Patrně nejstarší dochovaný vodovod ve střední Evropě nalezli archeologové při vykopávkách nedaleko Vysokého Mýta. V místech, kde se má ještě letos začít budovat úsek dálnice D35, objevili strouhu z období, kdy na našem území žili Keltové, tedy před více než 2000 lety. Kromě vodovodu zde olomoučtí archeologové odhalili i několik studní. V jedné z nich je stále voda. Na nález upozornil Český rozhlas Pardubice.
Jak zachránit evropské řeky? S řešením přichází nevládní organizace Dam Removal Europe (v češtině Odstranění přehrad Evropy), která volá po stržení desítek tisíc přehrad, které jsou na starém kontinentu. Důvodem pro jejich demontáž je podle aktivistů špatný stav toku vody, úbytek ryb a zhoršující se životní prostředí obecně. Informuje o tom německý server Deutsche welle.
Nejstarší víno světa, které se dá ještě vypít, je k vidění v klášteře ve Würzburgu na severu Bavorska. Pochází z roku 1540 a jmenuje se Mordbrenner. To se dá vyložit jako „vražedný palič“ ve smyslu vraha, který upaluje své oběti zaživa. Víno je proto tak skvělé a proto tak dlouho vydrželo, protože bylo lisováno z hroznů, které zrodilo nejteplejší, vražedné léto minulého tisíciletí. Tekuté zlato z vinných hroznů je ve skutečnosti připomínkou historické katastrofy.
Hlavní město zaplatí za 49procentní podíl ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) 1,754 miliardy korun. Částku město uhradí prostřednictvím své firmy Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Nákup podílu schválili pražští radní. PVK má pronajatu vodohospodářskou infrastrukturu od PVS do roku 2028. Praha chce po vypršení smlouvy ovládnout PVK celou. PVK je vlastněna francouzskou společností Veolia. Nákup ještě projednají pražští zastupitelé.
V letošním roce padly už tři významné klimatické rekordy, a to z rodu těch rekordů, které něco znamenají. Většina toho, o čem se hovoří jako o „rekordu“, ve skutečnosti nemívá žádný velký význam a jde o „statistický šum“. Když totiž na jedné stanici měříte meteorologické parametry dejme tomu posledních 60 let, tak se zákonitě dostáváte do situace, že některé dny budou nejteplejší či nejstudenější, a víc to vypovídá o délce měření a místní proměnlivosti než o nějakém trendu.
Většina domácností má zásoby maximálně na čtyři dny. Kdykoliv přitom může kvůli nestabilitě energetických systémů přijít nečekaná událost, a proto by měl mít každý zásobu jídla, vody, léků či hotovosti až na měsíc. V rozhovoru pro server Svobodné Universum to řekl zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
V Česku se od počátku února téměř nepřetržitě prohlubuje srážkový deficit. Letošní průměrný úhrn srážek je nyní už více než 60 milimetrů pod dlouhodobě běžným množstvím. Srážkově normální byl v letošním roce jen leden, v dalších třech měsících bylo množství srážek ve srovnání s normálem za období 1981 až 2010 podprůměrné. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nedostatek vody je jedním globálních problému, který se do budoucna bude jenom zhoršovat. Kontaminovanou vodu pije více jak čtvrtina planety, problém se přitom netýká jenom rozvojových zemí. Nedostatek čisté vody se může objevit i v oblastech postižených přírodními katastrofami. Vědci z univerzity v texaském Austinu vyrobili zařízení, které dokáže vyčistit znečištěnou i slanou vodu. Vynález přefiltruje jakýkoliv znečištěný vodní zdroj, je přitom levný, přenosný a k fungování mu stačí pouze přímý sluneční svit.
Severočeská vodárenská společnost (SVS) investuje letos do vodohospodářských staveb v Ústeckém a Libereckém kraji 1,32 miliardy korun. Je to mírně vyšší částka než v loňském roce. Firma, kterou vlastní 458 měst a obcí, o tom informovala na webu.
Nadnárodní skupina FCC Aqualia odkoupí od japonského koncernu Mitsui 49 procent akcií společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK). V podniku jí tak bude patřit podíl téměř 99 procent. FCC Aqualia za akcie zaplatí 92,5 milionu eur (téměř 2,4 miliardy korun).
S výstavbou vlastního pavilonu a vývojem technologie na výrobu vody ze vzduchu pomocí solárních panelů počítá koncepce české účasti na světové výstavě v Dubaji v roce 2020. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) jmenoval generálním komisařem pro Expo Dubaj Jiřího Františka Potužníka, který šéfoval už českému zastoupení na světové výstavě v Miláně a na jaře zvítězil ve výběrovém řízení pro nadcházející Expo.
Je to smělý plán, dokonce i na Spojené arabské emiráty (SAE), které prosluly řadou superlativů. Aby se zajistilo zásobování pitnou vodou, plánuje jeden podnik dopravovat do Perského zálivu z opačného konce světa led. A ne jen nějaké kousky, ale hned celé ledovce. Nejen experti jsou skeptičtí.
Na vodní nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic na Břeclavsku se v pondělí při jachtařském mistrovství České republiky převrátily lodě s dětmi. Hasiči jich 15 zachránili, řekl ČTK mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Podle něj ve vodě nikdo nezůstal. Mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková ČTK řekla, že tři děti ošetřili záchranáři, jedno skončilo s podchlazením v nemocnici.
Češi, kteří se naučili s vodou i díky úsporným spotřebičům šetřit, přesto za vodu platí rok od roku více. Můžou za to odvody státu, které spolu s DPH a poplatky za odběr vody tvoří až 42 % ceny vody. „Luxus, že vždycky, když otočíme kohoutkem, teče kvalitní pitná vody, si holt musíme zaplatit,“ říká k tomu Oldřich Vlasák, ředitel SOVAKu (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR).
Voda v Brně je do odvolání pitná jen po převaření. Důvodem je výskyt bakterií, podle Brněnských vodáren a kanalizací zaznamenaný jen v nízkém množství. ČTK to potvrdil dispečink vodáren. Doporučení konzultované s hygieniky vstupuje v platnost okamžitě, dobu trvání nelze předjímat. Vedle Brna se problém týká i dalších asi 40 obcí a měst okolo Brna.
Průměrný Čech spotřebuje ročně 35 až 40 metrů krychlových vody. Pražané za metr krychlový platí 85 korun, většina Severočechů 98 korun, taxa pro občany Tábora dosahuje 102 korun.
Po modré a zelené vodě si proberme i tu třetí, šedou. Pod pojmem šedá voda budeme v tomto článku rozumět veškerou vodu v městském prostředí, a to včetně vod odpadních, na něž se však nebudeme dívat jako na „odpad“, nýbrž jako na surovinu určenou k dalšímu zpracování. Toto zpracování se týká nejenom recyklace vody, svět také spěje k vrcholu těžby fosfátových hnojiv, které jsou nezbytné pro udržení současných výnosů obilovin.
Zelená voda je ta část vody, která je obsažena v půdě a slouží hlavně k růstu rostlin. Je základem všeho živého na souši. Její celkový objem je větší než objem modré vody – tedy všech sladkovodních jezer, nádrží a řek. Přesto jí byla až donedávna věnována mnohem menší pozornost. Zhruba 80 % celkové zemědělské plochy a asi 60 % potravin se získává přímo díky dešťovým srážkám, teprve zbytek tvoří závlahové hospodářství, jehož plocha se sice každým rokem rozšiřuje, ale velice rychle naráží na omezené vodní zdroje.
V posledních letech se začíná používat praktické, jednoduché označení různých typů vody jako voda modrá, zelená a šedá. Modrá voda je déšť, řeky a potoky a také voda v podzemních zásobnících. Když doma otočíme kohoutkem nebo se jedeme vykoupat, zacházíme s modrou vodou. Naproti tomu zelená voda není vidět a do přímého kontaktu s ní skoro nikdy nepřicházíme. Je to totiž vláha skrytá v půdních pokryvech, kterou pro svůj růst využívají rostliny včetně obilí i lesa.
Bílá flotila v Drážďanech prožívá špatný rok. Vyhlídkové cesty po Labi se kvůli nízkému stavu vody ruší a návštěvníci saského královského města musejí hledat jiné povyražení. Naštěstí se nabízí i sama z poloviny vyschlá řeka, která uprostřed města obnažila kamenité dno a láká k neobvyklým procházkám pod Augustovým mostem.
