Evropská unie by měla poskytnout vakcíny proti koronaviru sousedním balkánským zemím a podniknout kroky proti šíření viru SARS-CoV-2 na Ukrajině, uvedlo ve společném dopise adresovaném Evropské komisi 13 ministrů zahraničí členských států včetně České republiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Představitelé tří států západního Balkánu – Severní Makedonie, Albánie a Srbska – jednali v severomakedonském Ochridu o vytvoření regionální zóny volného pohybu a obchodu. Ta by měla začít fungovat v roce 2021 a měly by povzbudit hospodářský růst a zahraniční investice v regionu. O schůzce informují světové agentury.
Prezident Miloš Zeman v polovině září navštíví Srbsko. Na počátku října poté v Lánech přivítá prezidenty zemí visegrádské čtyřky (V4), které by měli doplnit i další prezidenti z Balkánu. V plánu má i účast na setkání ve Varšavě začátkem září u příležitosti připomenutí začátku druhé světové války a v listopadu účast na oslavách pádu berlínské zdi. ČTK to řekl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
Nizozemský nejvyšší soud v pátek podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995.
Integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie je prioritou české zahraniční politiky. Zdůraznil to v pátek na twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček po jednání s albánským protějškem Gentem Çakajem v Tiraně, kam dorazil po čtvrteční návštěvě Severní Makedonie. Během dne se šéf české diplomacie setkal i s albánským premiérem a s předsedou parlamentu.
Albánský premiér Edi Rama se vyslovil pro vytvoření balkánské obdoby schengenského prostoru, který by zahrnoval sousední země Albánie. Podle místních médií to uvedl po středečním setkání se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem v Tiraně, s nímž uzavřel dohodu o vzniku společného hospodářského prostoru. Obě země doufají v zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií letos v červnu.
Střelba v centru Vídně, při níž v pátek přišel o život jeden člověk a další utrpěl vážné zranění, byla s největší pravděpodobností pokračováním války mezi černohorskými zločineckými organizacemi. Napsal to dnes na svém webu podgorický list Vijesti. Mafiánské pozadí střelby potvrzuje i rakouská policie.
Důchody se od ledna zvednou v průměru o 597 korun, tedy o 4,7 procenta. Všichni lidé, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní penzi, k tomu dostanou ale ještě 300 korun měsíčně. Průměrný důchod se tak zvedne téměř o 900 korun. Vyplývá to z podkladů k vládnímu nařízení o zvyšování penzí, které na svém webu zveřejnila vláda. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela v červnu 2,4 milionu starobních, 421 900 invalidních a 68.100 pozůstalostních penzí. Nějaký důchod tak pobírá 2,9 milionu lidí.
Země uprostřed balkánských hor je místem, kde se střetávají vlivy tří velkých civilizačních okruhů: západoevropského, pravoslavného a islámského. Před sto lety byla tato její rozštěpenost jednou z rozbušek první světové války. Islám přišel do Bosny spolu s armádami osmanské říše v roce 1463. Pouhé meče by však k jeho rozšíření nestačily; na mnoha jiných místech Balkánu se víra Mohamedova nikdy široce neujala ani přes staletou vládu Turků. Hromadná konverze Bosňáků na islám měla i jiné důvody.
Bulharský premiér Bojko Borisov a ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová zrušili páteční setkání s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který ve čtvrtek zahájil návštěvu Bulharska. Důvodem je nesouhlas s Ivanovovým „arogantním“ odmítnutím dohody o řešení sporu o název mezi Řeckem a Makedonií, napsal zpravodajský portál 24 časa s odvoláním na důvěryhodné zdroje. Zrušení schůzek následně potvrdil úřad bulharské vlády.
Rakousko a balkánské státy řeší rostoucí počet migrantů v jihovýchodní Evropě. Ve Vídni to ve středu řekl rakouský ministr vnitra Herbert Kickl, jenž hovořil se svými protějšky z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Kosova, Makedonie, Řecka, Slovinska a Srbska. Všichni podle Kickla chtějí zabránit obnovení pohybu běženců do střední Evropy.
Rozšíření NATO o balkánské státy ohrožuje bezpečnost a stabilitu na Balkáně. Ve svém pondělním projevu před bosenským parlamentem to řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Zvláštní pozornost ruská politička věnovala Černé Hoře, která do Severoatlantické aliance vstoupila loni, a Makedonii, která na členství aspiruje.
Balkán je možná na pokraji obchodní války, rozbuškou se může stát výrazné zvýšení dovozního cla na některé zemědělské výrobky, k němuž v červenci sáhlo Chorvatsko. Uvedla to agentura Reuters. Čtyři sousední země Srbsko, Bosna, Makedonie a Černá Hora, které na rozdíl od Chorvatska nejsou členy Evropské unie, chystají protiopatření. V pondělí daly Chorvatsku ultimátum, aby nařízení do konce týdne stáhlo.
Dvacet let se na Balkáně hrála hra. V čem spočívala? Evropská komise se tváří, že vás přijme do EU. Vy se tváříte, že jste hodní hoši a děláte reformy. Vaši voliči se tváří, že věří tomu, že do EU opravdu vstoupíte. A Spojené státy se tváří, že je nějaký Balkán ještě vůbec zajímá. Teď se ta hra zadrhla.
Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Více než sto lidí bylo zraněno při čtvrtečních večerních střetech před makedonským parlamentem a uvnitř budovy, do níž vtrhli rozlícení stoupenci expremiéra Nikoly Gruevského. Mezi zraněnými je 22 policistů a tři politici, včetně šéfa opozice Zorana Zaeva, informovala agentura MIA s odvoláním na policejní a lékařské zdroje.
Státy západního Balkánu mají dál evropskou budoucnost a perspektivu, potvrdili v noci na dnešek lídři zemí unijní osmadvacítky na summitu v Bruselu. Situaci v regionu označili za křehkou, neboť oblast čelí vnějším i vnitřním výzvám. Závěry summitu pro nesouhlas s novým potvrzením Donalda Tuska ve funkci šéfa unijních vrcholných schůzek odmítlo schválit Polsko.
Sebestředná západní Evropa se probudila a začala zjišťovat, kdo jsou její sousedé. Dokladem je výbuch, kterému se neubránil německý vicekancléř Sigmar Gabriel, když v rozhovoru pro deník Bild vypočítával, že jasnou většinu současných uprchlíků musejí přijmout pouhé tři státy, vedle Spolkové republiky ještě Rakousko a Švédsko, zatímco ostatní země migranty odmítají.
