Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.
Preferujeme celoevropské řešení. To národní ho jenom doplní, rozšíří a prohloubí. Opakovali v minulých týdnech členové české vlády, která toho času předsedá Evropské unii. To znamená, že ji vede. V pondělí večer schválil kabinet Petra Fialy strop na cenu elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky na úrovni 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Sama vláda to přepočítává na české koruny za kilowatthodinu, strop dosahuje šesti korun.
Maximální prodejní cena elektřiny vyráběná neplynovými elektrárnami by měla být 180 eur (4420 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle agentury Reuters to vyplývá z pracovní verze návrhu opatření ke zmírnění dopadů rostoucích cen energií, jehož konečnou podobu ve středu ve Štrasburku představí Evropská komise (EK). Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv.
Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.
Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes. Informované zdroje jsou velmi skeptické, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen ČR měla o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením.
Energetická krize zasáhla celou Evropu a spotřebitelé hledají různé cesty, jak ušetřit na výdajích za energie. Do diskuse na téma úspor v domácnosti se zapojují i významní vědci. Jedním z nich je držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2021 Giorgio Parisi. Podle jeho vyjádření se dá kratší dobou vaření těstovin výrazně ušetřit. Uvedl to server rnd.de. Fyzik Parisi radí, aby se při vaření špaget, penne nebo kolínek voda pouze přivedla do varu, vložené těstoviny se přikryly pokličkou a po dvou minutách se vypnul přívod tepla.
Opoziční hnutí ANO připravilo krizový plán pro Česko, obsahuje 28 bodů. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání stínové vlády to řekl předseda ANO Andrej Babiš. Navrhuje například zastropovat ceny elektřiny a plynu na 1500 korun za MWh, snížit daň z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na pět procent nebo zavést příspěvek 5000 korun na každé nezaopatřené dítě do 26 let, a to měsíčně až do dubna příštího roku.
Energetická krize postupně paralyzuje chod společnosti. Česká vláda ovšem vyčkávala a až nyní pochopila, že bruselské celounijní řešení k uklidnění situace s drahými energiemi stačit nebude, a že bude muset přijít s velmi rychlou a efektivní pomocí sama. Ačkoliv zastropování cen elektřiny, k němuž přistoupilo mnoho států, aby se spotřebitelům ulevilo, kabinet striktně odmítal, nyní otočil.
Před pátečním pražským jednáním ministrů pro energetiku Evropské unie, které svolal český ministr průmyslu Jozef Síkela, panuje na všech frontách chaos a nejistota. Jde totiž o mimořádně citlivé téma, které ovlivní životní úroveň stovek milionů Evropanů v příštích měsících. V sázce je opravdu hodně. Veřejným prostorem napříč Evropou proto létají různé úniky z údajných návrhů, na nichž se testují reakce trhů i lidí. Politici se předhání ve výrocích. Když nemají řešení, které by představili, sestaví alespoň další komisi expertů. Jako ji čerstvě ohlásil premiér Petr Fiala.
Lyžaře čeká po třech sezónách ovlivněných epidemií další těžká zima. Vysoké ceny energií související s protiruskými sankcemi a válkou na Ukrajině totiž poznamenají i provoz zimních středisek. Některé alpské lyžařské areály už dnes předpokládají, že nebudou mít na provoz dost peněz. Ve Švýcarsku se otevřeně hovoří o snížení rychlosti lanovek a vleků, v Rakousku se zase připravují na sezónu bez nočního lyžování. Kvůli extrémním cenám permanentek může být navíc lyžování jen pro bohaté.
Ačkoliv ceny elektřiny, které v uplynulých dnech na evropských burzách dosahovaly šílených čísel, částečně opadly, celý trh je utržený ze řetězu a ceny jsou obrovsky volatilní. Evropská unie tak už nutně potřebuje situaci uklidnit a přijít se systémovým řešením. Velká část evropských států už k nějakým zásahům na snížení cen energií přistoupila. Řešení se nabízí několik, všechna však mají svá úskalí, ať už v tom, jak moc jsou účinná, nebo v tom, kdo je ve finále zaplatí.
Zatímco se hledá evropské i možné národní řešení energetické krize, země napříč Evropskou unií přichází s vlastní podporou i úlevami pro podniky či obyvatele. V sousedním Německu začalo ve čtvrtek platit nařízení, které donutí k šetření obchody, domácnosti i státní instituce. Legislativní rámec, který by to měl umožnit v Česku, už ministerstvo průmyslu aktivuje od příštího týdne. Potřebná vyhláška se však zatím připravuje a ministr Jozef Síkela (STAN) tak tvrdí, že její aktivace zatím nehrozí.
Připravované návrhy Evropské komise na řešení prudkého růstu cen energií by měly zahrnovat cenový strop pro některé výrobce elektřiny, kteří nevyužívají plyn. Cenový limit by pomohl zvýšit příjmy, které by vlády mohly použít na snížení účtů za energii pro spotřebitele, a měl by být zaveden současně se snížením spotřeby elektřiny v celé EU, uvádí se v uniklém dokumentu Evropské komise, který má k dispozici agentura Reuters.
Nebyl to premiér, ministr financí ani ministr průmyslu, ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kdo ostře a jasně pojmenoval, co je zjevné. Ale ti, kdo mají rozhodovat, před tím strkají hlavu do písku a snaží se to pasivně vysedět. Protože jsou bezradní a moc nevědí, co s tím. Blažek ve sněmovně v krátkém vystoupení varoval, že pokud se okamžitě nevyřeší ceny elektřiny, které se vymkly ze všech mezí, hrozí rozklad politického systému České republiky.
Turbulentní vývoj cen na burze s elektřinou na příští rok vyvolává obavy z vysokých účtů za elektřinu. Zatímco v pondělí cena prolomila hranici tisíc eur za megawatthodinu, v úterý už spadla prakticky na polovinu. A v příštích dnech může opět prudce vyletět nahoru. Hrozivé výkyvy však podle odborníků neznamenají důvod k panice. Současná cena na burze totiž vypovídá ve skutečnosti spíše málo o ceně energie pro příští rok. Jiná situace je pak u spotových cen.
Energetická krize zvedá i ceny palivového dřeva, o které je před nadcházející topnou sezónu mimořádný zájem. Lidé ho často využívají na přitápění jako doplněk k elektřině nebo plynu. Kvůli velkému zájmu a panice se ale protahují i dodací lhůty. Jednou z levnějších možností je pak samotěžba u Lesů ČR.
Najednou jde to, co se dlouhé týdny zdálo nemožné. Poslední dny atakovaly ceny elektřiny v Evropě rekordy, které už se vymykaly představivosti. Když překonaly 1000 eur za MWh, byla to přesně ta hranice zlomu, která otřásla evropskými politiky a po měsících nečinnosti je konečně rozhoupala zatím ne k razantní akci, ale aspoň k razantním prohlášením. Ta cena 1000 eur za MWh je totiž více než dvacetinásobek ceny z roku 2020.
Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš spolu jednali o chystané transformaci společnosti. Cílem je získat větší státní kontrolu nad energetickými zdroji, uvedl předseda vlády. Tématem diskuse byly také aktuální ceny elektřiny a konkrétní kroky k jejich snížení.
Úterní hodnoty z Pražské energetické burzy vypovídají o výrazném poklesu cen elektřiny. Dopoledne se jedna megawatthodina při ročním kontraktu prodávala za 550 eur (13519 korun), což je skoro polovina pondělních hodnot. Tehdy ceny elektřiny na evropských burzách prolomily i hranici 1000 eur za megawatthodinu. Jde patrně o reakci na snahu evropských států energetickou krizi řešit.
Cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok dnes přesáhla 1000 eur (zhruba 24.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Na twitteru to oznámila středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE) sídlící v Praze. Nad tuto hranici se dnes dostala také velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce. Nad 1000 eur cena s dodávkou na následující rok vystoupala během dopoledne, oznámila burza PXE.
Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum to oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny ihned blíže nespecifikovala. "Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou," řekla ve Slovinsku šéfka komise.
Rakouský kancléř Karl Nehammer podporuje zavedení cenového stropu u elektřiny na úrovni Evropské unie. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl v prohlášení zveřejněném jeho kanceláří. Pro zastropování cen energií na evropské úrovni se v pátek vyslovil český premiér Petr Fiala. Česká republika, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, urychleně svolává radu ministrů, na níž chce diskutovat o možných mimořádných energetických opatřeních.
České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě. Červencový index HEPI, který porovnává cenu energií pro domácnosti v jednotlivých evropských metropolích, hovoří jasně. Pražané platí po přepočtu dle parity kupní síly měny za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Index zahrnuje nejen země EU, ale také státy jako Švýcarsko, Norsko, nebo dokonce Rusko.
V blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, největší atomové elektrárny v Evropě, vypukl lesní požár, uvedla ruská tisková agentura TASS. „V oblasti Záporožské JE hoří lesy. Bez dodávek elektřiny dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) na několik hodin zůstala města Enerhodar, Melitopol a Cherson,“ napsal v noci na sociální síti Telegram člen proruské administrativy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov, jenž zároveň přiložil satelitní snímky, které mají zachycovat oheň.
Minulý týden se cena za jednu tunu emisí v systému evropských povolenek (ETS) vyšplhala k rekordním sto eurům. Z velkoobchodní ceny elektřiny dnes povolenka dělá něco mezi pětinou a čtvrtinou. Na smysluplné činy tu máme národní vlády. Ta česká je ale asi tak zavalena organizačními povinnostmi předsednictví, že téma povolenek na žádném summitu, žádné radě dosud nenastolila. Podle zákulisních zpráv je rozhodnuta se ETS neunavovat, předpokládajíc, že pro reformu by stejně nenašla spojence. Ale do dogmatu, jakým klimatická a energetická politika EU jsou, se musí šít, veřejně ho zpochybňovat, samo od sebe se žádné dogma nevzdá.
Ceny energií rostou bezútěšným tempem od loňského podzimu, v posledních dnech ale jak plyn, tak elektřina vystřelily na rekordní hodnoty. Příčin je hned několik. Omezený tok ruského plynu do Evropy, emisní povolenky na šílených hodnotách, masivní výpadky jaderných reaktorů ve Francii a k tomu ještě horké počasí způsobující nízkou hladinu řek a téměř nulový výkon větrných elektráren. Nutno navíc dodat, že na české domácnosti dopadá energetické drahota výrazněji než na ty z okolních zemí.
Ceny elektřiny i plynu dosahují na trhu historicky nejvyšších hodnot, to odnášejí i domácnosti jakožto koncoví zákazníci. Dodavatelé jim zvyšují zálohy, protože jsou nuceni nakupovat pro ně energie dopředu právě za ony drastické ceny. Poslední vlna zdražování přišla na začátku srpna a zcela jistě lze očekávat několik dalších podzimních vln, které mohou být pro odběratele velmi bolestivé. Z nabídek dodavatelů už mizí více než dvouleté fixace, a co se týče elektřiny, u většiny největších společností se částka za megawatthodinu (MWh) nedostane pod 10 tisíc korun.
Energetická krize vzbuzuje ve většině domácností nebývalé obavy z nadcházející topné sezóny, a mnoho lidí se proto už s předstihem začalo na zimu připravovat. Vytápění plynem se v současnosti ukazuje jako ekonomicky nejhorší možnost, vzhledem k prudce rostoucím cenám elektřiny na tom však lidé s elektrokotli nebo například přímotopy nejsou o mnoho lépe. Popularita tuhých paliv, tedy hlavně uhlí a dřeva, proto strmě roste. Lidé se ve velkém dřevem předzásobují, mnoho z nich se po něm shánělo už brzy na jaře.
