Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

Podle Stanjury nastal ideální čas na výrazné změny v hospodaření státu. Do dalších voleb totiž zbývá více než rok. „V listopadu jsme založili pracovní skupiny, na expertní bázi stran jsme zhruba připraveni. Vyjasnili jsme si pozice. Seznam opatření, která diskutujeme, má 64 položek. Některé mají okamžitý efekt na státní rozpočet, některé středně a dlouhodobý,“ řekl Stanjura pro Seznam Zprávy.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 řekl, že Stanjura nesmí ustupovat v rozpočtové disciplíně. „Letošnímu schodku státního rozpočtu pravděpodobně pomůže, že se na kompenzace cenových stropů u energií použije méně peněz, než bylo plánováno. Pro udržení plánovaného schodku však bude zapotřebí, aby ministr financí neustupoval ostatním ministrům a rozpočtová disciplína se stala hlavní prioritou,“ řekl Křeček. Mezi hlavní opatření, která se již objevila ve veřejném prostoru a kterými podle odborníků vláda testuje reakci veřejnosti na případné změny, patří třeba zmíněné zvýšení daně z nemovitosti.

O této změně mluví nahlas Stanjura i Fiala. Předseda vlády tento záměr potvrdil i v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. „Daň je mimořádně nízká a navíc ji inkasují obce. Řeči o několikanásobném navyšování jsou mimo. Debata se vede pouze o drobném navýšení,“ řekl premiér.

O zvýšení této daně hovoří i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle expertní skupiny je daň z nemovitosti v České republice velmi nízká a její výnos v poslední době degraduje inflace. „Její zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky,“ uvádí NERV.

Členové skupiny také připomínají, že výnos z této daně míří do obecních rozpočtů. Státu by mohla přinést několik miliard korun. Resort financí nyní analyzuje dopady a přínosy změny. Analytici také varují, že zvýšení daně může dopadnout na výši nájemného.

Stavebko bez příspěvku

Velmi aktivně Stanjura hovoří také o zrušení či snížení státní podpory stavebního spoření. Ta činí 2 000 korun ročně. Podpora stavebního spoření má třicetiletou historii a vznikala v době, kdy lidé neměli úspory, hypotéky byly velmi omezeny a zároveň byl nedostatek dlouhodobých vkladů. „Postupem času se z tohoto produktu stalo pouze státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků,“ uvádí NERV. Zrušením podpory by stát ušetřil zhruba 4,2 miliardy korun.

Podle Stanjury je v této otázce ekonomická obec poměrně jednomyslná. „Myslím, že tady už moc podkladů nepotřebujeme, potřebujeme najít shodu a rozhodnout,“ řekl Stanjura. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by zrušení státní podpory stavebnímu spoření bylo ekonomicky smysluplným krokem, po němž podstatná část ekonomů volá již léta.

Sjednocení DPH

Od začátku ledna se zároveň mluví o největší reformě daně z přidané hodnoty (DPH) za posledních osm let. Stanjura chce, aby místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent existovala jen jedna, ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent.

Sjednocení DPH na 13 procentech by zvýšilo výběr daně o 1,6 miliardy korun a zvýšilo by inflaci o 0,06 procentního bodu. Pokud by se sazby sjednotily na 14 procentech, inkaso daně by vzrostlo o 13,4 miliardy korun a inflační dopad by byl 0,37 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte.

DPH patří v ČR mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. V letošním roce získá 64,38 procenta vybrané DPH státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Vyšší odvody pro živnostníky

NERV také doporučila zvednout odvody OSVČ na zdravotní a sociální pojištění. Většina podnikatelů si totiž platí jen minimální zálohy a v penzi na ně tak stát, potažmo zaměstnanci, doplácejí. Podle odhadů expertů platí průměrně zaměstnanci asi o třetinu vyšší daně než živnostníci.

Koaliční a nezávislí experti proto debatují o tom, že by se daňové zatížení živnostníků srovnalo se zatížením zaměstnanců, potvrdil Stanjura. „Debatujeme o tom. U paušální daně jsem taky proto navrhl tři pásma, aby OSVČ, který má příjem dva miliony a nejnižší výdajový paušál, neplatil stejnou daň jako živnostník, který má 500 000 příjem a nejvyšší výdajový paušál,“ uvedl.

Pokud by živnostníci platili odvody na stejné úrovni jako zaměstnanci, jednalo by se pro ně o výraznou změnu. Pro letošek platí pro sociální pojištění u hlavní činnosti 2944 korun, u vedlejší pak 1178 korun. Odborníci pro Echo24 uvedli, že zvýšení by bylo nefér, jinak nastavená pravidla by se spíše měla promítnout do následného výpočtu důchodu.

Daň z neřesti: Alkohol a cigarety

Pravděpodobné by také mělo být zvýšení takzvané „daně z neřesti“. Spotřební daň by se mohla zvýšit u cigaret a alkoholu kromě piva a tzv. tichého vína, které zdaněné není vůbec. Spotřební daně nejsou stanovené v procentech, jak je u daní obvyklé, ale v korunách za litr piva, destilátu či benzinu nebo za kus cigarety. Zatímco ceny všech těchto položek v posledních letech vlivem inflace rostly, jejich zdanění nikoli.

NERV odhadla, že výnos ze zvýšených spotřebních daní by mohl dosáhnout nízkých jednotek miliard v návaznosti na výši sazeb. Vyšší zdanění cigaret by přineslo do předluženého rozpočtu ročně zhruba miliardu, řezaný tabák další miliardu, zahřívaný tabák několik miliard, elektronické cigarety stovky milionů korun. Nově se mluví i o zdanění nikotinových sáčků. Změny u spotřební daně z nafty a benzinu se podle Stanjury nechystají.

Změny ve výchovném? Jurečka debatu odmítá

Stanjura nevyloučil, že by se vláda chtěla také podívat na revizi výchovného, které platí od letošního ledna. Jde o plošný příspěvek jednoho z rodičů v důchodu, který vychovával děti. Zavedení výchovného ale stojí 19 miliard korun a Stanjura připustil, že příspěvek je „moc plošný“. Záležet by mělo například na počtu vychovaných dětí nebo příjmu rodiny.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně debatu o změně ve výchovném připustit nehodlá. „Nejsem ochoten připustit debatu, že by se výchovné škrtalo,“ řekl Jurečka. Podle něj opatření přispěje k vyšší udržitelnosti důchodů díky vyššímu počtu dětí, tedy budoucích přispěvatelů na penze.

Zrušení „mnoha“ daňových výjimek

Mezi klíčová opatření se řadí také důchodová reforma, kterou chce MPSV představit ještě letos. Změnit by se měl mimo jiné třeba systém valorizací, na jehož neudržitelnost ekonomové dlouhodobě upozorňují. Jen letos zatíží mimořádná valorizace v důsledku inflace rozpočet asi 20 miliardami navíc, které ještě nejsou rozpočtovány.

Stanjura také opakovaně uznává, že stát má ve svých službách příliš mnoho zaměstnanců, jejichž počty se snaží snižovat, větší potenciál úspor tam ale nevidí.

„Já určitě navrhnu zrušení mnoha daňových výjimek, a to samozřejmě má nějaký pozitivní dopad do státního rozpočtu a tím hlavním důvodem je zjednodušení daňového systému,“ řekl Stanjura v České televizi, konkrétní výjimky ale jmenovat odmítl. „Přibližně na polovině položek z 64 jsme se shodli. Pak je velmi malá skupina opatření, která všechny strany odmítly. A pak je poměrně velká skupina opatření, kde se názory liší a parametry nejsou vyjasněny,“ řekl pak Stanjura ve zmíněném rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Nejviditelnější rozpory jsou podle něj u daně z příjmu. V minulém volebním období pro snížení hlasovala jen ODS, ostatní strany nynější vládní koalice byly proti. Tyto názory si strany podle Stanjury ponechávají i nyní.