Nehledíme na pravicové a levicové škatulky, chceme nastartovat ekonomiku, aniž bychom zatížili domácnosti či živnostníky. V obsáhlém komentáři to deníku Echo24 řekl vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš. Piráti v posledních týdnech veřejnost překvapili svými výroky, jimiž odmítají zvyšování daní či chtějí chránit živnostníků. Politologové oslovení deníkem Echo24 uvádí, že Piráti jsou vnímáni jako levice spíše proto, že žádná jiná relevantní levicová strana v Česku v současnosti není.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš opakovaně uvádí, že Piráti nechtějí zvyšovat daň z práce ani zatěžovat živnostníky. „Pojďme se bavit, že necháme lidem více peněz v kapse, práce je dobrá a dívejme se na to, kde do toho systému pozitivními kroky můžeme dostat peníze,“ řekl Bartoš o víkendu v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Postoj Pirátů, kteří se staví právě proti zvyšování daní a na obranu živnostníků řadu lidí překvapil, neboť i premiér Petr Fiala (ODS) Piráty označil za „novou levici“ (zde).

Bartoš pro deník Echo24 uvedl, že Piráti předložili partnerům návrhy na ozdravení rozpočtu, které jsou v souladu s dlouhodobou strategií strany a přinesly by až 140 miliard ročně a přitom nezatížily zbytečně domácnosti ani živnostníky. „Není to jen o škrtnutí pár položek, které na oko zlepší rozpočet pro jeden rok, ale nastartování dlouhodobého pozitivního trendu a chytrých krocích. Z toho mohou těžit jak občané, tak živnostníci či firmy. Neřešíme pravicové nebo levicové škatulky, ale aby byla opatření prospěšná pro celou společnost a naši zemi,“ uvedl pro Echo24 Bartoš s tím, že Piráti během pandemie koronaviru prosazovali řadu opatření, která měla ulevit menším podnikatelům, živnostníkům či dohodářům.

„Stavíme na třech pilířích. Za prvé pozitivní podpoře ekonomiky a domácností typu usnadnit více lidem vstup na trh práce jako jsou rodiče s malými dětmi či lidé v dluhových pastech, což může přinést ročně až 35 miliard. Stabilizovat dle dánského modelu kurz měny, což ušetří až 30 miliard ročně na obsluze dluhu. Osekat náklady státu skrz chytrá řešení typu jednotné inkasní místo,“ uvedl Bartoš.

Živnostníky nesmíme zlikvidovat, říká Bartoš

„Druhým pilířem je narovnání pokřiveného prostředí, což znamená mimo jiné omezit daňové úniky a agresivní metody daňové optimalizace. Třetí pilíř se týká vámi zmiňovaných daní, kdy zastáváme princip, že zatěžovat by se mělo primárně to, co zatěžuje společnost. Tedy v první řadě například nastavit férovou daň u těžby nerostných surovin, více zatížit tabákové výrobky, alkohol či přistoupit k regulaci konopí,“ vicepremiér a ministr pro místní rozvoj.

„Naopak jsme od začátku říkali, že rozhodně nepodpoříme kroky, které by nejvíce dopadly na rodiče s malými dětmi či lidi v tíživé situaci typu zavedení školného či obnovení karenční doby nebo-li trestání za nemoc,“ dodal Bartoš v komentáři pro Echo24. „Ohledně superhrubé mzdy jsme byli v dané době proti s ohledem na to, že byla covidová krize, rozpočet byl ve špatném stavu a navíc opatření nepomohlo všem stejně, ale například politikům s vyššími platy výrazně více. Prosazovali jsme proto navýšení slevy na poplatníka, která by pomohla výrazněji i lidem s nižšími příjmy, kteří to potřebují nejvíce,“ uvedl Bartoš.

V souvislosti s OSVČ zastávají podle něj Piráti názor, že je třeba systém férově a citlivě vybalancovat a přenastavit. „Dnes odvody některých OSVČ nepokryjí ani nejmenší důchod a doplácejí na to tak ostatní občané. Tratí na tom všichni – OSVČ jsou mnohdy překvapeni z nízké výše důchodu, zaměstnanci jsou zase zatížení daněmi, a lidé mají tendence odcházet na švarcsystém, kde nemají žádné jistoty,“ řekl Bartoš s tím, že je ale zároveň třeba se vyvarovat opatření, která by v podstatě zlikvidovala živnostníky s menšími příjmy a odrazovala lidi od podnikání.

Piráti nejsou klasická levice, mohou se od vlády emancipovat, říkají politologové

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že Piráti na rozdíl třeba od Zelených nejsou v ekonomických otázkách nijak zvlášť pro přerozdělování. „Jejich vnímaná levicovost se odvozuje spíš ze sociálních otázek a jejich progresivismu v oblastech jako je víra v pokrok skrze kolování informací. Problém je i v tom, že jsou to čeští Piráti, kdo ‚definují žánr‘, protože jsou nejspíš nejúspěšnější stranou této stranické skupiny,“ uvedl pro Echo24 Chytilek.

Piráti se podle politologa Jana Kubáčka cíleně posouvají do pozice politického středu s ambicí oslovovat zklamané voliče hnutí STAN a ODS, popřípadě získat zklamané voliče obecně – z řad OSVČ, mladých rodin s dětmi, středních vrstev. „Svůj ekonomický program upravují aktuální situaci ve společnosti. Ať už jde o obavy z vyšších daní, poučení z předešlých sněmovních voleb, kdy právě majetková daň jim dramaticky ubrala voličskou podporu i zklamání z vládní politiky, která přichází s vlnou zvyšování daní a poplatků, namísto paralelního postihu šedé ekonomiky, zbytnělé byrokracie a zpřísnění vyostřené daňové optimalizace velkých ekonomických hráčů,“ uvedl pro Echo24 Kubáček.

Roman Chytilek z Institutu SYRI připomíná, že i pohled do historie neodpovídá současnému vnímání pirátských stran. „Když se podíváme na první pirátské strany, působící těsně po roce 2000 například ve Švédsku, vidíme v jejich programu silný důraz na jednotlivce a jeho ochranu (zejména soukromí) před státem a obecně preferenci levicovějších variant libertarianismu, v nichž se respekt k volnému trhu kombinuje s vírou v sociálně spravedlivý stát,“ uvedl Chytilek s tím, že v současném narativu českých Pirátů velký rozpor nespatřuje.

Podle Kubáčka si Piráti budují silnější pozici pro budoucnost. „Vnímám to jako jeden z předstupňů pirátské emancipace vůči vládě, vládním partnerům a politické dominanci ODS. Zkrátka si předpřipravují půdu pro příští sněmovní volby a první volební mezitest v příštím roce.