropské směrnici, podle, které musí 100 % příjmů z emisních povolenek mířit do nových projektů na ochranu klimatu.

Cílem novely zákona je především transpozice evropské směrnice z roku 2023, se kterou má Česká republika zpoždění. Podle této směrnice musí 100 % výnosů z povolenek jít na  ochranu klimatu. „Všechny výnosy z dražeb emisních povolenek mají být od roku 2024 využity na klimatická opatření, jako je například snižování emisí, rozvoj OZE, rozvoj sítí pro distribuci elektřiny a technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a podobně,“ řekla už v minulosti deníku Echo24 mluvčí resortu průmyslu Miluše Trefancová.

Novela už dvakrát vládou neprošla kvůli sporům jednotlivých ministerstev. Ve středu došlo k dohodě, na jejímž základě půjdou zisky z povolenek v roce 2025 do státního rozpočtu a od roku 2026 do Státního fondu životního prostředí. A budou moci být využity k řadě modernizačních programů, pokud budou cílit na ochranu klimatu.

"Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy. Dále také na podporu lesů a zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů. Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy," uvedla po schválení novely vládou tisková mluvčí resortu životního prostředí Veronika Krejčí.

Spory mezi ministerstvy vedly ke zpoždění celé novely. První návrh novely se objevil již v létě minulého roku a směrnice, na kterou zákon reaguje měla být přejata do národní legislativy již s počátkem roku 2024. Kvůli vysokým cenám energií z minulých let se totiž počítá s vysokými příjmy z povolenek. A dlouho se vedly spory o rozdělení peněz mezi ministerstva. Doteď se peníze z povolenek rozdělovaly mezi ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu, které spravuje modernizační fond a státní rozpočet.

Například ministerstvo dopravy se v připomínkovém řízení hlásilo o 30 % z příjmů emisních povolenek bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury. Jako možnost využití těchto peněz ministerstvo uvádělo projekty, které mají vést k přesunutí většiny nákladní dopravy na železnici či do rozvoje elektromobility. Ve finálním návrhu však neuspělo.

Ministerstvo financí navrhovalo, aby se příjmy z povolenek staly příjmem státního rozpočtu, odkud by byly dále rozdělovány. Ministerstvo také upozorňovalo, že považuje za nestandartní, že by o rozdělení prostředků z povolenek rozhodoval výbor spadající pod ministerstvo životního prostředí. Tyto výtky nakonec vedly ke zřízení Rady pro využití výnosů, jejíž pět členů bude nominovat vláda kolektivně.