Kritizovaný ředitel finanční správy Martin Janeček i náměstkyně ministra financí Alena Schillerová se budou s odborníky na daně i zástupci podnikatelů a firem bavit o zajišťovacích příkazech a jejich používání. V pondělí se sejdou se zástupci Komory daňových poradců, profesních organizací a Nejvyššího správního soudu na semináři, kde budou řešit možnou změnu legislativy. Daňoví poradci totiž dlouhodobě upozorňují, že takzvané zajišťováky jsou používány nepřiměřeně, což finanční správa popírá.

„Jedná se o interní seminář – odborný workshop, který je určen zástupcům Komory daňových poradců, ministerstva financí, finanční správy, Nejvyššího správního soudu a podnikatelských svazů a dalších institucí. Za ministerstvo financí se zúčastní paní náměstkyně Schillerová, za finanční správu pan ředitel Janeček, dále pak zástupci finanční správy, Generálního finančního ředitelství, Odvolacího finančního ředitelství i finančních úřadů,“ uvedl pro server Echo24 tiskový mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Zajišťovací příkazy, velmi extrémní opatření finanční správy, se staly velkým předvolebním tématem. Na jejich sporné používání upozornil deník Echo24 mezi prvními. V kampani je a podnikatele, které jejich použitím berní úředníci zlikvidovali, používala třeba ČSSD nebo TOP 09. Ani jedna ze stran přitom ve volbách neuspěla – obě se sice do sněmovny dostaly, oproti předcházejícím volbám ale ztratily více než polovinu svých voličů i mandátů. Jejich snažení ale bylo přeci jen k něčemu dobré, zajišťovací příkazy se staly předmětem veřejné diskuze, řešily se ve sněmovně i na vládě a finanční správa i ministerstvo financí jsou nyní ochotní o jejich úpravě mluvit s odborníky.

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek se tématu nepustil ani po volbách. Na pondělním zasedání vlády kvůli nim žádal Janečkovo odvolání. Média se totiž začínají plnit příběhy podnikatelů, které mohly postihnout neprávem. Zajišťováky jsou přitom přirovnávány k trestu smrti, jejich uvalení na firmu znamená většinou likvidaci.

Změna legislativy?

Na semináři, kterého se budou účastnit mimo jiné i soudci Nejvyššího správního soudu, který stížnosti podnikatelů na používání tohoto institutu řeší, by měly padnout návrhy na změnu legislativy. „Z analýzy GFŘ předložené ministru financí na konci srpna tohoto roku nicméně vyplývá, že jedním z námětů na případnou legislativní změnu je například zavedení mechanismu, podobného předběžnému opatření využívanému v insolvenci, jehož podstatou by bylo jmenování správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu,“ vysvětlil Žurovec.

Daňoví poradci zatím nechtějí říci, jak konkrétně by měly úpravy vypadat podle nich. „Je těžké dělat závěry před tím, než diskuse proběhne. Je ale zřejmé, že Komora daňových poradců ČR klade dlouhodobě otázku adekvátní proporcionality používání institutu zajišťovacích příkazů, zda se jedná o mimořádný nástroj pro mimořádné situace nebo standardní nástroj pro správce daně při výběru daní,“ uvedl pro server Echo24 Radek Neužil z komory.

Podle informací deníku Echo24 by ale experti z komory mohli preferovat zavedení soudní kontroly vydávání zajišťovacích příkazů od okamžiku jejich vydání. To je přitom varianta, o které hovořil i soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „V úvahu připadají v podstatě dvě možnosti. Buď zavést zajišťovací příkaz na základě nařízení soudu, jak se to dělá v trestním právu. Například vazba, odposlechy, zajištění majetku – vše nařizuje přímo soud anebo to aspoň dělá státní zástupce s nějakou rychlou soudní kontrolou,“ navrhuje Šimka.

Daňoví poradci totiž dlouhodobě poukazují na to, že takzvané zajišťováky jsou často používány v případě, kdy to není nutné. Jedná se přitom o velmi tvrdé a extrémní opatření, kdy podnikateli finanční správa zastaví účty, budovy nebo automobily, pokud není schopný okamžitě zaplatit.