EU se pro technologické firmy jako Google a Facebook stala jedním velkým daňovým rájem. Stejně jako v dalších vyspělých zemích tady čím dál silněji dominují na trhu s reklamou. Odvádějí z toho ale nesrovnatelně nižší daně než kdekoliv jinde. Facebook platí ze svého obratu mimo EU mezi 28 a 34 %, zatímco nesrovnatelně menší sazby v Unii se pohybují mezi 0,03 a 0,10 %. Google platí mimo Evropu 9 %. V EU je to 0,82 %. Logika obejití daní je velmi jednoduchá: sídlo v Irsku nebo Lucembursku, kde si s vládou dohodnou speciální daňové pobídky. A všechny obchody se všemi zákazníky po Evropě se fakturují z Dublinu či Lucemburku.

Když si někdo stěžuje na daňové úniky a žádá je doplatit, jako třeba nedávno francouzská vláda žádala po Google 1,1 miliardy eur (28 miliard korun) za nezaplacenou daň za reklamu francouzských zákazníků, právníci technologické firmy žalobu úspěšně odstřelí argumentem, že Google není ve Francii „fyzicky přítomen“. Je tu jen virtuálně. Faktury chodí z Irska. Pařížští správní soudci v první instanci na ten argument  přistoupili. Různé evropské země teď vymýšlejí cesty, jak přimět technologické dominátory, aby platili daně jako všichni ostatní, kdo tam podnikají a obchodují. Zatím nejdál se od slov k činům dostala Itálie.

V parlamentu už leží návrh na digitální daň, jež by se měla začít platit od června. Stojí na jednoduché logice: když není možné zdanit přímo Google a Facebook, peníze za něj zaplatí ti, kdo si u něj kupují reklamu. Daň se nebude platit ze zisku, jak je u firemních daní běžné, ale rovnou z obratu.

Takže když si italský zákazník zaplatí inzerát na Facebooku nebo Googlu za 100 eur, bude muset 6 eur z této částky poslat rovnou do italské státní pokladny, nikoliv na účet Googlu a Facebooku. Ti dostanou jen 94 eur. Italové tomu říkají „vyrovnávací“ daň. Nebude se týkat jen Googlu, Facebooku a dalších technologických firem, ale všech italských internetových hráčů. Osvobozené od Google daně budou jen zakázky na reklamu do 30 eur. Italská středolevá vláda je přesvědčena, že Google daň může být velmi populární, a proto by mohla inspirovat i ostatní evropské země. „Téměř se jí nebude možné vyhnout. Americké technologické firmy jsou perfektním cílem, protože se proti ní žádným způsobem nemůžou bránit. Neplatí daně. Nevytvářejí v zemi téměř žádná pracovní místa. Všechny peníze od italských zákazníků odvádějí pryč ze země,“ řekl pro Financial Times Paolo Cellini, profesor digitální ekonomiky na římské LUISS univerzitě.

Na italském trhu s on-line reklamou se podle Celliniho analýzy točí ročně kolem 2,5 miliardy eur (zhruba 65 miliard korun). Z té částky kasíruje 1,8 miliardy Google a dalších 200 milionů Facebook. Na všechny italské hráče včetně největších mediálních firem tak zbývá jen 500 milionů eur. Ta čísla jsou plus minus podobná jako v ostatních západních zemích, kde jde do Googlu a Facebooku až osmdesát procent všech útrat za internetovou reklamu. Na trhu tak panují velmi nerovné podmínky, kdy domácí mediální společnosti musí platit veškeré daně a odvody, zatímco Google a spol. pošlou irské faktury a daním se vyhnout s argumentem, že v zemi nejsou „fyzicky přítomni“.

Italové si dávají velký pozor, aby se nedostali do střetu s unijní legislativou, čehož by byli špičkoví, draví právníci technologických firem okamžitě připraveni využít.

Řím by se mohl stát testovacím projektem pro technologickou daň, na niž tlačí řada zemí EU. Aktivity už se chopil Brusel a pod taktovkou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona chce Google daň zároveň využít pro Paříží dlouho prosazovanou a zatím neprosaditelnou harmonizaci přímých daní. Francie žádá, aby se harmonizoval daňový základ. To znamená, že by se částka, z níž se daň po všech úlevách, odpočtech a slevách platí, vypočítávala ve všech zemích stejně. Tento princip ale naráží na odpor řady států.

Italská cesta danit přímo zákazníky, kteří internetovou reklamu nakupují u technologických firem, zatím vypadá realističtěji. Mohla by inspirovat řadu zemí, jež chtějí přimět technologické dominátory, aby jim zaplatili daně. Italský nápad sám o sobě není originální. Od roku 2015 už Google daň kasíruje Austrálie. Daně, která tam technologické firmy zaplatily, se od té doby zvýšily o dvě miliardy australských dolarů (asi 34 miliard korun).