A teď přijdou vyšší daně
Ministryně Alena Schillerová prokázala značnou vynalézavost při výběru toho, co bude zdaněno, i při vysvětlování, proč je to vlastně užitečná věc.
Ministryně Alena Schillerová prokázala značnou vynalézavost při výběru toho, co bude zdaněno, i při vysvětlování, proč je to vlastně užitečná věc.
Sněmovní daňový balíček vyvolal u řady ekonomů a opozičních poslanců tvrdou kritiku. Stát totiž vyšší daní chce postihnout tabák, líh či hazard. Větší přísun peněz si stát slibuje i od vyššího poplatku za vklad do katastru nemovitostí, zdanění plynu u domácích kotelen či dluhopisů. Největší emoce však vyvolalo zdanění technických rezerv u pojišťoven, které si odkládaly peníze na horší časy. Podle poslanec ODS a ekonomického experta strany Jana Skopečka dojde ke snížení stability na finančním sektoru. „To nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné,“ řekl pro Echo24 Skopeček.
Na chystanou novelu daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, se valí další kritika. Vedle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) vadí plánované novinky také Podnikatelským odborům.
Piráti prostřednictvím svých sociálních sítí lákají uživatele, aby podepsali petici za vyšší zdanění letecké dopravy. S nápadem přidat se k petici přišel europoslanec Mikuláš Peksa, podle kterého je uvalení vyšší daně v souladu s pirátským programem.
Stát má v současné době rekordní výdaje, na které však nemá dost peněz. Po plánu sociální demokracie zavést sektorovou daň na banky se premiér Andrej Babiš vytasil s dalším návrhem. Změnou metodiky totiž odčerpá pojišťovnám z jejich rezerv přes deset miliard korun. Podle České asociace pojišťoven jde o bezprecedentní krok, který pokřivuje podnikatelské prostředí.
Pokud projde legislativním procesem novela daňového řádu, kterou připravuje ministerstvo financí, nebude už možné se s daňovým přiznáním beztrestně opozdit ani později zaplatit daň. Doposud se mohli plátci daně spolehnout na pětidenní pardon za pozdní podání daňového přiznání i zaplacení daně, novela to ale navrhuje zrušit.
Nečekaně stručně se vypořádalo ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Karla Havlíčka (za ANO) s připomínkováním novely daňového řádu. Novela, kterou připravilo ministerstvo financí, přináší zásadní změny. Ruší toleranční dobu pro nezaplacení daně a přináší reformu sankčního systému. Když ji v červnu připomínkoval Havlíčkův resort, neuplatnil žádnou zásadní připomínku a ve třech odstavcích pouze kritizoval jazykovou úroveň důvodové zprávy.
Snížení úroků, které za pozdní zaplacení daní platí daňoví poplatníci, a současně snížení úroků, které platí berňák za neoprávněné exekuční vymáhání.
Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Rovněž spotřební daň z lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Návrh ministerstva financí schválila vláda. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
Zákonodárci amerického státu New York schválili zákon, který umožní předat vybraným výborům Kongresu USA místní daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa. Zákon, který musí ještě podepsat demokratický guvernér Andrew Cuomo, sice výslovně Trumpa nejmenuje, neboť se týká všech volených politiků a vysokých státních činitelů, newyorští zákonodárci ho ale přijali v době, kdy se Kongres zatím neúspěšně snaží získat prezidentova federální daňová přiznání.
Prázdná stání kasa a zpomalující ekonomika dohnala kabinet Andreje Babiše ke zvyšování daní u tabákových výrobků a lihu. Nejtvrději tak dopadnou na kuřáky, pro které se zvedna cena krabička cigaret v průměru nad sto korun. Stát tak průměrnému kuřákovi sebere procento čisté mzdy. Očekává se také, že cena tvrdého alkoholu poroste minimálně o deset korun.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), aby banky odevzdávaly až pětinu svých dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje, vyvolává více otázek než odpovědí. Premiér totiž neuvedl detaily a není jasné, co přesně chce zavést. V extrémním případě je plán, který Babiš oznámil v České televizi, návrhem na zvýšení daně z dividendy bankám až o dvacet procent, a tedy snížení zisků akcionářů bank. Daň z dividend je nyní patnáctiprocentní. Samotné banky jsou v hodnocení Babišova návrhu opatrné.
Výroky Andreje Babiše o zdanění bank je třeba brát s obrovskou rezervou. Ministerský předseda je tady v brutálním konfliktu mezi svými existenčně-ekonomickými a politickými zájmy. A z toho, jak mezi nimi manévruje, nakonec vznikají slovně a myšlenkově podivuhodné výroky. Většinou platí nejdéle dva dny, než je sám Babiš odvolá. S odvoláním na to, že byl špatně pochopen. Pozoruhodné jazykové konstrukce je skutečně třeba brát s rezervou.
Senát chce zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Svůj návrh dnes vložil do poslanecké novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí, která má osvobodit od daně první prodej bytů v rodinných domech. S pozměňovacím návrhem na zrušení daně přišel senátní hospodářský výbor. Předlohu tak nyní dostane opět Sněmovna, která o senátním návrhu na zrušení daně rozhodne. Na dani z nabytí vybral stát jen loni 13,6 miliardy korun, předloni to bylo 12,5 miliardy.
Plány sociální demokracie získat do státní kasy více peněz ze zdanění bank se hroutí. Předseda vlády Andrej Babiš sice v neděli prohlásil, že zavedení vyšší daně v bankovním sektoru je otázka k jednání s koaličním partnerem. Druhý den však otočil a řekl, že sektorové daně pro banky zavádět nechce. Znovu pak odkázal sociální demokraty k dalšímu jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Koalici při jednání o rozpočtu tlačí čas. Rozhodnout se o příjmech a výdajích má do května.
Andrej Babiš kývá na bankovní daň jen kvůli sociální demokracii a dočasně. Nechce, aby mu před volbami k ČSSD utíkali voliči, a hlavně potřebuje, aby ČSSD příliš neproblematizovala operaci, kterou se kolem svého trestního stíhání chystá dělat s novou ministryní spravedlnosti Marií Benešovou.
.Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil zavedení sektorové daně pro banky, kterou prosazuje koaliční sociální demokracie. Daň by se měla týkat i pojišťoven a Babiš uvažuje také o zahrnutí mobilních operátorů. Řekl to České televizi (ČT). Babiš přitom v polovině dubna uvedl, že o zdanění bank s ČSSD jednat nebude. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček přivítal, že premiér změnil názor.
Chvíli poté, co se koaliční partneři dohodli na pravidelných schůzkách ohledně zásadních témat, je všechno jinak. Sociální demokraté chtěli navrhnout zdanění bankovních aktiv. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale rozhodl, že daňové otázky koalice probírat nebude a pondělní koaliční radu zrušil. „Nemůžeme řešit rozpočet salámovou metodou,“ řekl. Na pravidelných koaličních jednáních se zástupci ANO a ČSSD přitom dohodli počátkem dubna. Strany se začaly scházet kvůli rozporům ohledně rodičovského příspěvku.
On Friday, President Trump traveled to Calexico, California, to see the first completed section of the new wall along the U.S.–Mexico border.
Vládní koalice stále hledá možnosti, jak získat do prázdné státní kasy peníze. Sociální demokracie, která svým slibem o vyšší rodičovské naštvala řadu rodin, navrhuje několik druhů vyšších daní. Kromě vyššího zdanění bank navrhují socialisté i zdanění dividend či digitální daň. Zdanění internetových gigantů jako jsou Google či Facebook se zamlouvá jak hnutí ANO, tak některým opozičním stranám. Podporu vládě vyjadřují Piráti, na druhé straně ODS se k tomuto kroku staví zdráhavě.
Daňové zatížení mezd v České republice vloni činilo 43,7 procenta, proti předchozímu roku se tak zvýšilo o 0,38 procentního bodu. V rámci 36 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo sedmé nejvyšší. Vyplývá to ze zprávy OECD. Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů tvoří daně z příjmu zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Počítá se z průměrného příjmu svobodného a bezdětného zaměstnance.
Plánované zvýšení spotřební daně povede ke zdražení půllitrové lahve 40procentní lihoviny o 9,1 Kč, zaplatí to spotřebitelé. Uvedl to v pátek výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) Vladimír Darebník. Ministerstvo financí, které týž den do meziresortního připomínkového řízení návrh poslalo, s unií návrh nekonzultovalo. Darebník očekává také růst černého trhu.
Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok o zhruba deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí (MF) k připomínkám.
Páteční Lidové noviny, spadající do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), přišly s pozoruhodnou teorií, proč se nedaří výběr daní. V článku se píše, že na poklesu výběru DPH se vedle pomalejší ekonomiky podílí i ztráta motivace berních úředníků ochromených ostrou kritikou, že ničí zdravé firmy. Jenže výběr daní v drtivé většině funguje tak, že lidé a firmy posílají peníze nezávisle na práci úředníků, reaguje na Lidové noviny například advokát a předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) je v posledních týdnech velmi aktivní. Začátkem března pozatýkala část buňky Babišova hnutí ANO v Brně. Pět lidí včetně dvou členů ANO poslal soud do vazby. Za korupci a zločinné spolčení jim hrozí až 16,5 roku vězení. V případě korupce při tendru na mýto udělala kvůli podezření z korupce a pletich při zadávání veřejných zakázek domovní prohlídky mimo jiné u Babišova prvního místopředsedy Jaroslava Faltýnka a dalších.
Systém, jakým stát odškodňuje plátce daní v případě pochybení finanční správy, je nastavený v neprospěch poplatníků. Pouze minimální částky jsou v posledních letech vyplaceny bez nutnosti vyřešit věc u soudu. Uvedli to zástupci Komory daňových poradců na čtvrteční konferenci v sídle veřejné ochránkyně práv. Generální finanční ředitelství však uvádí, že podle jeho údajů o žádostech o náhradu škody jde k soudu méně než polovina případů. Vychází přitom ze statistik od začátku roku 2011.
Vláda narazila se svým slibem zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům. Sociální demokraté však nepřestávají hledat možnosti, jak sehnat osm miliard. Právě takovou částku potřebují, aby na rodičovský příspěvek dosáhli rodiče, kteří mají čtyřleté děti a mladší. ČSSD si tak pohrává s myšlenkou, že zatíží banky vyšší daní. Podle jejich interpretace by tímto krokem měl stát získat částku okolo deseti miliard korun navíc. Ve skutečnosti však může jít až o polovinu méně.
Zrušení superhrubé mzdy je zatím v nedohlednu. Návrh je sice součástí programového prohlášení vlády ANO a ČSSD, není ale jasné, kdy bude zrušena. Ze čtvrtečního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) navíc vyplývá, že je její zrušení v roce 2021 ohroženo. Dle ministerstva financí je to totiž podmíněno změnou nastavení zdravotního pojištění, které odmítla velká část opozice i premiér Andrej Babiš (ANO).
Když ekonomika, platy i útraty, tedy všechno, z čeho se platí daně, rostou, ale příjmy státu klesají, je něco špatně. Může to znamenat jediné: stát není schopen daně vybírat. Přesně to se od začátku roku děje kabinetu Andreje Babiše. Navzdory vší nové byrokracii, kterou na lidi uvalil. Navzdory elektronické evidenci tržeb, kontrolnímu hlášení DPH a brutálním praktikám Finanční správy, které už mnohokrát narazily u soudů.
Česká vládní koalice začíná debatovat o rozpočtu na příští rok. V půlce března k tomu dokonce Andrej Babiš a sociální demokraté budou mít zvláštní zasedání. V koalici kupodivu panuje shoda na tom, že výdaje v letošním rozpočtu vylétly příliš vysoko a je potřeba uvést je do většího souladu s příjmy.