Občanští demokraté chtějí oslovit voliče mimo jiné snížením daní. Jejich volební program bude obsahovat návrh, aby zaměstnanci platili 15procentní sazbu místo ze superhrubé mzdy nově z hrubé mzdy. Jejich čisté příjmy by se tak měly zvýšit v průměru o sedm procent, řekli novinářům ve středu zástupci strany v čele s předsedou Petrem Fialou. Volební program bude strana schvalovat na sobotní programové konferenci.
Ministr financí Andrej Babiš patrně vyvázne bez trestu za to, že odevzdal ve sněmovně chybné daňové přiznání. Podle platné legislativy je totiž přestupek, kterého se Babiš patrně dopustil, už promlčený. Informaci přinesl zpravodajský web Českého rozhlasu.
Vlády se střídají, ale jeden z největších nešvarů přežívá bez ohledu na jejich ideologickou a mocenskou orientaci. Česko má jedny z nejhorších daní v Evropě. Nejhorších proto, že největší část státní pokladny se plní ze zdanění práce.
Někteří podnikatelé a firmy se nově dostanou na černou listinu finanční správy. S novinkou přichází novela daňového zákona, která zavádí takzvaný seznam nespolehlivých osob. Na tom se podnikatelé ocitnou poté, co budou v podezření, že neplní vůči státu své daňové povinnosti.
Sněmovna v úterý opětovně schválila vládní daňový balíček, který především od letošního roku zvyšuje daňové slevy na druhé a další dítě. Poslanci odmítli pozměňovací návrhy Senátu, který chtěl osvobodit pozemky okolo staveb při jejich prodeji od daně z přidané hodnoty. S návrhem nesouhlasil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Daňový balíček, který mění sedm zákonů z daňové oblasti, nyní zamíří k podpisu prezidenta.
Andrej Babiš přes elektronickou evidenci tržeb nutí každého malého obchodníka on-line posílat finančnímu úřadu informace o každém prodaném pivu a rohlíku. Tvrdí, že je to jediná možná a efektivní cesta, jak je donutit platit státu daně. Sám Andrej Babiš ale po celou svou podnikatelskou kariéru hledá cesty, jak ze státu vytáhnout co nejvíc dotací a maximálně se vyhnout placení daní.
Finanční správa v posledních měsících přitvrzuje. Tentokrát začala uplatňovat nový postup u úhrad zaměstnaneckých daňových bonusů. Přibližně od poloviny loňského roku musí nově zaměstnavatel vedle žádosti o výplatu daňového bonusu ještě dokazovat, že na něj má jeho zaměstnanec skutečně nárok. Taková praxe navíc znamená ovšem výrazný nárůst administrativy.
Už přes čtyři měsíce platí kupující o čtyři procenta na ceně bytu více, než by musel. Od listopadu loňského roku totiž daň z nabytí nemovitosti platí bez výjimky kupující. Vidina státu, že se tak ceny za nemovitosti o stejná procenta budoucím majitelům sníží, byla naprosto lichá. Ceny neklesly, a kupující dnes platí za byty a domy o několik desítek tisíc více.
Americký prezident Donald Trump v roce 2005 zaplatil daň 38 milionů dolarů (967 milionů Kč) z příjmu přes 150 milionů dolarů. Informoval o tom Bílý dům. Reagoval tak na zprávu o tom, že americká televize MSNBC získala dvě stránky Trumpova daňového přiznání za rok 2005.
Samozřejmě existuje třídní boj. Je to boj bohatých proti chudým a zoufale chybí levicová odpověď. S tím poselstvím objíždí svět univerzitní profesor a autor bestsellerů Didier Eribon a minulý týden vzbudil ohlas i ve Vídni. Novinářům vysvětlil, že boháči vedou třídní boj proti ostatním zpřísňováním pracovního práva, úspornou politikou, snižováním daní a tím, když staví s pomocí veřejných peněz své honosné vily.
„Daňová revoluce“, kterou minulý týden představil premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka, neprošla pořádnou diskuzí ve straně. Alespoň takové hlasy se začínají ozývat z ČSSD. Hranice 50 tisíc, která ještě minulý týden měla být zlomovou v progresivním zdanění, byla v neděli už jen pouhou možností.
Všude ve vyspělých zemích Západu je v poslední době jedním z nejvíce frekventovaných slov ve veřejné debatě populismus. Říct, co to přesně je, není vůbec snadné.
Sociální demokraté jsou pochopitelně vyděšeni z odstupu, který od podzimu v průzkumech mají na Babišovo ANO. Hodně je zasáhlo zjištění demoskopů zhruba před rokem, že Babiš oproti volbám 2013, kdy oslovoval především zklamané voliče pravice, čím dál víc plundruje elektorát od středu doleva.
Pravicová opozice i vládní KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na zavedení daňové progrese, které v úterý sociální demokracie představila. Podle ODS, TOP 09 i lidovců by sociálnědemokratický návrh způsobil zvýšení daní. To by snížilo motivaci pracujících lidí a mohlo by to ohrozit i českou konkurenceschopnost.
ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Odradí investory a zvýší ceny, soudí opozice o bankovní dani.
Andrej Babiš má novou účinnou strategii pro manipulaci s lidmi, která mu s velkou pravděpodobností pomůže uniknout z pasti vážných pochybností o svých skutečných legálních příjmech.
Včera konečně statistici zveřejnili čísla, která jsou jediným seriózním měřítkem pro posouzení, jak se loni dařilo nebo nedařilo vybírat DPH. To je, jak známo, hlavní měřítko, které si pro svůj vládní výkon nasadil ministr financí Babiš.
Ministr financí Andrej Babiš nedokáže dostatečně vysvětlit otázku deníku Echo24.cz, kde vydělal jeden a půl miliardy na nákup dluhopisů Agrofertu. Přitom dluží odpověď na další otázku, jestli se pořízením dluhopisů nedopustil daňového podvodu, konkrétně jestli není v kolizi s osmým paragrafem daňového řádu a paragrafem 240 trestního zákoníku.
Takže aféra osobních příjmů Andreje Babiše před vstupem do politiky dospěla do fáze, kdy Babiš mezeru mezi svými legálně zdaněnými příjmy a výší dluhopisů, které si koupil od svého Agrofertu, vysvětluje dvěma vágními náznaky.
Ministr financí a nejpopulárnější politik v zemi Andrej Babiš přichází s novým vysvětlením, kde vzal dost osobních legálních příjmů, aby si mohl pořídit od daní osvobozené dluhopisy Agrofertu za 1,482 miliardy korun. Ty jsou dnes hlavním zdrojem jeho osobních příjmů. Ročně z nich inkasuje 90 milionů korun a nezaplatí do státní poklady ani korunu na daních.
Rozdílem v osobních příjmech a výdajích ministra financí Andreje Babiše (ANO), o kterých informoval Týdeník Echo, by se měla zabývat finanční správa. Zásah finanční správy žádají někteří poslanci – a to nejenom opoziční, ale i z vládních stran. Finanční správa má totiž podle nového zákona od začátku prosince loňského roku možnost prověřovat původ majetku, nepřiznané příjmy zdanit a vyměřit penále.
Prvního prosince začal platit zákon o prokazování původu majetku, jeden z vládních trháků proti okrádání státu na daních. Jedním z prvních adeptů na prověření berními úředníky a policií by mohl být jeho hlavní prosazovatel – ministr financí Andrej Babiš.
Zastropování výdajových paušálů pro živnostníky povede nejen k nárůstu papírování, ale i v některých případech i k jejich likvidaci. Snížení limitu pro roční příjmy o polovinu schválili poslanci v závěrečném čtení v minulý týden, proti byla jen pravicová opozice. Paušály mají přitom drobným podnikatelům pomoci při výpočtu základu daně a ulehčit jim od byrokratické zátěže.
Sněmovna v pátek schválila vládní daňový balík, který především zvyšuje daňové slevy na druhé, třetí a další dítě. Poslanci v něm zamítli návrhy úlev v elektronické evidenci tržeb, které vznesl ministr financí Andrej Babiš (ANO) a vládní KDU-ČSL. Zamítli i opoziční návrhy na zrušení zákona o evidenci tržeb.
Česká televize a Český rozhlas mají šanci dosáhnout na odpočet DPH z pořízeného zboží a služeb. Náklady veřejnoprávních médií by se tak mohly snížit až o šestinu. S obdobným daňovým režimem, jaký platí pro komerční média, počítá pozměňovací návrh poslanců Václava Votavy a Vítězslava Jandáka (oba ČSSD).
Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a prosadila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která od letošního roku přeřazuje noviny a časopisy do desetiprocentní sazby DPH. Má to podpořit jejich prodej. Nyní jsou v sazbě 15 procent. Změna zákona měla platit již od 1. ledna, takto vstoupí v účinnost až 15. dnem po vyhlášení ve sbírce.
Jak naložit s rekordním přebytkem rozpočtu ve výši téměř 62 miliard korun? Koaliční partneři jsou v tom zatím nejednotní. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka by peníze pošetřil na příští rok, šéf státní kasy Andrej Babiš by je dal na snížení státního dluhu. Lidovci by zas chtěli peníze investovat, například do ekologických opatření. Jasno v tom nemají ani ekonomové.
Ministr financí Andrej Babiš se nebude zbavovat jednokorunových dluhopisů, které mu díky mezeře v zákoně pomohly ušetřit miliony korun na daních. Kvůli tomu na něho přitom tento týden přišlo trestní oznámení, o čemž jako první ve středu informoval deník Echo24. Podle Babiše není potřeba se dluhopisů zbavovat, protože se tak jako tak bude muset zbavit Agrofertu. Vicepremiér to uvedl v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil deník Právo.
Senátor, advokát a bývalý policista Václav Láska (SZ) na svém facebookovém profilu popisuje, jak snadno by zjistil, zda se ministr financí Andrej Babiše (ANO) dopustil případného trestného činu. Babiš je kvůli nákupu dluhopisů vyšetřován hospodářskou kriminálkou. O trestním oznámení informoval tento týden server Echo24. Láska uznává, že postup Babiše byl sám o sobě asi legální. Přesto si ale myslí, že v plánu našel slabinu. „Kde vzal Andrej Babiš 1,5 miliardy na dluhopisy,“ ptá se Láska. Pokud Babiš nedokáže prokázat, kde peníze získal a jak je zdanil, jedná se prý jasně o trestný čin.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se zase jednou zamotal do svých slov. Vicepremiér totiž tento týden tvrdil, že kontroverzní udavačský web Finanční správy k EET vznikl bez jeho vědomí. V minulosti se však v médiích ke spornému webu vyjadřoval a snažil se uklidňovat veřejnost, že s udáváním to nebude tak strašné.
