Schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského bude potřebná teprve, až bude jasné řešení všech klíčových otázek, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Lavrov v rozhovoru se srbskými médii podle agentury TASS.

„Rozhovory nyní budou pokračovat doslova dnes či zítra v Istanbulu, už v osobním kontaktu po celé sérii videokonferencí. Máme zájem na tom, aby tyto rozhovory byly korunovány výsledkem,“ řekl Lavrov.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že se rozhovory zasekly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři dal opět najevo připravenost setkat se co nejdříve se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v zájmu rychlého ukončení války. Kyjev je podle Zelenského připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk.

„Hlavní je teď přestat přitakávat Ukrajincům, kteří chtějí jen vytvořit zdání rozhovorů a řešení. V tom jsou převelice úspěšní, když sabotovali minské dohody hned od jejich uzavření v únoru 2015 a nakonec prohlásili, že je nebudou plnit,“ prohlásil ruský ministr. Dodal, že Rusové prý dobře znají ukrajinské schopnosti „imitovat“ vyjednávání, ale v tomto případě Kyjev neuspěje. „Nutný je výsledek na závěr rozhovorů, který zpečetí prezidenti,“ zdůraznil Lavrov.

Moskva je podle něj ochotna uvažovat o různých místech pro konání rozhovorů, a to včetně Bělehradu.

Ukrajinský prezident Zelenskyj zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země. Zelenskyj současně připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že „to by vedlo ke třetí světové válce“. Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února.

Rusko útokem na Ukrajinu z 24. února rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Konflikt si podle odhadů již vyžádal tisíce životů, vojáků i civilistů, a to včetně desítek dětí.