Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.
Daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, měla z deseti vybraných společností vytáhnout desítky miliard na pomoc se zdražováním a nebývale vysokými cenami energií. Zasáhnout měla ty, kterým těžká doba přihrála vyšší zisky. Velmi vysokou sazbou tedy měly být zdaněny nejvýznamnější energetiky, petrochemie a největší banky. Vláda si slibovala získat od nich na mimořádné dani skoro sto miliard na pomoc se zalepením těžce deficitního rozpočtu.
Vypadá to, že vláda Petra Fialy má talent navrhovat správné věci špatným stylem a v hodně špatnou chvíli. Veřejným prostorem létá čím dál víc testovacích balonků nápadů, jak chce kabinet zvyšovat daně. Je pozoruhodné, že stejně pestrá není nabídka nápadů, kde snižovat státní výdaje. Je to jedna z ukázek, jak jsme se stali nebezpečně dotačně-dávkařskou zemí. Jak se obrovská část společnosti zavěsila na státní penězovody a i tato nominálně středopravicová vláda se od těch penězovodů odmítá odřezávat.
O zjednodušení sazeb DPH se už dlouho mluví jako o plánu protlačovaném ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Uniklý návrh chystané daňové změny, která může znamenat razantní zdražení a ještě zvýšit už tak vysoká inflační očekávání, se však setkal s naprostým odsouzením. Premiér pak tlumil vášně tím, že finální návrh teprve přijde. Daň z přidané hodnoty je dominantním příjmem státního rozpočtu a jakožto nepřímá daň umožňuje vládě vytáhnout z kapes spotřebitelů více peněz bez toho, aby ji z toho přímo vinili.
Vláda Petra Fialy slíbila, že po roce a půl ve Strakově akademii konečně zasáhne do neudržitelných státních financí. Stát chronicky utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat. Říká se tomu reformy, konsolidační balíčky, snižování deficitu. Fakticky jde ale o jediné: komu stát sebere peníze? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla diskutují předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN) a ekonomičtí poradci premiéra a prezidenta: Štěpán Křeček a David Marek.
Plánovaná změna sazeb daně z přidané hodnoty narazila u všech koaličních partnerů ODS, která ovládá ministerstvo financí prostřednictvím jeho šéfa Zbyňka Stanjury (ODS). Piráti či TOP 09 nejsou podle svých slov principiálně proti sjednocení sazeb, všechny vládní strany se ale rozcházejí v tom, kde by se mělo zdražovat. V plánech, o nichž premiér Petr Fiala (také ODS) prohlašuje, že nejsou finální, je totiž mimo jiné kontroverzní vyšší sazba DPH na léky nebo kulturu.
Nejmenší koaliční strana Pirátů se ostře vymezila proti návrhům na změnu daní. První návrhy na změnu daňového systému se v médiích objevily v pondělí večer. Místo současných tří sazeb (10 %, 15 %, 21%) ministerstvo financí prosazuje nově jen dvě sazby (21 % a 14%). Zároveň chce ministr financí Zbyněk Stanjura převést některé položky z nejnižší do nejvyšší sazby DPH.
Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. O návrhu v pondělí informovala ČT. Návrhy změn však vyvolávají tvrdou kritiku ekonomů, připojil se také exministr financí Miroslav Kalousek. Podle návrhu by se některé položky přesunuly z nejnižší rovnou do nejvyšší sazby. Kritici také upozorňují na zdražení například léků.
Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. Dnes večer o tom informovala Česká televize (ČT). Podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce.
Jednou z možností, jak nechat přitéct do rozpočtu miliardy navíc, je zvýšení tzv. daní z neřesti. Před vládou jsou možnosti vyššího zdanění cigaret či piva a ve hře je také politicky velmi ožehavé téma uvalení daně na tiché víno. O nutnosti zavádění „výchovné“ politiky snižování zdravotních rizik a také o tom, jestli se vláda vůbec snaží se stále narůstajícím zadlužením něco opravdu dělat, mluví v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel CETA a člen Nerv Aleš Rod.
Nehledíme na pravicové a levicové škatulky, chceme nastartovat ekonomiku, aniž bychom zatížili domácnosti či živnostníky. V obsáhlém komentáři to deníku Echo24 řekl vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš. Piráti v posledních týdnech veřejnost překvapili svými výroky, jimiž odmítají zvyšování daní či chtějí chránit živnostníků. Politologové oslovení deníkem Echo24 uvádí, že Piráti jsou vnímáni jako levice spíše proto, že žádná jiná relevantní levicová strana v Česku v současnosti není.
Německého kancléře Olafa Scholze (SPD) čeká výstup před vyšetřovací komisí. Zabývat by se měla jeho účastí v tzv. aféře Cum Ex související s daňovými podvody. Strany CDU/CSU dokonce požadují vyšetřování na úrovni Bundestagu, případ by podle svých předsedů měl být vyšetřen kvůli „značnému významu pro německou národní politiku“. Informuje o tom server Politico. Případ daňových podvodů se táhne více než pět let, od té doby, kdy byl Scholz ještě starostou městského státu Hamburk.
Celá politická debata o tom, jak zachraňovat obrovské státní zadlužení, se točí kolem toho, kdo dostane víc. Vláda si dosud plně neuvědomila, že je opravdu nutné šetřit. To si o současných plánech, jak snížit strukturální deficit a zabránit nárazu na dluhovou brzdu, myslí někdejší guvernér ČNB Miroslav Singer. Ten také jako jeden z mála do veřejného prostoru promlouvajících ekonomů nesdílí přesvědčení, že je nutné vrátit vyšší zdanění zaměstnanců do doby před zrušením superhrubé mzdy.
Jak naložit s daní z příjmu, je jedna z nejcitlivějších politických otázek. Navýšení této přímé daně je ve vztahu k občanům vysoce demotivující a jde proti principům „malého“ státu podporujícího zdravé podnikatelské prostředí. Vládní ODS, jež dosud otázku zvyšování daně z příjmu odmítala, se nyní vyjadřuje spíše vyhýbavě. Občanští demokraté přitom byli jedni z těch, kteří spolu s Andrejem Babišem rokue 2020 odhlasovali zrušení tzv. superhrubé mzdy, čímž lidem zůstalo v peněženkách z výplaty více.
Hluboký strukturální schodek bude muset vláda pravděpodobně řešit už jen velmi nepopulárními kroky. Miliardy do rozpočtu může přinést i politicky ošemetné téma zvýšení základní sazby DPH. To jde proti dosavadnímu plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s podobným řešením však přicházejí ostatní strany vládní koalice. Od nich taky zaznívají návrhy na zvýšení daně z příjmu, což bylo dosud pro ODS zapovězené téma. Jaké z řešení by mělo v praxi na běžné občany bolestivější dopad?
Prezentaci alternativních návrhů koaličních stran na konsolidaci rozpočtu v době, kdy již měsíce běží interní jednání, považujeme za nešťastné. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Místopředsedkyně poslanců ODS Eva Decroix dodala, že by občanští demokraté rozhodně dávali přednost jednání za zavřenými dveřmi než v médiích.
Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle ministerstva financí být politická shoda.
Policejní kamery ve dne v noci monitorují provoz na silnicích a dálnicích. V Česku jsou jich stovky. Policii mají sloužit především k pátrání po odcizených vozidlech. Ukázalo se však, že se mohou stát také nástrojem finančních úřadů ke šmírování a kontrolování podnikatelů. Automaticky pořízené záznamy o všech vozidlech uchovává policie ve své databázi až rok, bez ohledu na to, zda se řidič dopustil nějakého přestupku.
Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty. Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května.
Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.
Po téměř roce a čtvrt společného vládnutí čeká koaliční kabinet Petra Fialy první skutečně zásadní střet o obsah politiky. Ten nejcitlivější. O zásah do životní úrovně lidí. Stát dlouhodobě utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat na daních. Fialova vláda slíbila, že tu propast aspoň zmenší. A teď začíná ostrá debata, komu peníze sebrat. Technicky a mediálně se tomu může říkat konsolidační balíčky. Podstata je ale mnohem přímočařejší. Buď někdo z těch, kdo dostává peníze od státu na dotacích, platech nebo dávkách, bude brát méně.
Vláda slibuje brzy představit takzvaný konsolidační balíček, kterým se snaží alespoň částečně mírnit rozklad státních financí. Na příjmové straně by mělo být ve hře i navýšení daně z nemovitosti. Ta by se podle plánů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohla zvednout na dvojnásobek a přinést do státní kasy zhruba osm miliard. To jsou podle kritiků však jen drobné a jde o opatření, které nemá příliš potenciál ovlivnit problém s obrovským strukturálním schodkem.
Vláda Petra Fialy se chystá v nejbližší době představit balík opatření, kterými chce léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle několika přídavků přichází především s výraznými škrty a nepopulárním navyšováním, které mají za cíl najít v příštím roce úsporu 70 miliard korun. Mezi kroky kabinetu patří vyšší daně, méně rostoucí důchody, ale také nižší příspěvky. Deník Echo24 přináší jejich podrobný přehled.
Vláda Petra Fialy (ODS) si seškrtala programové prohlášení. Některé stěžejní body, které definovaly program spíše pravicového kabinetu, zmizely, což premiér i jeho ministři obhajují neudržitelností veřejných financí, a tedy nutností šetřit. Na počínání nejsilnějších koaličních občanských demokratů však míří kritika za to, že na své pravicové sliby rezignovali.
Prezident České republiky Miloš Zeman řekl, že by vrátil původní daňové zatížení zaměstnanců na hodnotu před zrušením superhrubé mzdy. Ta byla zrušena s účinností od 1. ledna 2021, kdy byla zaměstnancům snížena daň z příjmu, která se nově počítá z hrubé mzdy.
Češi chudnou. Už dlouho trvající velmi vysoká inflace znehodnocuje rychlým tempem úspory a způsobuje prudký pokles reálné mzdy. Ta u nás minulý rok zažila nejstrmější propad ze všech ekonomicky vyspělých zemí OECD a kupní síla průměrné mzdy nás vrátila minimálně do roku 2018. Vyhlídky nezlepšuje ani fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým odvodům na pojistném velkou část ze svých příjmů státu.
Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy. Přesto se vláda nijak nebrání tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily ještě více. Argument zní, že živnostníci by si měli zajistit „důstojnější“ podmínky v důchodu. Realitou je však to, že stát by si tím jen snadno a rychle přihrál vyšší příjem do rozpočtu.
Je to podnikání vlastně takové riziko a zátěž? Návrh na zvýšení daňových odvodů OSVČ vyvolal debatu, zda jsou na tom z hlediska práv a povinností živnostníci skutečně výrazně hůř než zaměstnanci. Při bližším pohledu je přitom zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. A v naprosté většině případů znamenají pro živnostníky větší riziko, odpovědnost a například i paradoxně finanční znevýhodnění.
Sjednocení snížené sazby DPH, zvýšení daně z nemovitosti či posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu. Takové návrhy opatření pro konsolidaci veřejných financí v posledních dnech a týdnech padají ve veřejném prostoru. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ale nejedná o návrhy vlády, ale spíše o určitou formu veřejné debaty, které vláda naslouchá. Premiér to řekl na dotaz deníku Echo24 po středečním jednání vlády. Definitivní daňový balíček chce vláda představit na přelomu dubna a května.
Vláda Petra Fialy (ODS) ustoupí v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí ustoupí ze záměru, který uváděla ve svém programovém prohlášení, tedy snížit sociální odvody pro zaměstnavatele o dva procentní body. Stav veřejných financí toto opatření nedovoluje, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Kompletní konsolidační balíček vláda představí během jara. Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Fiala ve čtvrtek řekli, že cílem je nezvednout celkovou daňovou zátěž.
