Kubánská vláda prodloužila do neděle omezení chodu úřadů a uzavření škol, které oznámila minulý týden ve čtvrtek kvůli rozsáhlým výpadkům elektřiny. Informovala o tom agentura EFE. Situaci zhoršil navíc hurikán Oscar, který o víkendu zasáhl Kubu. Na tomto karibském ostrově způsobil škody na infrastruktuře, poničil řadu domů a vyžádal si tam nejméně sedm obětí.

Kubánská vláda vyhlásila minulý týden ve čtvrtek omezení činnosti úřadů a podniků, které nejsou nezbytné pro chod země. Zavřely se též školy či noční podniky. Opatření platilo původně do neděle, kdy bylo prodlouženo do dneška. Nemocnice fungují nepřetržitě díky vlastním generátorům.

Desetimilionová Kuba ve čtvrtek zažila do té doby největší letošní výpadek elektřiny, který postihl polovinu země a v některých provinciích trval až 20 hodin. V pátek pak blackout postihl téměř celou Kubu. Několik hodin poté, co se podařilo dodávky částečně obnovit, postihl v sobotu zemi další výpadek elektřiny. V sobotu večer byla bez proudu velká část západní Kuby, včetně Havany. Dodávky se ve většině země podařilo obnovit až v úterý, bez energie ale zůstávají některé venkovské oblasti zejména na východě země.

Výpadky elektřiny znamenají na Kubě i přerušení dodávek vody a v horkém počasí nyní komplikují život lidem také kvůli nefungujícím ledničkám. Některé radnice v zemi rozdávaly domácnostem dřevěné uhlí či zkapalněný plyn na vaření, aby se snížila spotřeba elektřiny.

Několikahodinové výpadky elektřiny jsou na Kubě časté a postihují celou zemi včetně Havany. Kubánská komunistická vláda z nich viní americké sankce, může za ně ale zejména zastaralá a nedostatečně udržovaná energetická infrastruktura. Vláda krizi v posledních letech řeší generátory a několika plovoucími elektrárnami, které jí poskytlo Turecko.

V poslední době také Kuba nemá dostatek paliva, které nemůže nakupovat kvůli chybějícím devizám. Problém způsobilo i snížení dodávek ropy z Venezuely, která stejně jako Kuba čelí americkým sankcím kvůli porušování lidských práv a svobod tamními režimy.

Asi 95 procent elektřiny na Kubě podle agentury AP pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Řešením by přitom na tomto slunném ostrově mohly být solární elektrárny, které se ale tamní vládě nedaří zajistit. Přitom v pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se Kuba zavázala, že do roku 2030 bude 37 procent její energie pocházet z obnovitelných zdrojů. V roce 2022 to bylo pět procent.

Kubánská vláda nedávno podle AP uvedla, že zvažuje opatření, jimiž by podpořila Kubánce k nákupu střešních solárních panelů namísto dieselových generátorů. Ani ty si ale většina obyvatel ostrova dovolit nemůže.

S výstavbou solárních elektráren slíbila Kubě pomoci Čína, která patří k jejím největším obchodním partnerům. Zatím ale v této věci příliš nepokročila, podle AP mimo jiné proto, že Havana zaostává i ve splácení dluhů.