Ikonická pařížská katedrála Notre-Dame se v prosinci po pěti letech od tragického požáru znovu otevře veřejnosti. Možná ale s jednou zásadní změnou. Na stole je varianta, že návštěvníci budou platit za vstup do gotické památky, kterou v roce 2019 zachvátil požár. Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová uvedla, že cena by se mohla pohybovat kolem pěti eur (126 korun).
Neznámý pachatel perlíkem urazil hlavu z pomníku sovětského vůdce Josifa Stalina, který byl loni v létě postaven v parku ve městě Zvenigorod u Moskvy, informovala ruská média. Záběry zachycující pachatele v kostkované košili a „v neadekvátním stavu“, jak vší silou udeřil kladivem do pomníku, a v pozadí jsou slyšet výkřiky a hlasitý smích, se objevily na sociální síti. „Neadekvátním stavem“ se v jazyce ruské policie obvykle míní opilost.
Klimatičtí aktivisté z hnutí Just Stop Oil dnes posprejovali prehistorický kamenný kruh Stonehenge v Británii oranžovou barvou. Skupina usiluje o to, aby britská vláda zastavila vydávání nových licencí k těžbě fosilních paliv. O incidentu informovala britská média. Video ukazuje, jak dva aktivisté z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) v bílých tričkách stříkají na památku nedaleko britského městečka Salisbury oranžovou barvu.
Nedaleko obce Ždánice na Kolínsku je takový zvláštní pomník složený z pylonů, k němuž vedou dlouhé schody. Pomalu se to rozpadá, ale kdysi to mohlo působit monumentálním dojmem. Kdyby něco mělo symbolizovat, co se stalo se selským stavem v téhle zemi, mohlo by to být tohle. Pomník, který měl do daleka hlásat jeho nevykořenitelnost a nezničitelnost, se rozpadá a nikdo už dávno neví, proč ho tam postavili a k čemu měl sloužit.
Když někteří architekti mluví o „památkářské diktatuře“, která nedovoluje našim městům svobodný rozvoj, pomyslím vždy na své Kraslice. Své, protože jsem tam několik důležitých let žil, takže to krušnohorské město znám, myslím, docela dobře. Během třiceti let „svobodného rozvoje“ se totiž Kraslice téměř ztrácejí před očima. Z kdysi kompaktního středu města s náměstím s budovami z přelomu 19. a 20. století se postupně vykrajoval dům za domem. Centrum nyní připomíná ústa po razantním dentistickém zákroku.
Národní památkový ústav odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou, uvedli památkáři na webu. Elektrárny by měly být vysoké skoro 250 metrů, nejvyšší v ČR, řekl dnes Josef Urbich, zástupce firmy Meridian Nová energie, jež elektrárny plánuje. Výši investice neuvedl. Město do konce března vypíše referendum, aby se v něm obyvatelé ke stavbě vyjádřili, řekl místostarosta Daniel Hovorka (Rožmberk Žije).
Izraelské ozbrojené síly (IDF) zničily buldozerem pomník předsedy Organizace pro osvobození Palestiny a prezidenta Palestinské autonomie Jásira Arafata. Stalo se tak u vchodu do uprchlického tábora Tulkarem na Západním břehu Jordánu. Informoval o tom v úterý list The Times of Israel. Arafat zemřel právě před 19 lety, 11. listopadu 2004.
Z kyjevské sochy Matka vlasti, která je se svými 102 metry nejvyšším pomníkem zobrazujícím lidskou postavu v Evropě, byl odstraněn starý emblém z dob Sovětského svazu. Na štít, který personifikace ukrajinské vlasti drží, byl nyní dosazen trojzubec, tedy současný státní znak země. Moskva na to reagovala tím, že to celé vypovídá o "podstatě kyjevského režimu a jím vedených kyborgů. Matku nelze přejmenovat."
V Nizozemsku byl odhalen pomník šesti československým letcům, jejichž bombardér britského Královského letectva (RAF) se za druhé světové války zřítil u obce Nieuwe Niedorp. Informovala o tom ve čtvrtek veřejnoprávní regionální stanice NH. Letoun Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF byl sestřelen 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy. Vrak se podařilo objevit po několikaletém pátrání v květnu 2021.
Pomník nejslavnějšího českého vojevůdce se má po více než sto letech vrátit na Malostranské náměstí. O návrat sochy rakousko-uherského polního maršála Josefa Václava Radeckého z Radče usiluje nový pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09). Radecký má ale i řadu nepřátel. Mezi nimi i minulé vedení metropole v čele s Piráty. Podílel se na porážce Napoleona a pomohl Rakousku-Uhersku udržet vliv v severní Itálii.
Obyvatelé Moskvy dál pokládají květiny u pomníčku obětem ruského útoku v ukrajinském Dnipru, přestože jim hrozí zatčení, popsali reportéři agentury AFP. Při ruském raketovém útoku na bytový dům v Dnipru před devíti dny podle posledních údajů zemřelo nejméně 46 lidí, včetně šesti dětí, a osm desítek lidí utrpělo zranění. Dalších devět osob se stále pohřešuje. Neoficiální pomníček obětem z Dnipra vznikl v Moskvě u památníku ukrajinské spisovatelky Lesji Ukrajinky.
Stát se o památky, které má svěřené, stará asi tak na padesát procent. Norma má být stoprocentní péče! Památky v rukou státu nemají mít chybu. Tak je to v Bavorsku nebo v Rakousku. Nechápu, proč by to nemohlo být u nás. – To říká Zděnek Troup, člověk, který doslova vyrval z trosek klášter Zlatá Koruna u Českého Krumlova a který léta objížděl a mapoval stav státních objektů, hradů, zámků, klášterů. Nemůže se smířit s tím, že se někdo, kdo to má jako povinnost, „nechová s péčí řádného hospodáře“.
Padl další pomník sovětské armády. Nově se ho zbavili v Rize, kde byl zdemolován 80 metrů vysoký obelisk. Jeho sesuv k zemi byl doprovázen potleskem a vřískotem přihlížejících. Velikého sovětského památníku by se rádi zbavili i v ukrajinském Užhorodě, tam je ale situace komplikovanější, monument je totiž památkově chráněný. Obelisk se k zemi zřítil ve čtvrtek, několik hodin poté, co stroje začaly bourat jeho základnu.
V sobotu bylo čtvrtého června, to znamená přesně osmdesát let ode dne, kdy po atentátu zemřel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Akorát tento rok byla sobota, zatímco tehdy byl čtvrtek. Na Kobyliské střelnici se popravovalo tradičně večer, toho dne v půl sedmé, a zemřelo šest lidí – paradoxně to byl jeden z nejnižších denních přírůstků zastřelených za celou dobu poprav mezi třicátým květnem a čtvrtým červencem. Nejméně jich bylo v předvečer protektorova úmrtí, dva.
Dne 23. května demontovalo město New York oficiálně svoji poslední telefonní budku. Stála na Times Square, osiřelá, pamětnice časů, kdy jste po centru největšího amerického města nemohli ujít ani sto kroků, abyste nenarazili na nějakou její kolegyni. V New Yorku přišel ten okamžik o něco později než v ČR; u nás totiž padla poslední telefonní budka v červnu 2021, a to v nepříliš známé obci Hlubyně na Příbramsku. Pokrok nezastavíš.
Cesta na Tetín je nejhezčí pěšky úvozovou cestou od Berounky čili Mže (Berounka je novota ze 17. století). To kouzelné místo je od Prahy v lehce dosažitelné vzdálenosti: z vlaku se vystoupí v Srbsku, kde před nedávnem natřeli secesní zastávku, která čeká, až ji nějaký debil zase posprejuje.
Před deseti lety byla na dolním Manhattanu otevřena realizace, jejíž zrod sledoval celý svět. Přes počáteční odpor přinesl návrh neznámého mladého architekta mimořádně silný výsledek s kontemplativní atmosférou, která dolehne na každého příchozího. V mnoha ohledech neměla tato soutěž obdoby. O výstavbě památníku, který by uctil všechny oběti teroristických útoků z 11. září 2001, se začalo intenzivně diskutovat krátce už brzy po těchto tragických událostech.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády navštívil během své třídenní návštěvy Prahy jako první německý prezident. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.
Během Noir Film Festivalu bude v pěti interiérových sálech a na nádvoří hradu Český Šternberk uvedeno padesát projekcí napříč osmi programovými sekcemi. Dolní nádvoří hradu ponese během festivalu jméno patronky akce Hany Maciuchové (1945–2021). Její tvář uvidíte ve filmech Muž v osidlech (1973) a Načasovaná smrt (1981).
Ve vilové čtvrti Na Hřebenkách na pražském Smíchově se má bourat prvorepubliková vila stavitele Viktora Beneše. Její majitelka Valérie Haščáková, která si ji před lety pořídila s manželem Miroslavem, spolumajitelem Penty, již k demolici získala od stavebního úřadu pro Prahu 5 povolení. Budova není památkově chráněná, ale proti jejímu odstranění se vzedmula vlna občanské nevole. Do dění se v úterý vložil také pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který chce o situaci jednat.
Začátkem týdne se objevila zpráva, že se prodává Hrabalova chata v Kersku. Za dvanáct milionů, což není málo, ale kupec se jistě najde, jenže bůhví, co s ní udělá. Tím kupcem by měl ale být český stát a ministerstvo kultury by mělo okamžitě jednat. Ne z nějakých fetišistických důvodů, ale proto, že je to jedinečná příležitost konečně splatit dluh vůči Hrabalovi.
Chudší lidé zřejmě přijdou o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Předpokládá to novela opoziční ODS, nazývaná „3x a dost“, kterou v pátek schválila po několikahodinové diskusi Sněmovna. Opoziční Piráti neprosadili zamítnutí předlohy a Jan Čižinský z lidoveckého klubu její vrácení k opětovnému projednání ve druhém čtení.
Pirátská senátorka za Kladno Adéla Šípová vyvolala vlnu kritiky poté, co na sociální síti Twitter napsala, že se na památníku na pražském Klárově „dobře jezdí na skatu“. „Měla by se stydět,“ reagoval například bývalý poslanec Miroslav Kalousek. Pirátka se po řadě negativních reakcí za svůj výrok omluvila. Senátorka Šípová komentovala příspěvek na Twitteru, který se pozastavoval nad umístěním památníků v Praze.
Mezi všemi těmi ponurými a bizarními zprávami posledních dnů a týdnů zajiskřila ta, že se Nadační fond manželů Vlčkových rozhodl věnovat jeden a půl miliardy korun na dětský hospic s paliativním střediskem.
Uzavřená brána s visacím zámkem, kterou přísně střeží vojáci Hradní stráže, a desky z dřevotřísky. Takový pohled mají již několik týdnů lidé, kteří procházejí kolem Jižních zahrad Pražského hradu, kde probíhá rekonstrukce. Kromě veřejnosti nevzhledné desky v blízkosti hlavní pražské pamětihodnosti kritizují i památkáři, podle kterých „hyzdí vzhled ušlechtilého portálu“. Pražský hrad se však hájí tím, že jde o běžný postup u renovací.
Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.
Spolek studentů historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jinak také občanské sdružení FFabula, se ohradil vůči kritice, která se snesla na děkana FF Michala Pullmanna poté, co s ním vyšel na serveru Echo24 rozhovor, kde Pullmann obhajuje některé praktiky komunistického režimu.
Poslední místo odpočinku nejvýznamnějších osobností britské historie se zřejmě brzy stane centrem neklidu.
Sotva utichla napjatá diskuze okolo návratu Mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí, znovu se vynořila myšlenka na obnovení pomníku maršála Josefa Václava Radeckého z Radče. Ten stál do roku 1921 na Malostranském náměstí a s jeho místem se počítá i po plánované rekonstrukci celého prostoru. Podle architekta a předsedy spolku Jana Bárty se spuštění kampaně plánuje na duben. Očekává však, že podobně jako u diskuze o návratu Mariánského sloupu se zvedne velká vlna nevole některých kritiků.
Hospodaření je nadále socialistické. Lukrativní objekty, třeba Český Krumlov, který ročně vydělá 70 milionů korun, odvádějí všechno zpět státu, který pak prostřednictvím NPÚ přerozděluje prostředky jinam.
