Miliardář Pavel Tykač bude finančně podporovat Institut Václava Klause (IVK). Rozhodl se tak poté, co se dozvěděl, že své mnohaleté sponzorství institutu ukončila skupina PPF. Tykač, který podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, to oznámil na serveru spolku PavelTykac.com. Institut Václava Klause vznikl v roce 2012 ještě v době, kdy byl Klaus prezidentem.
Čeští dodavatelé energií odstartovali poměrně rozsáhlou vlnu snižování cen energií pro domácnosti. Trhy s energiemi se postupně stabilizují, a většina dodavatelů se proto rozhodla promítnout nižší nákupní ceny do svých nabídek. Klíčovou podmínkou pro zákazníky ale je, že nesmějí fixovat ceny.
Debata, jak dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výroba je víceméně ztrátová (jenže je potřebujeme a žádnou stabilní náhradu za ně v tuto chvíli nemáme), ve stále na stole. Zásadní otázka je to, proč vláda tvrdí, že i kdyby už v příštím roce začaly některé uhelné elektrárny ukončovat provoz (tzv. superkritický scénář), bez uhlí se obejdeme. A do toho vymýšlíme, jak do zákona vložit pojistky a způsoby, které vlastníky uhelných elektráren donutí k tomu, aby je nezavírali.
V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí. Informuje o tom server britského deníku The Guardian. Elektrárna v Ratcliffe-on-Soar vyráběla elektřinu z uhlí 57 let. Historie výroby elektřiny z uhlí se v Británii a na světě začala psát v roce 1882, kdy zahájila provoz první uhelná elektrárna Holborn Viaduct.
Evropu zaplavily levné solární panely z Číny, které mohou být vlky v rouše beránčím. U těchto panelů hrozí potenciální nebezpečí zneužití, jelikož výrobci jističů, elektroměrů a řídících jednotek, mohou skrze internetové připojení a IP adresy zjistit nejrůznější data uživatelů. Výrobci mohou díky serverům v komunistické Číně zjistit nejrůznější data a informace o produkci solárních elektráren, ale i o uživatelích.
Současně s krajskými volbami se uskutečnila i referenda zaměřená na otázku výstavby větrných elektráren. Ve třech obcích lidé výstavbu elektráren odmítli. Bylo tomu v Dalečíně na Žďársku, dále v Jamné na Jihlavsku a ke stejnému výsledku došlo i v Křižanech na Liberecku. Souhlas s výstavbou naopak vyjádřili obyvatelé u Rohozné na Svitavsku a v Bulovce na Liberecku, kde ovšem výsledek není závazný. V katastru města Kynšperk nad Ohří na Sokolovsku bylo referendum neplatné kvůli nedostatečnému množství hlasů.
Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.
Maďarsko, Rumunsko, Gruzie a Ázerbájdžán zakládají společný podnik pro export „zelené“ elektřiny z Kavkazu do Maďarska a Rumunska, a možná i Bulharska. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó tak budou dodávky elektřiny do jeho země bezpečně zajištěny a diverzifikovány. Informovala o tom dnes maďarská média. Szijjártó dnes na jednání všech čtyřech zemí v Bukurešti uvedl, že takzvaný zelený energetický koridor, se blíží do "bodu, odkud není návratu".
Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Je léto, vláda na prázdninách, ministr průmyslu na podzim pravděpodobně odejde coby nový eurokomisař do Bruselu a Česko stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci. Nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní scénář odcházení od uhlí, a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu.
Zájemci o sdílení elektřiny se mohou ode dneška registrovat u Elektroenergetického datového centra (EDC). Znamená to začátek komunitní energetiky v ČR, uvedli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a EDC. Centrum podle nich dnes zahájilo činnost systému v módu, který už registraci zájemců a sdílení umožňuje. S plným provozem, který bude zahrnovat také služby akumulace či agregace elektřiny se počítá od poloviny roku 2026.
Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.
Polsko oslovilo Evropskou komisi s myšlenkou zásobovat Ukrajinu elektřinou vyrobenou z polského uhlí za evropské peníze. Agentuře PAP to potvrdil mluvčí komise Tim McPhie. Iniciativu počátkem týdne oznámil polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko je připraveno na tuto pomoc, pokud ale nebude platit za emise. EK moc nadšená není, i elektřina pro Kyjev by měla být "zelená."
Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 000 odběratelům bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o 20 procent, ceny plynu pak o 16 procent. Dnes o tom informovala Pražská energetika. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Změny cen dodavatel provede automaticky.
Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.
Ukrajinská vláda na neveřejném jednání v pátek rozhodla o zvýšení tarifu za elektřinu pro obyvatelstvo o 64 % až na 4,32 hřiven (cca 2,42 Kč) za kWh bez ohledu na objem spotřeby a to hned od následující soboty 1. června. Uvedl to o víkendu ekonomicko-politický ukrajinský server minprom nebo agentura Ukrinform. Ukrajinský energetický systém je v kritickém stavu poté, co elektrárny pravidelně bombardují Rusové.
V příštích deseti letech bude potřeba investovat 476 miliard korun do rozvoje elektrické infrastruktury. Alespoň podle odhadů Českého sdružení regulovaných elektronických společností, které sdružují velké distributory energií jako ČEZ či ČEPS. Sdružení varuje, že investice budou nutné kvůli decentralizaci elektrické sítě, obnovitelným zdrojům či elektromobilům.
Členské státy v pondělí definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.
Ceny elektřiny a plynu především na začátku letošního roku hodně klesaly. A to vedlo k tomu, že s ceníky jdou dolů i dodavatele energií. Postupně ohlašují další snižování cen téměř všichni.
Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, a to nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o 17 procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty, informovala společnost ČEZ Prodej. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
Zda budeme mít v blízké budoucnosti dostatek elektřiny kvůli přechodu na zelenou bezemisní ekonomiku a vypínání stabilních zdrojů, je stále velkou otázkou. Jen málo se navíc počítá s tím, že spotřeba elektřiny rychle roste a dále poroste s tím, jak se rozvíjí AI a datové technologie. Předpovědi zatím ukazují, že boom AI už v roce 2026 zdvojnásobí spotřebu elektřiny v datových centrech. Brzy tak může přijít situace, kdy si budeme muset vybrat, kam elektřina poteče, aby pokryla i běžnou spotřebu.
Daniel Křetínský se svezl na drahých energiích. I přesto, že ceny elektřiny už klesly z krizových hodnot, zisk všech energetických firem jednoho z nejbohatších Čechů za loňský rok dosáhl v přepočtu téměř 184 miliard korun.
Češi opět patřili mezi premianty jedné nelichotivé evropské statistiky. Přestože je Česko vývozcem elektřiny, české domácnosti platily za elektřinu skoro nejvíce v Evropě. Statistika Eurostatu porovnávala ceny elektřiny z druhého pololetí roku 2023 s druhým pololetím roku 2022. V tomto porovnání se Češi Češi během roku připlatili o 83 % více (nárůst na 31,51 eur za kilowatthodinu), hůře už na tom v tomto pohledu byli pouze Nizozemci s 86 % nárůstem cen elektřiny (nárůst na 25,15 eur za kilowatthodinu).
První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.
Češi se kvůli cenám s vervou pustili do výměn dodavatelů energií, místo ušetření na ně však může čekat pokuta v desítkách tisíc korun. A to v některých případech i přes to, že na to dodavatelé nemají právo, varoval Energetický regulační úřad v tiskové zprávě. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv.
Stanovujeme politické cíle, ale nedbáme na jejich realizovatelnost a celkový kontext. To platí i o snaze dekarbonizovat energetiku v EU. Z čeho budeme v budoucnu elektřinu vyrábět, s čím je nutné počítat u plánování nových jaderných bloků či jak se bude vyvíjet naše spotřeba, o tom mluví ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Otázka je, jaké cíle má ČEZ, ze dvou třetin státní firma, sledovat. Expanzi jaderné energetiky, expanzi tzv. obnovitelných zdrojů OZE – nebo třeba plynových elektráren? Anebo, když to uchopíme z opačného konce, co nejvyšší zisk a každoroční vysoké odvody do státního rozpočtu? To jsou otázky pro bývalého generálního ředitele ČEZ, posléze vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a celoživotního energetika Jaroslava Míla.
Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.
