Vláda Petra Fialy (ODS) opakovaně říká, že nechce zvyšovat daňovou zátěž. Už vloni ale schválila takzvanou daň z mimořádných zisků, v plánu je také změna v pravidlech daně z přidané hodnoty. Zda přijdou ještě nějaké změny v daňovém systému například v souvislosti s plánovanou změnou programového prohlášení ale vláda říct nechce. Sám premiér Fiala uvádí, že příští rok chce jeho kabinet snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, a to při použití katalogu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta ale navrhuje kromě úspor právě také zvýšení některých daní, například té spotřební z tabáku a alkoholu.

Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Fialy vyvarovat zásadních skoků. Ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn. Podle deníku Právo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Při zvažování změny vláda podle Fialy také posoudí příklady některých zemí, které DPH na určité produkty dočasně snížily nebo zrušily, pak ale samy zjistily, že dopady na rozpočet jsou příliš vysoké.

Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu. Už vloni přitom Fialova vláda zavedla takzvanou windfall tax. Od této daně z mimořádných zisků si vláda slibuje desítky miliard navíc do rozpočtu, pro firmy, kterých se týká, se ale jedná o mimořádně citlivé téma. Daň zasáhne energetické a petrochemické firmy, těžaře a banky. Sazba daně je 60 procent z částky, která o více než 20 procent přesahuje průměrný zisk za roky 2018 až 2021. Dalším zdrojem peněz má být odvod z výroby elektřiny.

NERV v listopadu na jednání se zástupci Fialova kabinetu představila řadu opatření na zlepšení salda státního rozpočtu, mezi nimiž je i zvýšení daně z příjmů fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy nebo zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků a alkoholu. Na straně výdajové NERV navrhuje například zrušení školkovného, snížení počtu vězňů nebo návrat slevy na dopravu na úroveň před rokem 2018. Celkem by vláda mohla podle NERV ušetřit i stovky miliard. Fiala potvrdil plán vlády v příštím roce snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, právě za použití katalogu NERV, zda ale bude vybírat z možností na příjmové straně nesdělil. Dlouhodobě tvrdí, že jeho vláda daňovou zátěž zvedat nechce.

Budou to tvrdá jednání, říká Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil minulý týden, že pokud vláda myslí konsolidaci veřejných financí vážně, musí se podívat na otázku příjmů, která souvisí i s některými daněmi. Jejich navýšení považuje za nutnost. Hovořil nicméně o tom, že by mohlo jít o časově omezené opatření třeba na dva až tři roky. Debatu o tom vláda dokončí v prvním čtvrtletí roku, slíbil ministr.

Ve středu po jednání vlády na přímý dotaz deníku Echo24, zda vláda plánuje další změny v daňovém systému, Jurečka odpověděl vyhýbavě. „Já musím říct, že pro naši vládu je na prvním místě logicky hledání úspor a vytvořit štíhlejší stát. Pokud jde o další věci, tak si myslím, že už jsme dali dostatek vyjádření,“ řekl Jurečka. „Teď je důležité, abychom se během prvního kvartálu uvnitř koalice na těchto věcech parametricky dohodli, ta jednání nebudou jednoduchá a potom řekneme výsledek té dohody, já nyní nemám ambici nic konkrétně komentovat,“ řekl vicepremiér.

Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla není deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, realistický. Hampl to řekl v debatě Institutu pro politiku a společnost. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.

Dostat se letos na plánovaný schodek 295 miliard korun by podle Hampla znamenalo konsolidaci v rozsahu 50 až 70 miliard korun. „To by vyžadovalo opravdu velké konsolidační úsilí,“ řekl Hampl. Obecným důvodem toho, proč se velmi pravděpodobně nepodaří dosáhnout plánovaného schodku, je, že „výdajová stránka rozpočtu trpí.“ Například starobní důchod totiž dle Hampla loni meziročně rostl rychleji než inflace, o skoro dvacet procent. Fiala potvrdil, že vláda chce letos přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce.