Novinky pro podnikatele. Na všechny dopadne EET a stát déle zadrží nadměrné DPH
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Stát chystá na příští rok zásadní změny, které dopadnou na každého podnikatele. Živnostníky totiž čeká konečné zavedení 3. a 4. vlny Elektronické evidence tržeb, která bude platit nově například pro kadeřnice, řemeslníky, dopravce nebo právníky. Novinky přinese také novela daňového řádu, kterou chce vláda Andreje Babiše schválit v polovině roku. Změna by měla přinést vyřizování online záležitostí s finančním úřadem. Kromě toho se však podnikatelé děsí, že novela přinese i zadržení nadměrných odpočtů na DPH o 15 dní. Nejtvrději by to pak odnesli malí a střední podnikatelé.
Živnostníkům měla nejprve novela daňového řádu pomoci. Vláda totiž počítala s tím, že v rámci této novely spustí online portál Moje daně, který má fungovat od 4. čtvrtletí příštího roku. Novinky by také přinesly částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušení kontrolních postupů, podporu elektronické komunikace s finančním úřadem nebo snižování úroků za pochybení od daňových poplatníků nebo finančních úřadů.
Společně se zavedením těchto položek by se však prodloužilo i zadržení nadměrného odpočtu DPH z 30 na 45 dní, před kterými odborníci varují. Došlo by tím k vylepšení státního rozpočtu na úkor podnikatelů, kterým by tak stát zadržel 16 miliard. Malá či střední firma by tak přišla až na 45 dní o vratku v rozmezí statisíců až milionů.
To může živnostníkům způsobit problémy s placením dodavatelům a očekávat pak může následné sankce či pokuty. Kontroverzní položku kritizují jak daňoví poradci, tak i Podnikatelské odbory. „Kdykoliv se v České republice za posledních 6 let změní zákon nebo podmínky, tak je to vždycky v neprospěch podnikatelů. I když je to vydáváno za dobré a užitečné. Jednoznačně si vláda uvědomila, že od živnostníků si lze nejsnáze vzít peníze. Také se zde vytváří prostředí, ve kterém se více a více daří nadnárodním konglomerátům, korporacím, velkým firmám nebo společnostem, které jsou přátelsky přisáté na státu. Neustále se tak posiluje moc státu a drží malé a střední podniky pod krkem,“ řekl pro Echo24 šéf odborů Radomil Bábek.
EET pro další profese
Zásadní změna čeká podnikatele a živnostníky, kteří spadají do třetí a čtvrté vlny EET. Ta má platit pro kadeřnice, lékaře, řemeslníky, účetní, dopravce, cestovní kanceláře či právníky od 1. května 2020. Týkat se bude všech, kterým zákazníci platí v hotovosti, stravenkami či směnkami.
Podnikatelé, kteří mají hotovostní tržby do 600 000 korun ročně, nejsou plátci DPH a nemají víc než dva zaměstnance, budou moci od 1. února požádat o výjimku a tržbu nadále evidovat „papírově“.
Není ale stoprocentně jisté, zda bude EET od 1. května v avizované podobě platit. O zrušení EET totiž usiluje skupina 73 poslanců, kteří novelu EET napadli u Ústavního soudu. Ten žádají, aby EET zrušil a také, aby o jejich návrhu rozhodl přednostně. Tedy tak, aby se stihl návrh poslanců projednat ještě před 1. květnem.
Zda tomuto požadavku Ústavní soud vyhoví, zatím není zřejmé. „Návrh zde leží teprve několik dnů a je velice obsáhlý. Nejprve jej musí vidět soudce zpravodaj, který rozhodne o dalším postupu,“ uvedla pro Echo24 za Ústavní soud Miroslava Sedláčková.
V souvislosti s rozšířením EET by se do nejnižší sazby DPH ještě mělo přesunout například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby novela EET zařadila také opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Novela také obsahuje přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.
Změna výše záloh
Ministerstvo průmyslu a obchodu také před Vánoci připomnělo, že minimální zdravotní pojištění bude od nového roku 2352 korun, částka měsíčně se bude odvádět od února, platí se zpětně. Půjde o 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. „Od dubna se rovněž změní minimální výše záloh na pojistné na důchodové pojištění, nově se bude jednat o 2544 korun měsíčně, tedy 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
Karolína Vaverková, Ladislav Šustr