Zatímco se hledá evropské i možné národní řešení energetické krize, země napříč Evropskou unií přichází s vlastní podporou i úlevami pro podniky či obyvatele. V sousedním Německu začalo ve čtvrtek platit nařízení, které donutí k šetření obchody, domácnosti i státní instituce. Legislativní rámec, který by to měl umožnit v Česku, už ministerstvo průmyslu aktivuje od příštího týdne. Potřebná vyhláška se však zatím připravuje a ministr Jozef Síkela (STAN) tak tvrdí, že její aktivace zatím nehrozí.

Německá vláda už od čtvrtka zavelela k úsporám, které v Česku představené podobě vyvolaly značnou kritiku zástupců podnikatelů, pacientů v nemocnicích, ale i některých vládních resortů, odborů či úřadu ombudsmana. Německé vládní nařízení v hlavních bodech omezuje vytápění chodeb ve veřejných budovách, snížení teploty na pracovištích, zakazuje vyhřívat pomocí plynu či elektřiny soukromé vnitřní i venkovní bazény či zakazuje obchodníkům ponechávat trvale otevřené dveře obchodů.

Na rozdíl od původní verze české vyhlášky z dílny ministerstva průmyslu však neomezuje sociální služby, školy či školky. V otázce vytápění v bytech, která v Česku také vzbudila rozruch, pak v nájemních smlouvách Německo pozastavuje klauzuli, podle které musí nájemníci udržovat v obytných prostorách minimální teplotu. Nadále ale musí topit a větrat tak, aby majiteli nemovitosti nezpůsobili škodu.

Ve veřejných budovách s výjimkou nemocnic, škol, školek a dalších sociálních služeb se nově v Německu nesmí vytápět chodby, technické místnosti a haly, pokud to není vyžadováno z důvodu bezpečnosti. Na pracovištích ve veřejných budovách se bude topit nejvýše na 19 stupňů, což je o jeden stupeň Celsia méně, než byla ministerstvem hospodářství doporučená teplota. Podle fyzického podílu práce se teplota může snižovat až ke 12 stupňům, které vláda považuje za dostatečné pro fyzicky náročné profese.

Ministr průmyslu Jozef Síkela ve středu oznámil, že od příštího týdne aktivuje legislativní rámec, podle kterého by mělo jít podobná opatření nařídit i v Česku. Takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství má platit od pondělí. Jenže zatím není jak opatření vyhlásit, resort se vypořádává s velkou řadou připomínek, které k původní verzi dodaly instituce či zmínili zástupci krajů. A tak ministr tvrdí, že ani po případném schválení vyhlášky nedojde automaticky k její aktivaci, jak avizoval úřad při původní verzi.

„My nyní dokončujeme vypořádání připomínek z mezirezortního řízení a v návaznosti na podané připomínky také počítáme s tím, že tato pravidla dnes nevstoupí v platnost automaticky po vyhlášení stavu předcházení stavu nouze v teplárenství, ale aktivovala by se až v návaznosti na další rozhodnutí ministerstva,“ řekl na středeční tiskové konferenci ministr Síkela. Zatím má tedy podle vlády sloužit vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství k tomu, aby teplárny mohly topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž by za to čelily sankcím kvůli emisním limitům či zdlouhavým povolovacím procesům.

Návrh nové vyhlášky, která by umožnila ministerstvu průmyslu omezit vytápění bytů, nemocnic či dalších prostor v případě nedostatku ruského plynu, vyvolal kritiku a to i v rámci meziresortního připomínkového řízení. V připomínkách padla řada výtek včetně toho, že návrh neřeší, jakou úsporu má vlastně přinést či vynechává zhodnocení dopadů na obyvatele či ekonomiku.

Ministerstvo průmyslu připravilo původní návrh vyhlášky o pravidlech pro vytápění tak, že by začala platit v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Resort by tak získal pravomoc celorepublikově nařídit šetření s energiemi nejen v domácnostech, ale třeba i školách, nemocnicích či dalších objektech. Návrh počítal s vytápěním budov na nižší teploty. Například v obývacích pokojích by lidé měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.Německo začíná šetřit na vytápění budov.

Podle analytiků je pak vyhláška, alespoň v původním provedení, sice proveditelná, ovšem s řadou problémů jak technologických, tak v otázce vymahatelnosti. Kontrolovat dodržování vyhlášky je podle odborníků nerealistické, spoléhala by tak zejména na odpovědnost těch, kteří jsou na konečné, uživatelské straně.

Ministerstvo financí na konci srpna uvedlo, že pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémovNěmecko začíná šetřit na vytápění budov.ě chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Právě do těchto úspor však navrhovalo ministerstvo průmyslu původně jako jednu z možností začlenit úspory vzniklé z vyhlášky, která by omezila vytápění v budovách.