Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, podle nichž ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v nynější válce na Ukrajině zabíjejí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
Slovensko podle premiéra Eduarda Hegera trvá při nákupu zemního plynu z Ruska na platbách v eurech. Heger to uvedl poté, co ministr hospodářství Richard Sulík ve víkendové televizní diskusi připustil možnost úhrady v rublech, jak to od takzvaných "nikoli přátelských zemí" požaduje Moskva. Sulíka za jeho výrok kritizovali někteří kolegové z vládní koalice. Jeho výrok komentoval v pondělí i slovenský premiér.
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. Ve středu to v telefonátu ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.
Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.
Schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského bude potřebná teprve, až bude jasné řešení všech klíčových otázek, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Lavrov v rozhovoru se srbskými médii podle agentury TASS. „Rozhovory nyní budou pokračovat doslova dnes či zítra v Istanbulu, už v osobním kontaktu po celé sérii videokonferencí. Máme zájem na tom, aby tyto rozhovory byly korunovány výsledkem,“ řekl Lavrov.
Bílý dům po sobotním projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě, kde odsoudil Putinovu agresi vůči Ukrajině, korigoval jeden z jeho výroků. Úřad prezidenta vysvětlil, že Joe Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku, když na adresu Vladimira Putina řekl: „Proboha, tento muž nemůže zůstat dál u moci.“ Šéf Bílého domu v projevu ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států.
Pravděpodobnost, že Rusko použije jaderné zbraně, roste. V Hirošimě, prvním městě zasaženém jadernou bombou, to v sobotu řekl japonský premiér Fumio Kišida, který místo navštívil společně s americkým velvyslancem. Japonsko se jako jediná země napadená atomovými zbraněmi pravidelně vyjadřuje proti jadernému zbrojení. Kišida, který Hirošimu zastupuje v parlamentu, navštívil spolu s ambasadorem Rahmem Emanuelem městský památník míru a muzeum.
Americký prezident Joe Biden v sobotu řekl svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi, že pátý článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Tento článek stanovuje, že útok na jeden členský stát NATO považují ostatní za útok proti všem. Šéf Bílého domu po jednání ve Varšavě také uvedl, že Polsko na sebe vzalo velkou část odpovědnosti za řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině a svět by mu měl s tímto úkolem pomoci.
Značnou nelibost mezi stoupenci pokrokářské levice vyvolal text spisovatelky Petry Hůlové v HN (23. 3.). Autorka v něm tvrdí, že levice dlouho zlehčovala nebezpečí, jež pro Evropu představuje Putinův režim, i jeho povahu, projevovala pro něj nemístné pochopení, válka na Ukrajině ji usvědčila z toho omylu. Kritici ten článek na sociálních sítích označovali za argumentačně chabý a nekoherentní, snůšku absurdních a neopodstatněných tvrzení, hlavním Putinovým spojencem na Západě přece je nacionalistická pravice.
Bývalý ruský prezident a nynější předseda vládní strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv tvrdí, že rozhodnutí vniknout na Ukrajinu učinila výhradně prezident Vladimir Putin. Řekl to pro Ria Novosti. Západní sankce podle něj nemohou mít vliv na vedení státu. Podle něj celou operaci naplánovalo vrchní velitelství, v jehož čele je sám prezident Putin. „Operace probíhá podle plánu, který byl připraven a schválen vrchním velitelstvím. Proto to dál hodnotit nebudu,“ řekl Medvěděv.
Megajachtě Šeherezáda, kotvící v italském městě Carrara, bylo ve středu ráno zabráněno opustit marinu. Přibývají důkazy, že obří jachta patří ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Pokud se to prokáže, bude jachta pravděpodobně zabavena v rámci sankcí proti Rusku. Britský list The Sun uvedl, že se lodí zabývají italské úřady, a ukázal fotografie přepychového interiéru jachty. Ruská investigativní novinářka Maria Pevčiková napsla, že Šeherezáda patří Putinovi, s odkazem na výpověď jednoho z členů posádky lodi.
Vnímat ruský vpád na Ukrajinu už teď jako vojensky rozhodnutou věc, neodvratně směřující k porážce armády agresora, je, obávám se, dost předčasné. Invazní jednotky ale nepochybně postupují pomaleji, než předpokládaly (na mnohých částech fronty se ani o postupu nedá moc mluvit), dostávají se do výrazně větších potíží, než se čekalo. Podle specialistů se tak děje z mnoha důvodů – špatná organizace zásobování, špatné vybavení, nemotivované vojsko. A také způsob velení.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Uvedla to stanice na svém webu. Peskov v rozhovoru s Christiane Amanpourovou opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako "existenční ohrožení", uvedla CNN.
Falešná obvinění Ruska, že Kyjev má biologické a chemické zbraně, ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje jejich použití na Ukrajině. V pondělí to podle Reuters prohlásil americký prezident Joe Biden, aniž by pro svá tvrzení předložil důkazy. Biden také potvrdil, že ruská armáda v sobotu použila hypersonické střely Kinžal. „Putin je přitlačený ke zdi. V současné době mluví o nových operacích pod falešnou vlajkou, které připravuje, včetně tvrzení, že my v Americe máme v Evropě biologické i chemické zbraně, což prostě není pravda,“ prohlásil Biden.
Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak nyní proudí víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává.
Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“, napsal na svém webu list Kommersant. „Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu,“ oznámilo ministerstvo.
V čase zabíjení a ničení na Ukrajině může působit nemístně trápit se tím, že obětí války a režimní válečné propagandy se stala také jedna přes třicet let stará píseň. Smutný osud té skladby ale vyjadřuje ještě jinou dimenzi probíhající války, stavu agresorova ducha, možná i jeho absence. V pátek se v Moskvě konala velká sláva – na známém stadionu Lužniki se připomínalo výročí ruské anexe Krymu. Z morbidní zvědavosti jsem si pustil přenos toho koncertu.
Turecká diplomacie informovala o šesti podmínkách pro jednání prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského, které si klade Moskva a které ve čtvrtek sdělil šéf Kremlu ve svém rozhovoru s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. Sami Turci, kteří se ujali role zprostředkovatelů, však považují ruské podmínky nadále za nepřijatelné. O jednáních posledních dnů informoval turecký deník Hürriyet. Sdělila to například agentura Unian.
Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“ pokud jde o diplomatická jednání o demilitarizaci Ukrajiny, sdělil dnes podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V hlavních bodech, mezi něž patří mimo jiné otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského „maximálně přiblížily“.
Ruská televize Rossija 24 náhle přerušila projev prezidenta Vladimir Putina, který měl být údajně vysílán živě ze setkání na moskevském stadionu Lužniki, kde se konaly oslavy výročí připojení Krymu k Rusku. Putinův projev byl uprostřed věty ustřižen a televize pokračovala ve vysílání záběrů z koncertu. Později Putinův projev televize odvysílala celý. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu označil záchranu lidí před údajnou genocidou za hlavní důvod „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, kterou ruské ozbrojené síly na Putinův rozkaz zahájily před 23 dny.
Německý kancléř Olaf Scholz v pátek ruského prezidenta Vladimira Putina v telefonátu opět vyzval k příměří na Ukrajině. Putin během téměř hodinového hovoru obvinil Ukrajinu z toho, že se snaží brzdit mírové rozhovory. Informuje o tom agentura Reuters. V pátek by měl Putin mluvit také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Kreml.
Boj zrádcům ruského národa vyhlásil prezident Vladimir Putin. V posledním veřejném vystoupení varoval před „pátou kolonou“, před lidmi z vyšší kasty, kteří nejsou s ruským národem. Očista společnosti posílí Rusko, řekl Putin během středeční videokonference o způsobech sociálně-ekonomické podpory regionů. „Strašidelný“ projev rozpoutal diskuse, na koho byla slova o hrozících represích cílená.
Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin dnes prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska.
V době psaní tohoto článku probíhá válka na Ukrajině již třetí týden. S nevelkou nadsázkou se však dá říci, že se toho od prvního týdne vlastně tolik nezměnilo. Nedostavil se žádný zásadní průlom na bojišti. Spíš platí, že posilují trendy, které se daly pozorovat již v prvních dnech, a (až na jednu poměrně zajímavou výjimku) se plní předpovědi odborníků. Jaká je tedy aktuální situace na ukrajinském bojišti a co lze očekávat dál?
Do výčtu sociálních sítí, které Rusko blokuje, přibyl Instagram. Ten je zde extrémně oblíbený, skrz tuto platformu si vydělávají influenceři, ale pomáhá v reklamě i maloobchodním firmám. Podle některých mediálních analytiků zákaz Instagramu finančně ovlivní přes milion ruských uživatelů. Platforma byla v zemi neobyčejně populární, využívalo ji 80 milionů lidí. V pátek oznámila ruská vláda další zásah na poli sociálních sítí: zákaz Instagramu na celém území RF a to s platností od pondělí 14. března.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil čistku mezi armádními generály a členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Podle něj se zatýká i v ruské tajné službě (FSB). Agenti údajně v předvečer ruské invaze na Ukrajinu dávali Putinovi pouze takové informace, jaké chtěl slyšet. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin „kvůli neúspěchu na Ukrajině“ nahradil nejméně osm generálů.
Jistě má smysl na síti vyjadřovat podporu věcem, jež za to stojí. I kdyby ale člověk mlátil do klávesnice, až by se mu z prstů kouřilo, nemusí to znamenat, že z kategorie svědka či komentátora přešel mezi lidi aktivně činné. A pokud ti aktivní věnují příliš velkou pozornost ohlasu svých činů mezi virtuálními svědky, nemusí to s nimi dopadnout dobře. Jeden z mých twitterových oblíbenců, v Polsku žijící Angličan Ben Sixsmith, v té souvislosti upozornil na pozoruhodný článek Tannera Greera o aktivismu v internetové době. Autor v něm upozorňuje na způsob, jímž internet neblaze ovlivnil protesty hongkongských studentů v roce 2019.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16 tisíc osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC. Šéf Kremlu rovněž podpořil Šojguovu iniciativu předávat západní zbraně ukořistěné na Ukrajině proruským povstalcům na východě země, uvedla agentura TASS.
Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jednal v Moskvě se šéfem Kremlu o mírovém řešení války na Ukrajině. Ve čtvrtek v noci o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Výsledky rozhovoru zatím známé nejsou. Předcházel mu rychlý sled událostí. Schröder se v Istanbulu sešel s Ukrajinci, potom tam pro něj přiletělo ruské letadlo. Exkancléř svůj postup nekoordinuje s německou vládou.
Společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě facebook či Instagram, umožní v některých zemích zveřejňovat výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina či k páchání násilí proti ruským vojákům. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters s odkazem na vnitřní dokumenty společnosti, se kterými se seznámila. Tyto výroky by obvykle porušovaly pravidla fungování sociálních sítí. Výjimku, kterou potvrdil mluvčí společnosti, bude Meta uplatňovat v případě uživatelů registrovaných v Rusku, na Ukrajině a některých dalších zemí.
