Tag: daně

Články k tagu

Změny daní vypouštěné ministry nejsou návrhem vlády, ale veřejnou debatou, říká Fiala

Sjednocení snížené sazby DPH, zvýšení daně z nemovitosti či posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu. Takové návrhy opatření pro konsolidaci veřejných financí v posledních dnech a týdnech padají ve veřejném prostoru. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ale nejedná o návrhy vlády, ale spíše o určitou formu veřejné debaty, které vláda naslouchá. Premiér to řekl na dotaz deníku Echo24 po středečním jednání vlády. Definitivní daňový balíček chce vláda představit na přelomu dubna a května.

Vláda ustoupí ze snížení odvodů pro zaměstnavatele, kompletní balíček představí na jaře

Vláda Petra Fialy (ODS) ustoupí v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí ustoupí ze záměru, který uváděla ve svém programovém prohlášení, tedy snížit sociální odvody pro zaměstnavatele o dva procentní body. Stav veřejných financí toto opatření nedovoluje, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Kompletní konsolidační balíček vláda představí během jara. Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Fiala ve čtvrtek řekli, že cílem je nezvednout celkovou daňovou zátěž.

Covid rozevřel pomyslné nůžky mezi zaměstnanci a OSVČ. Vyšší odvody by rozdíl ještě zvětšily

Vláda v čele s ODS a jejím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na veřejnost opatrně vypouští možné návrhy, jak zasáhnout do daní a důchodů. Jedním z velmi třaskavých je zvýšení povinných odvodů pro OSVČ, tedy nepřímé zvýšení daně z příjmu, kterému jsme se již věnovali zde či zde. Velmi vysoko u nás daníme práci, mnoho zaměstnavatelů se proto snaží na zaměstnancích ušetřit a nenabízí jim hlavní pracovní poměr.

Na jaké daně chce stát sáhnout a kde spořit? Vláda oťukává veřejné mínění

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

„Ať mají nižší důchody. Nenuťme ale živnostníky platit vyšší odvody, je to nefér“

Na živnostníky není fér pohlížet jako na „daňové únikáře“, jen kvůli tomu, že mohou na pojistném na rozdíl od zaměstnanců odvádět minimální částky. Nezvyšujme jim odvody, ale zvyšme raději zásluhovost důchodů. To je další z názorů na možné zvýšení daňového zatížení OSVČ, s nímž si vláda pohrává jako s jednou z možností, jak přivést další příjmy do rozpočtu.

„Zvýhodňovat daňově živnostníky je absurdní.“ Co vláda chystá na OSVČ?

Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců,

Vláda se chystá sáhnout na věc nejcitlivější

Po prezidentské volbě se otevřelo unikátní okno příležitosti do chvíle, než začne kampaň na parlamentní volby na podzim roku 2025. Vládní koalice má většinu ve sněmovně, v Senátu. Na Hradě už brzy usedne prezident Petr Pavel. Kabinet Petra Fialy už začal testovacími balonky ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce Mariana Jurečky sondovat nálady společnosti na zamýšlené kroky. Veřejnou debatou už proudí nápady na zvýšení daní z přidané hodnoty nebo na daně z nemovitostí. Vypustilo se ale i téma nejcitlivější. Změny ve starobních důchodech.

Stanjurova „opravdu nebezpečná“ daň z nemovitosti. Už se jí nebrání

Nejen změny v sazbách DPH, od příštího roku mohou lidé začít odvádět státu mnohem vyšší částky také na dani z nemovitosti. Je to jedno z „nepopulárních“ opatření, které dříve vláda Petra Fialy v rámci slibu nezvyšovat daně odmítala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který vyšší zdanění nemovitostí připouští, to sám dříve označoval dokonce za „opravdu nebezpečný nápad“. To je pryč a vláda nyní za hlavní úkol pokládá udržet letos schodek pod 300 miliard korun.

Na potvrzení nečekejte. Paušální daň musí živnostníci začít platit bez „varování“

K paušální dani se letos přihlásily další tři desítky tisíc podnikatelů. Kdo z nich však čeká na nějaké potvrzení, že k dani přistoupil, může narazit na nepříjemné překvapení. Přihlášením se totiž podnikatel automaticky stává plátcem daně. Jak Finanční správa deníku Echo24 potvrdila, stále platí, že jakoukoliv reakci dostanou pouze ti, u kterých existuje nějaký problém.

Zásahy do daní. Ve hře je úprava DPH a windfall tax, o ostatních změnách vláda mlží

Vláda Petra Fialy (ODS) opakovaně říká, že nechce zvyšovat daňovou zátěž. Už vloni ale schválila takzvanou daň z mimořádných zisků, v plánu je také změna v pravidlech daně z přidané hodnoty. Zda přijdou ještě nějaké změny v daňovém systému například v souvislosti s plánovanou změnou programového prohlášení ale vláda říct nechce. Sám premiér Fiala uvádí, že příští rok chce jeho kabinet snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, a to při použití katalogu Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Nebezpečné daňové hrátky

Veřejným prostorem se šíří tlak na zvyšování daní. Kabinet Petra Fialy do něj tlačí Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou si sám premiér vybral. V rámci pokusu o odvrácení daně z mimořádných zisků pro velké banky, energetiky a petrochemii po celkovém zvýšení daní volají šéfové největších bank. S argumentem, že prostě nevěří, že kabinet bude schopen skoncovat s obřími státními dluhy snížením výdajů. Jako hlavní téma si tlak na zvyšování příjmových daní u těch, kdo nadprůměrně vydělávají, vybral vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Kudy chudí, tudy opakuje věty o potřebě progresivního zdanění a solidárních přirážek u vyšších platů.

Stanjura chce sáhnout na nejdůležitější daň. „Konec frašek z Babišovy éry“

Vláda v programovém prohlášení slibovala ukončení rozhazovačné politiky předchozího kabinetu a uzdravení rozpočtu, v každém případě bez zvýšení daní. To se ukazuje jako nemožné a tak po dani z mimořádných zisků přichází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu.

Koalice chystá daňové změny. Podražit mohou léky i točené pivo

I přes sliby o tom, že ke zvyšování daní nedojde, dojde zřejmě už brzy k úpravě sazeb daně z přidané hodnoty. Ty máme nyní tři a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by místo dvou snížených sazeb zavedl jen jednu. Základní sazba DPH 21 procent, které podléhá většina zboží a služeb, by se nezměnila. Zrušením desetiprocentní nejnižší sazby by ovšem podražily některé položky, například léky, knihy noviny a také čepované pivo. Rozhodnout o sjednocení sazeb DPH by koalice měla rozhodnout do konce února.

Nové odvody platí. Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a zastropování cen elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, podepsal prezident Miloš Zeman v pondělí. O jeho podpisu informoval Hrad.

Zemědělci, potravináři a prodejci jsou připraveni zvýšit tlak na snížení DPH u potravin

Zemědělci, potravináři a prodejci se shodují, že jsou případně připraveni zvýšit tlak na ministerstvo zemědělství potažmo vládu, aby se snížila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na vybrané základní potraviny. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová a viceprezident Agrární komory to uvedli v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Premiér Petr Fiala k tomu tamtéž řekl, že se nechce k otázce snížení DPH u potravin vyjadřovat a je třeba postupovat rozumně.

Vláda může zvednout daně až po volbě prezidenta. Nechce nahrát v kampani Babišovi

Nezvýšíme daně a státní rozpočet dáme po Babišově rozhazování do pořádku. To byly jedny z hlavních slibů, na které současná vládní koalice lákala své voliče. Uzdravování financí se příliš nedaří a veřejná debata o zvyšování daní je nyní více než aktuální, vláda je totiž poradci i některými jejími podporovateli tlačena k tomu, aby daně zvedla. Kdyby vláda přiznala, že teď lidi více zdaní, byl by to pro Andreje Babiše v prezidentské volbě velký plusový bod, říká Miloš Růžička, jeden z nejvlivnějších politických marketérů, který stojí za úspěšnými kampaněmi koalice Spolu.

Začíná závod, kdo nejvíc přispěje na elektřinu

To, co bylo ještě před pár týdny považováno za neprosaditelné, nemožné, nerealistické, se brzy stane skutečností. Ministr průmyslu Jozef Síkela poprvé připustil, že strop na elektřinu by mohl platit i pro velké firmy. V pátek to ohlásil ve sněmovně. Zatím neřekl, jak vysoko strop bude. Vzhledem k tomu, že pro domácnosti, malé firmy a veřejné instituce platí od ledna strop 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty, bylo by v našich podmínkách těžko vysvětlitelné a obhajitelné, kdyby byl strop pro velké podniky níž.

„Žádné nové daně pro vyděrače z Bruselu.“ EP má hlasovat o nových daní EU, Poláci chtějí „veto nebo smrt“

Evropský parlament má příští týden znovu hlasovat o zavedení tří nových daní, které naplánovala Evropská komise v souvislosti se svou zelenou politikou. Daně už představila v předešlém roce, nyní se věc dostala opět do europarlamentu a případné zavedení daní musí ještě projít dalším procesem, včetně schválení na Radě. Představitelé polské vládní koalice se proti zavádění dalších unijních daní dlouhodobě stavějí a burcují k rozhodnému vetu.

Výrobci elektřiny mají platit odvod z nadměrných příjmů. Schválila to sněmovna

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců.

Vláda pod tlakem zvyšování daní

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.

Otevírá se cesta k vyššímu zdanění příjmů. Vláda vnáší do ekonomiky další nejistotu

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. T

Největší střet vlády s velkým byznysem

Ministr financí tomu marketingově říká válečná daň. Válkou na Ukrajině se před voliči snaží omluvit, že kabinet Petra Fialy přišel s návrhem na zvýšení daní ani ne po roce od chvíle, kdy loni v říjnu vyhrál volby mimo jiné slibem, že žádné daně nezvedne. Válečná, to má být výjimečná, neočekávaná, mimořádná. Anglicky se jí říká windfall tax, daň ze zisků, které firmám spadly z nebe. Z mimořádné situace, která jim přinesla něco, co nemohly očekávat.

„Apel na válku nepřinese vládě nic pozitivního. Mimořádná daň může zůstat už navždy“

Zavedení mimořádného zdanění, tzv. windfall daně, která vysokou sazbou tvrdě dopadne na několik významných společností a bank, je napadáno ze všech stran. Spolu s uplatněním povinných odvodů pro výrobce elektřiny se česká vláda rozhodla jít oproti jiným státům EU mnohem přísnější cestou. Kromě kritiky tzv. dvojího zdanění míří nejčastější výtky na platnost windfall daně po dobu celých tří let a objevují se také obavy z toho, že se z mimořádné daně stane sektorová a její platnost už bude permanentní.

Válečná daň, která „vyhnala“ Křetínského. „Nejvíc by nás kousalo zpětné zdanění,“ říkají banky

Mimořádná daň z neočekávaných zisků, která prošla v pátek sněmovnou, cloumá veřejností. Zatímco politici z vládního tábora ji označují za důležitou ke stabilizaci veřejných financí, z druhé strany přicházejí výtky za nesystémovost a to, že se mimořádné zdanění nebude týkat už letošního roku. Panuje tak obava, že dotčení si do dalších let hospodaření optimalizují, aby měli zisky nízké. Pomyslným vrcholem pak bylo oznámení koncernu EPH Daniela Křetínského, že přesune svou obchodní společnost do zahraničí.

Křetinského firma míří kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí

Jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetinský oznámil, že kvůli dani z neočekávaných zisků přesune svůj podnik EP Commodities spadající pod koncern EPH do zahraničí. Firma EP Commodities se specializuje na obchodování s energetickými surovinami jako je plyn či uhlí. Daň z neočekávaných zisků firem schválila v pátek Poslanecká sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Média o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Vládní strany převálcovaly opozici. Protlačily sněmovnou daň z neočekávaných zisků

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich. Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu. Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic. Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.

Vládní strany se na windfall tax shodly za pět dvanáct. Hlasovat se má dnes

Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií.