Sociální demokraté chtějí i přes protest hnutí ANO zavést bankovní daň. Se zdaněním nesouhlasí hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem a jeho ministryní financí Alenou Schillerovou. Socialisté však chtějí nový příjem do státní kasy zavést hlavně kvůli vyšším výdajům na důchody nebo na rodičovský příspěvek. Podle expertů by se však zdanění dotklo klientů, kterým by se zdražily služby. Babiš zdanění bank dlouhodobě odmítá, mimo jiné i proto, že firma Agrofert, kterou dočasně převedl do svěřenského fondu, má u bank napůjčováno více než 30 miliard korun.

ČSSD jako menšinový koaliční partner vymýšlí nové cesty, jak do prázdné státní poklady získat více peněz. Jako svůj hlavní záměr uvádějí sektorovou bankovní daň, která však vyvolává velké emoce. „V lednu představíme hnutí ANO bankovní daň. Pro nás se nejedná o mrtvý projekt, protože se jeho potřeba ukázala při složitém hlasování o konečné podobě rodičovského příspěvku. Pokud by koaliční partner souhlasil, šel by pak návrh na vládu,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.

Socialisté tím chtějí vyřešit svůj neúspěch z konce roku, kdy se rodičovský příspěvek nedostal ke všem rodinám s malými dětmi. Přednost tak museli dostat rodiče, kteří příspěvek k prvnímu dnu roku 2020 aktivně pobírají. Hnutí ANO argumentovalo tím, že na ostatní rodiče nejsou ve státním rozpočtu peníze.

ČSSD proto argumentovala tím, že bankovní daní získá deset až čtrnáct miliard korun navíc. Na zvýšení rodičovského příspěvku by pak stačilo pouhé dvě až tři miliardy korun. S nápadem zavést bankovní daň přišli sociální demokraté už za vlády Bohuslava Sobotky. Tehdy si pohrávali s myšlenkou, aby nejvyšší sazba 0,3 procenta platila pro banky s aktivy nad 300 miliard a nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard.

Sociální demokraté tak budou mít druhou šanci, jak návrh představit. V dubnu letošního roku se totiž strana marně snažila přesvědčit Babiše o vhodnosti vyššího zdanění. Pohořela i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která chtěla téma otevřít na koaliční schůzce. Tu však Babiš v reakci na to zrušil a odmítl se s ČSSD bavit.

Návrh zazněl jako reakce na navýšení rodičovského příspěvku. Do hry se pak vrátil jako příjem k dílčím změnám v důchodem, které chce ministryně Maláčová představit v lednu roku 2020.

Vybrat se podaří jen polovina

Zdanění bank však odmítají kromě hnutí ANO i ekonomové, opozice ale i Česká národní banka. S návrhem ČSSD nesouhlasí ani Česká bankovní asociace. „Zatížení bank sektorovou daní by znamenalo, že nebude možné poskytnout nové úvěry v řádu stovek miliard korun s jasnými negativními dopady na hospodářský růst a zaměstnanost. Ve střednědobém i dlouhodobém horizontu proto sektorová daň státnímu rozpočtu nejen nepomůže, ale ublíží. A už vůbec nevyřeší narůstající strukturální problémy veřejných financí. Jako je tomu v případě jiných daní i sektorovou daň, nebo její převážnou část, v konečném důsledku zaplatí řadový daňový poplatník,“ uvedl v prohlášení výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Sociální demokraté doufají, že zdaněním bank získají okolo deseti až čtrnácti miliard navíc. To by mělo přinést navýšení daně z 19 na 25 procent. „Očekávám, že v realitě by to číslo ale mohlo být klidně o polovinu menší. Bankovní daň by tlačila na zdražení úvěrů, snižování kapitálové přiměřenosti, na snižování úročení vkladů a tak dále, což ve výsledku sníží množství peněz, které se budou danit,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

S tím však nesouhlasí předseda sociální demokracie Jan Hamáček, podle kterého se nejedná o žádný hazard. „Nevidím v tom žádné riziko. Že by odešly z českého trhu? Těžko. Že by zvýšily poplatky? Těžko, konkurenční boj je obrovský. Bohužel takový návrh má politický rozměr, hnutí ANO se k tomu zatím nestaví kladně, takže si musíme projít diskusí,“ řekl předseda ČSSD.

Babiš přitom zdanění bank na účet rodičovského příspěvku neustále odmítá. Důvodem je mimo jiné také to, že Babiš má v holdingu Agrofert, který je v současné době zaparkovaný ve svěřenském fondu, u bank napůjčováno podle poslední výroční zprávy 34 miliard korun. Pokud by finanční společnosti spustily proti holdingu tzv. compliance, musel by Agrofert předčasně zesplatnit úvěry.

Premiér tak zdanění odmítl a přišel s jiným řešením. Požaduje, aby banky odevzdávaly 10 až 20 procent z dividend do zamýšleného fondu národního rozvoje. To by prý mělo zamezit oslabení ekonomiky, které by přineslo zdanění bank. „To, co premiér navrhuje, je v podstatě sektorová daň, musíme si to vyjasnit,“ uvedla k návrhu Jana Maláčová. ČSSD si od bankovní daně slibuje 14 miliard korun ročně. „Když jsme propočítávali, tak 20 procent z dividend je víc než 16 miliard, což je ještě větší částka,“ řekla Maláčová.