KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE

Naděje nejen pro Cibulku

KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE
Naděje nejen pro Cibulku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Mezi všemi těmi ponurými a bizarními zprávami posledních dnů a týdnů zajiskřila ta, že se Nadační fond manželů Vlčkových rozhodl věnovat jeden a půl miliardy korun na dětský hospic s paliativním střediskem. Oznámení filantropického záměru pak následovala další skvělá zpráva: že fond zakoupil pražskou usedlost Cibulka, kterou hodlá právě za tím účel zrekonstruovat. Je to, nepřeháním, úžasná a dojemná zpráva. Z mnoha důvodů, já si tu dovolím zdůraznit ten možná méně důležitý, totiž řekněme esteticko-historický. Manželé Vlčkovi totiž zachrání unikát. A Prahu od ostudy, která tento unikát nechala chátrat.

Kdyby totiž chtěl člověk v Praze někomu předvést, kam až to ta naše skvělá moderní doba dokopala, tak by ho mohl zavézt právě do Košíř na Cibulku. V Praze a vůbec v naší zemi se rozpadá hodně věcí, které kdysi byly ozdobou a skvěle sloužily, ale Cibulka, to je opravdu dílo! Taková impozantní ruina se ani u nás jen tak nevidí. Impozantní právě tím, že je na ní pořád patrné, jaký to byl kdysi fantastický výtvor.

Usedlost Cibulka v těchto dnech - Jiří Peňás

Nebudu tady popisovat dlouhou historii toho obdivuhodného parku, lesoparku a pak samotného statku: lze si to všechno přečíst třeba v hesle na Wikipedii. Jenom pro Pražany připomenu, že když jedou tramvají z Anděla do Košíř a míjí Malostranský hřbitov, tak ta velká, i z tramvaje dobře viditelná nádherná socha klečícího preláta (dílo Václava Prachnera) patří majiteli a tvůrci Cibulky, pasovskému knížeti-biskupovi Leopoldu von Thun-Hohenstein, který je na hřbitově pohřben. To on na začátku 19. století usedlost koupil a během několika let ji proměnil v esteticko-krajinářský klenot.

Brána usedlosti Cibulka - Jiří Peňás
Usedlost Cibulka, napůl statek a napůl zámeček se známkami současných obyvatel - Jiří Peňás

Kunsthistorik by to uměl popsat a používal by slova jako villegiatura, což znamená krajinářsko-aristokratická rezidentura, v níž se spojovala účelnost s krásou, hospodářský užitek s uměleckou galerií pod širým nebem. Urozený a vzdělaný majitel byl totiž také hračička a fantasta, který si s kopcovitou krajinou pohrál, jako by v ní vytvářel fantaskní scénografii, umělou krajinu a pohádkovou zem. Takže tam nechal vystavět umělou jeskyni, zříceninu hradu, ermitáž s mechanickým poustevníkem a rozhlednu v podobě gotické věže, na různých místech rozmístil sochy, křesťanské i antické, nechal zřídit cestičky a upravit potůčky, prostě zřídil něco, co vyvolávalo v příchozím dojem, že se ocitl v krajině snu. Málem bych zapomněl na čínský pavilonek, ze kterého byl při dobrém počasí výhled až někam k Řípu.

Tomu všemu pak vévodila vlastní usedlost Cibulka, napůl statek a napůl zámeček, který si biskup v polovičním exilu (Pasov mu zabral Napoleon a pak si ho rozdělilo Bavorsko s Rakouskem) vybral jako rezidenci: také tam v roce 1826 zemřel. A ten statek se dochoval do dnešní doby, ovšem jako výčitka té době. Cosi velkolepého a zároveň útulného, napůl vila a napůl selské stavení, se v průběhu dvacátého století proměnilo v chátrající zříceninu, nejprve vybydlenou stodolu – a pak postupně v ruinu. V devadesátých letech tam načas svitla snad naděje, že by z toho mohla být jakási alternativní kulturní zóna, ale devastace spíš pokračovala. Usedlost postupně obsazovali a zase vyklízeli anarchisté, ale také narkomani a bezdomovci, občas se tam někdo o něco pokusil, ale jiný mu to zase zničil. A všechna ta zbylá nádhera se propadala do zkázy. Sám jsem tam jednou za pár let přicházel, naposledy před pár týdny, a vždy si jen povzdechl, v jaké to žijeme době, která není schopna v takových krásných místech udržet nějaký život, dát jim nějaký smysl.

Manželé Vlčkovi ukázali, že to jde. Patří jim za to dík. Nejen za Cibulku.

Rozhledna v podobě gotické věže v parku usedlosti - Jiří Peňás
Hrobka pasovského knížete-biskupa Leopolda von Thun-Hohensteina na Malostranském hřbitově - Jiří Peňás

 

14. dubna 2021