Mimořádná daň z neočekávaných zisků, která prošla v pátek sněmovnou, cloumá veřejností. Zatímco politici z vládního tábora ji označují za důležitou ke stabilizaci veřejných financí, z druhé strany přicházejí výtky za nesystémovost a to, že se mimořádné zdanění nebude týkat už letošního roku. Panuje tak obava, že dotčení si do dalších let hospodaření optimalizují, aby měli zisky nízké. Pomyslným vrcholem pak bylo oznámení koncernu EPH Daniela Křetínského, že přesune svou obchodní společnost, která je součástí holdingu, do zahraničí.

Takzvaná válečná daň padne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky, kterým stát 60 procenty zdanění nadměrné zisky. Za příští rok to má vynést asi 85 miliard korun, počítá ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil Stanjura, pouze s jedním zpřesněním. Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.

Kritika nejen opozice

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. „Předložili jste paskvil,“ vyčetla vládě při projednávání s tím, že si není jistá, že slíbené daňové výnosy skutečně budou takové. Podle ní dal Stanjura „hlavu na špalek“ a pokud stát tolik nevybere, měl by rezignovat. Podle ní je to v zásadě novela zákona o dani z příjmů právnických osob, a tak by se výnos měl dělit mezi stát a města a obce, což vláda odmítla. „Zvážíme a poradíme se s experty, zda proti tomu nepodat ústavní stížnost,“ řekla Schillerová.

Drtivá většina pozměňovacích návrhů byla ve třetím čtení stažena. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Podle Michálka by se tak vybralo více, návrh nicméně neprošel. „To považujeme za trochu škodu, protože máme deficit 300 miliard korun,“ komentoval pak Michálek.

Kritika tak přišla nejen z opozice, ale i z vlastních řad. Šéfovi pirátských poslanců se totiž nelíbilo ani to, že ze zdanění byly vyňaty i středně velké banky. „Určitě to pak nevypadá dobře,“ dodal.

Odchod Křetínského

Zarezonovalo i oznámení Energetického a průmyslového holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského, že kvůli mimořádné dani přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. „Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl mluvčí firmy Daniel Častvaj.

Provedení mimořádné daně v tomto směru kritizovala kupříkladu i ekonomka a prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. „Naprosto zpackaný pokus, jak zavést WFT. V nedělních OVM jsem upozorňovala na to, že příliš vysoká daň povede k tomu, že se nakonec od firem vybere méně. Čekat 100 mld příjmů do rozpočtu bylo předem nesplnitelné přání a z rozpočtu je opět trhací kalendář,“ uvedla na Twitteru.

Nezdaněný rok 2022

Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.

Velké české banky byly dle svých slov na schválení legislativy připraveny podle návrhu, který se projednával v minulých čteních. „Trváme si na tom, že je to nesystémový a neefektivní krok, kterým vláda nedosáhne na to, co slibuje,“ uvedl za Bankovní asociaci Radek Šalša s tím, že pro banky je nejzásadnější zrušený návrh na mimořádné zdanění už za letošek. „Ten by nás kousal nejvíc, ale nebyl podán,“ doplnil.

Pozdní zdanění kritizovala poslankyně Berenika Peštová (ANO), jedna ze dvou zákonodárců, kteří hlasovali proti. „Řekněme si to otevřeně. Naše vláda zaspala. Rok 2022 začala řešit až ke konci roku 2022, což ostatní země nedělaly, protože jsme čekali na nějaký signál. Zaplať pánbůh za ty dary, že rok 2022 tam není obsažen, protože bych se těšila na ty soudy, které by nastaly, takže rok 2022 tam není,“ uvedla při projednávání.

Naopak ekonom Lukáš Kovanda má za to, že i v této podobě mimořádná daň pomůže vládě Petra Fialy postupem let stabilizovat finance tak, že nebude muset zavádět další výrazná opatření. „I díky sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně,“ uvedl Kovanda.