S rekordním navýšením daňového zatížení počítá ministerstvo financí na příští rok. Složená daňová kvóta, která vyjadřuje podíl výnosů z daní, cel a povinných příspěvků za sociální a zdravotní pojištění na HDP, totiž vzroste na 35,9 procenta. Data evropský statistický úřad Eurostat však ve své prognóze na příští rok zhoršuje, protože uvádí navýšení na 36,2 procenta. Šlo by tak o nejvyšší daňové zatížení za posledních 25 let.

Podle dat Eurostatu daňové zatížení roste každým rokem. V roce 2002 dosahovalo úrovně 33,4 procenta a do roku 2012 vzrostlo o 0,9 procenta. K dramatickému nárůstu pak dochází vstupem hnutí ANO do vlády v roce 2014. Od té doby do dneška vzrostlo daňové zatížení o 2,3 procenta hrubého domácího produktu. V porovnání s evropskými státy se jedná o pátý nejhorší výsledek.

„Naše vláda utrácí rychleji, než roste ekonomika. Ve výsledku ji nezbývá nic jiného, než se zadlužovat, nebo zvyšovat příjimy. A protože si Andrej Babiš postavil reputaci na tom, že zadlužení snižuje, musí růst složená daňová kvóta. V té rovnici nic jiného není. Pochopitelně příjmy státu lze zvyšovat buď vyššími a novými daněmi, anebo jejich lepším výběrem,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj sice vláda lépe vybírá daně, není to však zásluha zavedení EET nebo kontrolním hlášením ale příznivým ekonomickým růstem. „To, že lidé platí více na daních, se v ekonomice musí projevit. To nejsou peníze navíc, to jsou peníze, které se neuspoří, nezainvestují, neutratí. Ať už je důvodem cokoliv, stát roste. To se někomu může líbit, někomu ne, ale musíme si to přiznat,“ řekl dále Dominik Stroukal.

Podobně jako v České republice roste složená daňová kvóta i na Slovensku či Polsku. Rozdíl je však podle opoziční stran v nedostatečných investicích a chybějících reformách. „Vláda prostřednictvím rozpočtu utratí v příštím roce o více jak 100 mld. Kč více než letos. Stát roste na úkor soukromého sektoru. Stát je otesánek, který se stále více obaluje tukem, je pomalý, neefektivní. Potřebuje redukční dietu, ne další deficity,“ řekl k rozpočtu poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ministerstvo financí však odmítá, že by ukazatel složené daňové kvóty znamenal automaticky růst daňové zátěže. „Výše složené daňové kvóty přitom závisí nejen na ekonomickém cyklu či sazbách daní a pojistného, ale právě také na efektivitě výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele, zatímco jmenovatel hrubý domácí produkt zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne,“ uvedl tiskový odbor ministerstva financí.

Státní rozpočet je zatížen sociálními dávkami

Státní rozpočet je nyní ve sněmovně před druhým čtením. Na příští rok se v něm počítá na navyšování platů ve státní sféře o dvě procenta. Pro učitele se chystá navýšení o 10 procent. Zdaleka největší položkou, která spolkne až třetinu výdajů, budou důchody. Ty vláda navyšuje už druhý rok po sobě o 900 korun, kdy v letošním roce bude zákonná valorizace okolo 720 korun. I kvůli dorovnání tak budou výdaje celkem ve výši 509 miliard. V dalším roce se pak chystá další navýšení, protože podle programového prohlášení mají důchodci pobírat 2021 přes 15 tisíc korun.

Andrej Babiše se pak velmi často chlubí tím, že schodek 40 miliard je způsoben hlavně tím, že vláda mohutně investuje. Podle návrhu má jít do investic 135 miliard korun. V roce 2012 však míra investic dosahovala výše 2,8 procenta HDP, v příštím roce to bude 2,5 procenta HDP.

Rozpočet počítá také s navýšením příjmů z daňového balíčku, který nyní blokují opoziční poslanci ve třetím čtení. V návrhu je obsaženo vyšší zdanění hazardu, protože je podle vlády tento sektor velmi škodlivý. Danit by se měly výhry nad 100 tisíc korun 15 procenty. V současnosti jsou výhry z loterií, sázek a podobných her od daně z příjmů osvobozeny. Nově by se opatření podle Schillerové mělo týkat například i účtenkové loterie k EET.

V případě hazardních her plánuje ministerstvo financí zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her, z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné události. U loterií, bing a živých her navrhuje resort Schillerové růst z 23 procent na 30 procent.

Balíček také zvyšuje poplatek za vklad do katastru nemovitostí z nynějších 1000 korun na 2000 korun. Vláda argumentuje inflací a nárůstem nákladů od doby, kdy se poplatek zvyšoval naposledy. Schillerová už dříve uvedla, že zvýšení poplatku si vyžádal Český úřad zeměměřický a katastrální. Kromě toho se zvednou daně u lihu a tabáku.