Veřejným prostorem se šíří tlak na zvyšování daní. Kabinet Petra Fialy do něj tlačí Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou si sám premiér vybral. V rámci pokusu o odvrácení daně z mimořádných zisků pro velké banky, energetiky a petrochemii po celkovém zvýšení daní volají šéfové největších bank. S argumentem, že prostě nevěří, že kabinet bude schopen skoncovat s obřími státními dluhy snížením výdajů. Jako hlavní téma si tlak na zvyšování příjmových daní u těch, kdo nadprůměrně vydělávají, vybral vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Kudy chudí, tudy opakuje věty o potřebě progresivního zdanění a solidárních přirážek u vyšších platů. Od ministra práce se přitom spíš očekává návrh, co udělat s důchody, které jsou vůbec největším a prudce rostoucím výdajem státního rozpočtu.

Premiér Fiala stále opakuje, že ODS je připravena dodržet svůj volební slib, že daně nezvýší. Pod tlakem ale připouští „změnu struktury daní“. Ve stínu prezidentské kampaně v neděli 8. ledna zapadl nápad ministra financí Zbyňka Stanjury na změny v dani z přidané hodnoty. Vypustil testovací balonek, že by chtěl ze současných tří sazeb 10, 15 a 21 procent udělat jen dvě. Ta nižší by měla být na 13 či 14 procentech. Stanjura zatím tvrdí, že nemá spočítané, jestli by to v konečném důsledku znamenalo snížení, nebo zvýšení DPH. U čtrnácti procent to prý podle odhadů vychází jako „neutrální“. Jenže prakticky ministr ze zkušeností jiných zemí ví, že lidé by na DPH zaplatili státu víc.

Už sama debata o zvýšení daní, do níž se Fialova vládní koalice pouští, je tichým přiznáním, že kabinet nemá odvahu a ambici výrazněji zasáhnout do výdajů tak, aby snížil obrovské rozpočtové schodky. Národní rozpočtová rada vedená ekonomem Mojmírem Hamplem, který je svého druhu auditorem hospodaření kabinetu, tvrdí, že stát dlouhodobě spotřebovává o 220 miliard korun víc, než je schopen vybrat na daních a dalších odvodech. Tak hluboká propast je v hospodaření státu bez ohledu na to, jestli země zrovna prochází krizí, nebo prosperuje. V čase krize je schodek přirozeně výrazně vyšší. Loni dosáhl 360 miliard korun. Je to třetí největší deficit v české historii. Vůbec největší schodky udělaly kabinety Andreje Babiše v letech 2020 a 2021, kdy dosáhly 367 a 419 miliard korun.

Tou debatou, kterou ODS, vždy se profilující jako strana nízkých daní, nedokáže utnout, se vytváří dojem, že Česká republika je zemí s nízkými daněmi. Pohled do mezinárodních srovnání ukazuje jiný příběh. Průměrné daně v poměru k výkonu ekonomiky v nejbohatších zemích světa sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhl v roce 2021, za nějž jsou poslední data, 34,1 procenta HDP. V České republice to bylo 33,8 procenta. Naše daně jsou na poměry vyspělých zemí průměrné. Skutečně bohaté a vyspělé země však mají daně výrazně nižší než my. Ve Spojených státech, které ve schopnosti konkurovat utíkají čím dál víc celé Evropě, je to 26,6 procenta HDP. Ve Švýcarsku, nejbohatší evropské zemi, je to 28 procent. Kdyby u nás měly být daně na americké úrovni, musely by se snížit o 7,2 procenta HDP. To znamená o 410 miliard korun. Daňový průměr EU je výrazně vyšší než u nás. Německo má daně na úrovni 39 procent HDP. Francie na 45 procentech. V ekonomickém růstu a konkurenceschopnosti se ale tyto ekonomiky té americké ani švýcarské už desítky let nemohou rovnat.

Nikdo z těch, kdo prosazují vyšší daně, ani netvrdí, že by vedly k větší prosperitě a rychlejšímu růstu životní úrovně. Obhajují je jen tím, že je potřeba snížit schodky státního rozpočtu. A vypadá to, že na to přistupuje i Zbyněk Stanjura plánem na zvýšení DPH. Dá se totiž odhadnout, co se stane. U zboží, kde se daň sníží ze současných 15 třeba na 14 procent, to zákazník vůbec nepozná. Obchodník nezlevní. Zvlášť teď v časech vysoké (dvouciferné) inflace. Tam, kde se DPH naopak zvedne z 10 na 15 procent, se to na účtu projeví. Manévr s DPH je fakticky kývnutím na zvýšení daní. Aby ti, kdo po něm volají, byli spokojeni. A aby ODS nemusela sahat na výrazně citlivější daň z příjmu u vyšších platů. A mohla se tvářit, že žádné daně nezvedá a sliby dodržuje.