Energetická krize vzbuzuje ve většině domácností nebývalé obavy z nadcházející topné sezóny, a mnoho lidí se proto už s předstihem začalo na zimu připravovat. Vytápění plynem se v současnosti ukazuje jako ekonomicky nejhorší možnost, vzhledem k prudce rostoucím cenám elektřiny na tom však lidé s elektrokotli nebo například přímotopy nejsou o mnoho lépe. Popularita tuhých paliv, tedy hlavně uhlí a dřeva, proto strmě roste. Lidé se ve velkém dřevem předzásobují, mnoho z nich se po něm shánělo už brzy na jaře. Dodávky se prodlužují a může být problém dostatečné množství dřeva ještě před zimou zajistit. Nestíhají navíc ani výrobci krbů, poptávka po nich je oproti loňsku desetinásobná.

Dřevem topí v tuzemsku zhruba 1,5 milionu domácností. Mnohé však letos mnohem více než v uplynulých letech zapojí svá kamna nebo krby na dřevo, a budou se tak snažit ušetřit třeba v rámci kombinovaného vytápění právě dřevem a elektřinou. I ceny dřeva a produktů z něj, například dřevní štěpky, v současnosti dramaticky rostou. Meziročně se zvýšily průměrně zhruba trojnásobně.

Vůbec nejlevnějším zdrojem energie je v současnosti právě dřevní štěpka, která vzniká štěpkováním neboli drcením odpadu při zpracování dřeva. Pokud je běžnému rodinnému domu zdrojem energie kotel na štěpku, mohou činit roční náklady vytápění a ohřevu vody třeba jen necelých 10 tisíc korun.

Podle srovnání analytiků ten, kdo na vytápění a ohřev vody využije v plně srovnatelném rodinném domku elektrokotel, zaplatí více než dvanáctkrát tolik, tedy necelých 122 tisíc korun. V uvedených cenách ovšem nejsou započteny náklady na provoz elektrospotřebičů, související platby za elektroměr a náklady na údržbu a nutné investice. I při jejich započtení je však dřevo dramaticky levnějším zdrojem energie než elektřina.

Někde už prodej dřeva pro velký zájem ukončili

Zájem o dřevo začal růst už loni na podzim, kdy se začaly ceny elektřiny a plynu citelně zvedat. Znovu se pak zvýšil po vypuknutí války na Ukrajině. Obrovskou poptávku nyní sledují jak soukromí prodejci, tak státní Lesy ČR. Průměrná cena letos ve druhém čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 111 procent, za metr krychlový lidé zaplatí asi 1000 korun.

Například u prodejce palivového dřeva ze středočeské Netřeby začíná cena měkkého palivového dřeva, tedy například smrku či borovice, na 1500 korunách. Výhřevnější tvrdé dřevo, tedy třeba dub či buk, se pohybuje na cenách od 1800 korun výše. Prodejce Josef Tolkner z Pelhřimovska pak například nejlevnější dřevo prodává za 1300 korun.

Na dodávky palivového dřeva si lidé v některých případech počkají až čtvrt roku, závisí na tom, jaký typ si objednají. V každém případě se tedy nevyplatí s objednávkou příliš dlouho vyčkávat. Někteří prodejci pak už vůbec nestíhají a maloobchodní prodej pro letošní rok úplně ukončili. O tom na svých stránkách informuje například brněnská společnost Dřevo Morava.

Ten, kdo se chystá dřevem vytápět letos poprvé a má v plánu pořídit například krbová kamna, může mít s jejich sehnáním potíže. Podle analýzy společnosti Upgates je poptávka po krbech meziročně až desetinásobná. Reálně by byla ještě vyšší, výrobci ji ale nestíhají pokrývat. Lidé na některé modely krbových kamen čekají půl roku i déle, a to navzdory zdražení o desítky procent. Z krbu coby původně spíše dekorativního vybavení domácnosti se tak stává hlavní zdroj tepla.

Ne úplně výhodná je nyní pro zákazníky i situace s uhelnými briketami, které lidé používají často i jako náhradu nebo doplnění topení dřevem, protože je lze použít i v krbových kamnech. Za metrák uhelných briket nyní zaplatí zhruba 700 až 750 korun, tedy asi o 100 korun více než na začátku roku. Na uhelné brikety se navíc čeká úplně nejdéle.

„V ČR skončila před mnoha lety výroba briket v Sokolovské uhelné, takže se k nám dovážejí jen německé brikety. A ty teď nejsou. Poptávka po nich je vysoká a během letošního července a srpna byly v německých briketárnách odstávky,“ uvedl pro Echo24 provozovatel uhelných skladů NiDevas v Mostě Stanislav Vajshajtl. Více jsme k tou psali zde.