Uzavřená brána s visacím zámkem, kterou přísně střeží vojáci Hradní stráže, a desky z dřevotřísky. Takový pohled mají již několik týdnů lidé, kteří procházejí kolem Jižních zahrad Pražského hradu, kde probíhá rekonstrukce. Kromě veřejnosti nevzhledné desky v blízkosti hlavní pražské pamětihodnosti kritizují i památkáři, podle kterých „hyzdí vzhled ušlechtilého portálu“. Pražský hrad se však hájí tím, že jde o běžný postup u renovací.

Památkáři z Národního památkového ústavu (NPÚ) současný stav vstupu do zahrad Pražského hradu u ústí Zámeckých schodů kritizují, nicméně dodávají, že nemají jakékoliv pravomoci Hradu odstranění dřevotřískových zábran nařídit, protože o této agendě rozhoduje výhradně Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky (KPR). NPÚ zároveň naznačuje, že lze spekulovat o nezbytnosti umístění dřevotřískové zábrany ke vchodu do hradních zahrad.

„Provedení zábran z dřevotřísky působí velmi improvizovaně a neodborně a hyzdí vzhled ušlechtilého portálu do Rajské zahrady navržený architektem J. Plečnikem. Ačkoliv jde zjevně o řešení provizorní, které fyzicky nepoškozuje vlastní objekt, bylo by jistě možná zhotovit zábranu (o jejíž nezbytnosti je možné spekulovat), která by svým vzhledem nenarušovala cenné prostředí horního ústí Nových zámeckých schodů a pohledově mimořádně exponované západní části Pražského hradu. Lze pouze vyjádřit očekávání, že provedené řešení je opravdu jakýmsi krátkodobým provizoriem a bude záhy odstraněno,“ sdělil deníku Echo24 architekt NPÚ Ondřej Šefců.

Kritika ze strany NPÚ se ale Pražskému hradu nelíbí. Zatímco zástupce ředitele Odboru památkové péče KPR Petr Chotěbor nechtěl umístění dřevotřískové komentovat, tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nešetřil kritikou. „Mohu pouze pozvednout obočí nad tím, že památkáři z NPÚ mají to puzení vysílat vzkazy na Hrad prostřednictvím médií,“ uvedl mluvčí pro deník Echo24

Ovčáček argumentuje tím, že jde pouze o dočasné řešení, které doprovází stavební práce, jež v dané části Pražského hradu probíhají. „Někdy platí mlčeti zlato, protože vyjádření, které poskytli, je nadbytečné a tedy zhola zbytečné. Všichni vědí, že jde o dočasné opatření po dobu renovace fasády a nikoliv o trvalé řešení. Navíc jde u oprav o zcela standardní postup,“ namítá prezidentská kancelář prostřednictvím svého mluvčího.

„Je to stejné, jako kdyby památkáři z  NPÚ vyčítali, že při rekonstrukci hyzdilo Národní muzeum lešení. Logika úpí!“ dodává Jiří Ovčáček.

Hrad je již od podzimu zcela uzavřen kvůli pandemii koronaviru. Ovčáček uzavření Hradu zdůvodňoval tím, že na prvním místě zůstává zajištění zdraví a bezpečnost návštěvníků a že pro areál Pražského hradu nešlo automaticky aplikovat opatření pro muzea a galerie, ani opatření pro hrady, zámky a památky. Areálem Hradu tak nemohli procházet ani Pražané, kteří byli zvyklí průchod využívat například pro pěší cesty mezi Dejvicemi a Hradčany nebo Malou Stranou.

V prostorách dnešní zahrady měl své lázně císař Rudolf II., nechal si zde také postavit lázně a voliéru s ptactvem. Vzácní ptáci byli součástí jeho sběratelské vášně stejně jako Lví dvůr na protější straně Hradu, kde měl kočkovité šelmy nebo své proslulé sbírky umění. Současnou podobu dal jižním zahradám po vzniku Československa architekt Josip Plečnik, kterého pozval prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Dále na východ stojí dvojice kamenných jehlanů zakončených kříži jako připomínka pražské defenestrace. V roce 1618 byli dva místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a jejich písař svrženi z okna.