Tag: uprchlická krize

Články k tagu

Ukrajinští Romové marně hledají bydlení. Poslední instancí jsou detenční zařízení

Do Česka utíkají před válkou také ukrajinští Romové, podle odhadů jich mohly přijít až dva tisíce. Mají ovšem problém najít ubytování. Část z nich má navíc kromě ukrajinského také maďarský pas a nemohou tak u nás získat status uprchlíka. Správa uprchlických zařízení zatím vyčlenila pro uprchlíky se specifickými potřebami dvě zařízení, ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku a také v Bělé pod Bezdězem. Brzy se však budou zřejmě opět stěhovat. V některých obcích je ale ubytovat nechtějí.

Každý desátý je na straně Ruska, třetina lidí je zmatená, říká sociolog Buchtík

Kvůli ruské invazi uteklo do ČR před válkou už 300 tisíc Ukrajinců, kteří u nás našli dočasnou ochranu. Češi od začátku vyjadřují napadené zemi nebývalou podporu, což dobře ilustrují rekordní částky, které se podařilo ve sbírkách na humanitární pomoc nebo vojenský materiál vybrat. Jak se proměnilo vnímání uprchlíků a kolik procent lidí se staví na stranu Ruska? Sociolog Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM, která jako jedna z mála sleduje dopady války na českou společnost, okomentoval pro Echo24 předběžná data výzkumu. Ten má STEM zveřejnit příští týden.

Do Ruska, nebo na Donbas. Ve filtračních centrech se Ukrajincům zavírá cesta domů

Jihovýchod Ukrajiny se stal obětí masivního ostřelování a taktiky spálené země ze strany ruských vojáků a vojáků separatistických republik na Donbase. Zatímco v Mariupolu stále probíhají boje, několika tisícům lidí nezbylo nic jiného než odejít ze zničeného města do Ruska. V jiné cestě jim bránily okupační síly. Příběhy několika Ukrajinců, kterým se podařilo z filtračních „humanitárních“ táborů v Rusku dostat, popsalo své zážitky pro CNN. Situace v Mariupolu je už několik týdnů kritická.

Pomoc uprchlíkům podle Okamury diskriminuje Čechy. „Nestoudný člověk,“ řekla Kovářová

Rozdmýchávání závisti je nestoudné, prohlásila místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Reagovala tak na vystoupení šéfa SPD Tomia Okamury, který kritizoval vládu za formy pomoci ukrajinským uprchlíkům. Stejně jako předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítla tvrzení opozice, že by vláda nemyslela na české občany. Okamura podle předsedy STAN Víta Rakušana šíří dezinformace.

Pomozte našim lidem

Opoziční Andrej Babiš a Tomio Okamura vydrželi hru na soudržnost české společnosti a otevřenosti vůči uprchlíkům z Putinem napadené Ukrajiny necelý měsíc. Včera, přesně měsíc od začátku ruské invaze, už si nemohli pomoci s tím, že s vládou drží stejnou linii, a rozjeli se. Nedovolí si přímo kritizovat, jak je kabinet otevřený Ukrajincům (přesněji řečeno Ukrajinkám s dětmi). Oba pánové jsou experty na průzkumy, takže dobře vědí, že společnost drtivou většinou otevřenost vůči Ukrajincům podporuje.

Vnitrostátní kvóty: Uprchlíci budou rozdělováni dle počtu obyvatel a daní v obcích a krajích

Návrh na přerozdělování uprchlíků z Ukrajiny mezi jednotlivé regiony, který v pondělí dostali od vlády hejtmani, vychází ze dvou kritérií, a to počtu obyvatel daného kraje a daňových příjmů všech samospráv na úrovni obcí a kraje. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělí zopakoval, že tak zohledňuje nejen velikost krajů, ale i finanční zázemí regionů. „Vymysleli daňové příjmy, které mají v součtu obce a kraje v daném území, na základě toho vzniklo směrné číslo," sdělil zdroj z jednání.

Ukrajinští uprchlíci už naplnili absorpční kapacity ČR, tvrdí Fiala. Přeposílání dál se chce ale vyhnout

Premiér Petr Fiala (ODS) by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. V diskusním pořadu CNN Prima News dnes připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla. Do Česka zatím přišlo na 200 tisíc lidí z Ukrajiny.

Remcalové nechť si stěžují v Rusku

Každý vidí, co chce, třeba i zemi plnou egoistů, ale mně se jeví, že Česká republika, tedy přesněji lidé v ní, se nyní chovají na úrovni toho, co je teď potřebné. To je na jedné straně zachovávat klidné rozhořčení (na agresora, na Rusko), na straně druhé nepřekážet v tom, co je teď nejdůležitější. To je především prakticky zvládnout mohutnou uprchlickou vlnu. Nepřekážet, nekomplikovat a v rámci svých možností pomoci. Uprchlickou vlnu si nikdo v téhle zemi nepřál, nikdo ji nevyvolával a nikdo se na ni netěšil.

Česko žádá EU o pomoc s uprchlíky: „Už nemůžeme být cílovou zemí“

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je k tomu potřeba 25 modulárních základen. "Kapacity státu jsou už vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. Doplnila, že ČR nemůže být dál cílovou zemí.

Lidé nejsou pitomí, většina zůstane soudná, říká psycholog o solidaritě s Ukrajinci

Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?

Podle dat operátorů přišlo z Ukrajiny do Česka skoro 200 000 lidí

Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Registrováno je podle středečních údajů 90.000 lidí, podle Rakušana už jde ale pravděpodobně o více než 100.000 osob. Rusko sousední zemi napadlo 24. února. Čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti, řekl poslancům Rakušan.

Uprchlíci ve východní Evropě – anomálie, nebo ne?

Influencery západního světa teď hodně zaměstnává problém ukrajinských uprchlíků. Konkrétně problém jejich přijetí v Polsku. Jak to, že je Poláci a ostatní země střední a východní Evropy přijímají? Na jedné straně to sice vítají, ale na druhé straně jim to přináší jistou kognitivní disonanci a mentální nepohodlí. Svět byl jednoduše rozdělený, ve východní Evropě převládali ti špatní, kteří uprchlíky odmítají. To bylo poučení z migrační krize v roce 2015.

Ubytování pro uprchlíky je na řadě míst zaplněné. Kraje požadují od státu peníze

Kraje požadují od státu peníze, které by pomohly pokrýt náklady spojené s ubytováním uprchlíků z Ukrajiny. Kraje musí migranty už z části umisťovat do privátních hotelů a penzionů. Informoval o tom předseda rady Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) po jednání hejtmanů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). A peníze na to bychom rádi dostali od státu. Myslím si, že ubytování uprchlíků je v této fázi nejaktuálnějším problémem," řekl Kuba.

Největší uprchlická krize od druhé světové války. Česko nápor migrantů teprve čeká

Největší uprchlická vlna od druhé světové války. I tak se hovoří o migraci spojené s válkou na Ukrajině. Ze země uteklo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, nejvíc do sousedního Polska, Maďarska a Slovenska. Náporu uprchlíků čelí ale i nedaleké Česko, přičemž hlavní vlna má teprve přijít. Podle ministerstva vnitra k nám v souvislosti s ruskou invazí prchlo už asi 100 tisíc lidí.

Víc než polovinu ukrajinských uprchlíků tvoří děti, prohlásil Rakušan

Mezi lidmi, kteří dosud utekli do Česka z Ukrajiny po ruské vojenské invazi, tvoří víc než polovinu děti. Mezi dospělými je asi 80 procent žen, řekl po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Migrační vlna má podle něj nevídaný rozsah. Do ČR už dorazilo 100.000 lidí, speciálních víz udělilo ministerstvo vnitra více než 57.000, připomněl Rakušan statistiku, kterou zveřejnil jeho úřad. Rakušan řekl, že úřady musí řešit vlnu nevídaného rozsahu.

Východ lídrem EU

Ruská válka na Ukrajině vyvolala uprchlickou krizi. OSN odhaduje, že zemi mohou opustit až tři miliony běženců. Ti logicky budou proudit do států střední Evropy. Jednak jsou blízko, jednak tu již existují velké ukrajinské komunity. Pro tyto státy je to šance ukázat, že se nejedná o bezcitné rasisty, jen parazitující na Evropské unii, jak se tvrdilo v době migrační krize 2015. Tehdy východní křídlo protestovalo proti přijímání migrantů hlavně třemi argumenty. Zaprvé že se nejedná o uprchlíky: velká část lidí směřující do Evropy neutíká před konkrétním nebezpečím, ale za lepšími životními podmínkami.

V USA v přesouvají migranty od hranic tajnými lety do New Yorku, už se mluví o impeachmentu

V amerických médiích se objevilo uniklé video, které ukazuje tajný charterový let, kterým se pod rouškou noci přepravují migranti z jižních hranic USA. Podle tvrzení tamních médií směřoval tento konkrétní let do Westchesteru poblíž New Yorku. Republikánský kandidát na guvernéra Rob Astorino označil video za důkaz zrady administrativy Joea Bidena vůči americkým občanům. V souvislosti s uniklým videem se začalo hovořit o impeachmentu.

Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření, rozhodl Ústavní soud v Budapešti

Maďarsko má právo uplatňovat svá vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel, rozhodl dnes podle agentury Reuters maďarský ústavní soud. Zároveň uvedl, že pokud jde o postoj vlády k migraci, nezkoumal otázku, zda unijní právo má přednost před právem maďarským. Maďarský soud zvažoval podnět vlády premiéra Viktora Orbána, podaný v souvislosti s jedním rozhodnutím Soudního dvora EU.

„Západ si zvykl na nelidské zacházení s migranty.“ Papež přirovnal sběrné tábory ke gulagům

Papež František dnes na Kypru vyzval k usmíření a překonání nevraživosti a předsudků, které několik století provází rozkol katolické a pravoslavné církve. Vyzval rovněž k obnovení rozhovorů mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky o sjednocení ostrova. Papež se dnes v Nikósii setkal s hlavou kyperské pravoslavné církve a sloužil mši na stadionu, jíž se účastnilo na 7000 lidí. Zacházení s migranty ve sběrných táborech, kde jsou často vystavení mučení a otroctví, papež srovnal se zločinu nacismu a stalinismu.

Prezident Zeman nabídl Polsku pomoc českých vojáků. Do akce jsou připraveni i policisté

Prezident Miloš Zeman dnes nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem. Jsou podle něj připraveni k okamžitému přesunu. Napsal to v dopise polskému prezidentu Andrzeji Dudovi. Podle Zemana rozhodnutí o vyslání vojáků na dobu do 60 dnů náleží české vládě. Polsko již několik týdnů čelí na běloruské hranici migrační krizi. Podle představitelů Polska i Evropské unie za ní stojí běloruský režim. Obdobně hovořil i premiér v demisi Andrej Babiš.

Postoj Bruselu k migrační krizi je bizarní a ostudný, řekl maďarský ministr

Brusel je připraven financovat cokoliv, co zvýší migrační tlak, ale nepodpoří nic, co by ochránilo evropské občany před touto hrozbou, zkritizoval Evropskou komisi tento týden maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó. Podle něj je postoj komise k migrační krizi v Polsku „bizarní a ostudný“. Szijjártó to řekl na regionální ministerské konferenci Sarajevského migračního dialogu. Ministr vyzval Evropskou komisi, aby podpořila západní Balkán.

Bělorusové vyklidili uprchlické tábory. První Iráčané odletěli z Minsku domů

Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí, kteří se snažili se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Členové běloruských bezpečnostních sil migranty přemístili do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica.

Konflikt na hranicích chce Polsko, tvrdí Lukašenko: „Migranti se vrátit domů nechtějí“

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes obvinil Polsko, že si přeje konflikt kvůli migrantům na hranicích s Běloruskem vzhledem ke svým vnitřním potížím a problémům s Evropskou unií. Zároveň podle agentury BelTA tvrdil, že by migranty poslal domů, ale ti si to nepřejí, nicméně běloruská letadla by je podle něj mohla dopravit do Mnichova, jehož radnice je prý ochotná je přijmout.

Kdo by chtěl být krutým a nelidským?

Na polsko-běloruské hranici se odehrává něco, co je obdobou dění z roku 2015. Na jiném místě, s jiným pozadím (smějící se bestie Lukašenko) a zatím ne v takové kvantitě, ale s podobnou intenzitou emocionální, která nakonec rozhodne. Opět jsou před branami lidé, kteří jsou odhodláni je překonat, prodrat se přes ostnaté dráty a přelézt bariéry, prorazit kordony pohraniční stráže, která sice může nasadit všechnu možnou zadržovací techniku, ale proti lidské touze překonat hranice a vstoupit do vytouženého ráje bude muset nakonec kapitulovat.

„Šťastná letenka do Evropy.“ Jak to vypadá v letadle plném Iráčanů mířících do Minsku

S tím, jak se prohlubuje migrační krize na hranici mezi Běloruskem a Evropskou unií, se pozornost Evropy zaměřila i na letecké dopravce, kteří přepravují migranty do Minsku z Istanbulu, Damašku, Bejrútu nebo Dubaje, píše server The Moscow Times. Jeho reportér se tento týden jedním takovým spojem vypravil. Letěl z Istanbulu do Minsku v jednom z posledních letadel plných Iráčanů, kteří se zoufale snaží dostat do Polska.

Pobaltí se bojí války. Ministři obrany varují před incidenty na hranici s Běloruskem

Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky. Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost".

10 000 polských vojáků obsadí hranici s Běloruskem. Budou ji střežit před migranty

Polsko zvýší počet svých vojáků na hranici s Běloruskem na 10.000, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Varšava se snaží potlačit nárůst počtu ilegálních migrantů, ze kterého viní Minsk. „Navyšujeme počet vojáků, kteří budou pomáhat pohraniční stráží, o 2500. Brzy bude na bezpečnost hranic dohlížet 10.000 vojáků z 12.,16. a 18. divize,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Domobrana na německo-polských hranicích šla se zbraněmi proti migrantům

Desítky lidí se snažily zabránit migrantům ve vstupu do Německa na německo-polské hranici. Domobrance zastavila až policie, která své jednotky na hranicích v posledních dnech kvůli migraci posílila. Ministr vnitra Seehofer vyzval Polsko ke spolupráci na hranicích. Zemi podpořil ve výstavbě plotu na hranici s Běloruskem. Informuje server Deutche Welle a deník Bild.

Napětí kvůli migraci roste. Na hranici Polska a Běloruska se střílelo

Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská oznámila, že běloruská hlídka ve čtvrtek vypálila výstřely směrem k polským vojákům, kteří spolu s pohraničníky hranici střeží. Bělorusové podle mluvčí pravděpodobně stříleli slepými náboji, nikomu se nic nestalo. Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d´affaires Alaksandra Časnouského. Záležitost souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.