Tag: Volby

Články k tagu

Pravidlo stlačené pružiny

Výsledek polských voleb přináší lekce, které asi konzervativci nebudou chtít slyšet. Přinejmenším v polském případě – zda to platí obecně, je otázka – zkrachovalo to, čemu by se dalo říkat mocenský konzervatismus. Konzervativci si například všude, a právem, stěžují na to, že veřejnoprávní a etablovaná média jsou proti nim – pokud neprodukují přímo politicky tendenční zpravodajství, tak rámují celou společenskou debatu způsobem znevýhodňujícím konzervativce. Polská vláda si tedy pořídila vládní televizi. A těžko dnes najít někoho, kdo by byl ochoten tvrdit, že se jí to vyplatilo.

Fialova koalice Spolu jde proti svým zájmům

Politické protiklady se spojují jen v těžké době. V takové, kdy kvůli ohrožení musejí jít rozdílné hodnoty a zájmy stranou a převáží zájem společný. Často existenční. Nebo se spojují ve vládách, když voliči rozdali karty tak, že žádná jiná konstelace sil sobě si bližších prostě matematicky neexistuje. První případ teď sledujeme v Izraeli, kde premiér Benjamin Netanjahu okamžitě po brutálním teroristickém útoku Hamásu nabídl svým politickým rivalům s úplně jiným viděním světa vládu národní jednoty. Ti v zásadě bez váhání kývli. Přestože předtím byly společnost i politická scéna výrazně rozděleny. Když  je země v ohrožení, všechno ostatní je vedlejší. To jsou přirozené instinkty.

Fialovi se začali kupit nevoliči. Premiér si vede jen svou kampaň, říká expert

Kromě slábnoucích preferencí nynější vládní koalice se kabinetu Petra Fialy do budoucna rýsuje další výzva – čím dál tím více lidí přemýšlí o tom, že příště k volbám nepůjdou, anebo nechtějí říci, komu by svůj hlas svěřili. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median, která kromě toho potvrzuje i výrazný odskok hnutí ANO od ostatních stran. Podle politologů je ještě čas ledasco do příštích sněmovních voleb dohnat, současně ale jednání Fialy a jeho ministrů nepomáhá, míní.

ANO si podle Medianu dál polepšuje. Volby by vyhrálo s 34 procenty hlasů

Volby do Sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, STAN a TOP 09. Strany současné vládní koalice mají podporu 40,5 procenta voličů, v dolní komoře by tak měly 91 křesel. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.

Eurovolby 2024: „Pětikoalici“ se postaví Dostálová, David s Majerovou a SOCDEM s malými stranami

Kampaň pro volby do Evropského parlamentu se pomalu rozjíždí, své kandidátky a program postupně odtajňují představitelé vládní stran. U opozičních či nesněmovních subjektů zatím není oficiálně jasno. Za hnutí ANO nicméně s velkou pravděpodobností kandidátku povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, společnou kandidátku SPD a Trikolory mají vést nynější europoslanec Ivan David a šéfka druhé zmíněné strany Zuzana Majerová Zahradníková. SOCDEM nabídne spolupráci menším stranám.

Nejtěžší je mít názor a chtít něco změnit

Vláda Petra Fialy vznikla jako důsledek boje proti něčemu a zcela nepřekvapivě těžko může prosazovat srozumitelnou konzistentní politiku. Ostatně je to případ i prezidenta Petra Pavla, který byl volen proto, aby nebyl zvolen Andrej Babiš. Nemožnost hlavy státu vystoupit s výročním projevem ke vzniku republiky přesahujícím parametry slohové práce studenta průměrného gymnázia ani s podporou nové sady poradců je další potvrzení, že máme marketingového prezidenta. Pro mnohé zůstává útěchou a omluvou představa, že ten druhý by byl horší. Více zatím nic.

Spolu si rozděluje místa do eurovoleb. V první pětce budou tři lidé z ODS

Na pátečním oznámení společné kandidátky koalice Spolu pro nadcházející evropské volby překvapivě chyběly detaily o její podobě. Oficiálně padlo jen jméno takzvaného superlídra Alexandra Vondry, další pořadí se podle premiéra Petra Fialy ještě ladí. Podle informací deníku Echo24 je kandidátka nicméně už v zásadě dohodnutá, a to včetně míst za lídry z každé strany. Stvrzením rozbíhající spolupráce je i svolání společného volebního štábu, který povede europoslankyně ODS Veronika Vrecionová.

Zjednodušení volebních pravidel. Sněmovna schválila zákon o správě voleb

Zjednodušení hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin má přinést zákon o správě voleb, který v úterý Sněmovna schválila. Rozhodla o tom na základě dohody frakcí už v prvním kole projednávání. Souhlasila i s navazujícími novelami, které ve vazbě na chystanou změnu ústavy mají mimo jiné zavést pevný termín obecních, krajských a voleb na konci prvního říjnového týdne.

Ve Švýcarsku posílili konzervativci, zelení ve volbách propadli

Parlamentní volby ve Švýcarsku dnes vyhrála nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), která je dlouhodobě nejsilnějším politickým uskupením v zemi. Podle prognózy, kterou publikovala veřejnoprávní stanice SRF, získají nacionalisté 29 procent hlasů, což je o 3,4 procentního bodu více než v hlasování před čtyřmi roky, informovala agentura Reuters. Propad naopak zaznamenaly obě strany zelených. Podle agentur DPA a Reuters výsledky voleb budou pro Švýcarsko znamenat posun doprava.

Staneme se menší a ještě menší. ODS

Tak jako málokoho zajímá, že do evropských voleb příští rok v červnu Piráti a STAN půjdou zvlášť, budila naopak docela velký zájem otázka, zda ODS, TOP 09 a KDU-ČSL budou kandidovat spolu. Zpráva z tohoto týdne je, že budou. Zřejmě bude oficiálně oznámena až příští týden a také je pravda, že s konečnou platností o společné kandidátce bude v ODS muset hlasovat ještě výkonná rada. Nicméně Petr Fiala už si to prosadil na předsednictvu a věc zřejmě považuje za hotovou.

Dohoda je před podpisem. ODS půjde do evropských voleb společně s lidovci a TOP 09

Koalice Spolu bude mít společnou kandidátku do voleb v Evropském parlamentu, které proběhnou příští rok. Deníku Echo24 to v pátek odpoledne řekl europoslanec lidovců Tomáš Zdechovský. Podle informací redakce se zástupcům ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na jednotlivých jednáních podařilo vyřešit ty nejzásadnější neshody, které společné kandidatuře mohly zabránit. Koalice by spolupráci mohla oznámit už příští týden. K situaci se v pátek následně vyjádřil premiér Petr Fiala.

Pověří prezident Duda sestavením vlády Morawieckého? „To jsou spiklenecké teorie“

Polský prezident Andrzej Duda pozve příští týden na konzultace zástupce všech uskupení zastoupených v novém parlamentu, uvedl ve čtvrtek v rozhlasové stanici Rádio Zet prezidentův poradce Marcin Mastalerek. Prezidentská kancelář mezitím podle televize TVN 24 oznámila, že prezident bude příští úterý a ve středu postupně jednat se zástupci jednotlivých uskupení, a to v pořadí podle výsledků nedělních voleb. Se současným premiérem Morawieckým se Duda sešel již včera.

Za Kaczyńského bylo demokracie víc než za Tuska

Těsně před nedělními parlamentními volbami jsme si o hospodářském i politickém vývoji Polska za osm let vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) povídali s varšavským profesorem finančních věd Zbigniewem Krysiakem. Profesor vede programovou radu Institutu pro Schumanovo myšlení (jde o francouzského politika Roberta Schumana, který stál po válce u zrodu evropské integrace; Schuman si ovšem představoval Evropu volnější, než jak se posléze vyvinula). Do Prahy Krysiak přijel na mezinárodní konferenci Patrimonia Sancti Adalberti nazvanou Budoucnost střední Evropy. Takže – jaká je budoucnost Polska a jaká je budoucnost Polska ve střední Evropě?

Midasův efekt AfD a revoluční síla zelené menšiny

Alternativa pro Německo, ta politická strana, o které se obvykle píše jako o extremistické nebo krajně pravicové, mívala donedávna silné pozice jen v tzv. nových spolkových zemích, tedy tam, kde byla kdysi NDR. Mohlo se to tedy vykládat tak, že jsou tam lidé zaostalí, nedemokratičtí, netolerantní. A protože tím klíčovým slovem, proč má ta strana takový úspěch, byla migrace, tak se také říkalo, že je to tím, že na Východě nejsou zvyklí na cizince. A proto volí protiimigrační stranu. To se po dvou nedávných zemských volbách ve starých spolkových zemích už tak jednoduše říci nedá.

Osm měsíců před eurovolbami je strana Lepenistů daleko nejsilnější stranou ve Francii

Francouzské Národní sdružení, které po Marine Le Penové nyní vede Jordan Bardella, ještě více zvyšuje odstup od dalších politických stran ve Francii. Podle nejnovějšího průzkum Ifop-Fiducial pro Le Figaro a Sud Radio, by nyní, osm měsíců před volbami do Evropského parlamentu, Národní sdružení volilo 28 % Francouzů. Hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Obnova (Renaissance) na Bardellu ztrácí už osm procentních bodů. Ostatní politické strany jsou daleko za nimi. O průzkumu informoval deník Le Figaro.

„Jako špičkový politik ODS jsi tohle fakt přehnal!“ kritizuje Topolánek Vystrčila

"TOPka má svou Markétu, ODS má svého Miloše." Bývalý šéf ODS a expremiér Mirek Topolánek se ostře pustil do předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který ocenil výsledky voleb v Polsku, kdy sice zvítězila pravice, ale nebude moci sestavit vládu. "Výsledky voleb do polského sejmu dávají silnou naději Občanské platformě, Třetí cestě a Levici vládnout v koalici (celkem 53,32 procent)," prohlásil Vystrčil s tím, že se jedná o povzbuzující výsledek. "Jako špičkový politik ODS jsi tohle fakt přehnal, Miloši!" kritizuje Topolánek.

Volby do polského Sejmu vyhrálo vládnoucí PiS. Opozice získá většinu v Sejmu

Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice (KO). Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které dnes zveřejnila státní volební komise. Současná opozice podle serveru Onet.pl získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů.

Vyhráli, ale padli

V poslední době se v Česku rozšířil žánr obdivování Polska. Poláci stavějí dálnice jako diví, zatímco my stagnujeme. Varšava dynamicky vzkvétá. Polská armáda zbrojí a rychle se stává nejsilnější v regionu. V jedné oblasti však stále Poláky překonáváme. Jejich organizace voleb za tou českou pokulhává. Přestože se volební místnosti uzavíraly v devět večer, v některých okrscích se volilo až do tří ráno, jelikož před nimi stály dlouhé fronty. Taktéž Poláci nepočítají nejrychleji. Zatímco v Česku je tak čtyři hodiny po uzavření místností jasno, polské finální výsledky byly až v úterý ráno. Trend ale byl jasný od uzavření volebních místností a vydání exit pollu.

Na Slovensku podepsali koalici. Křesla si rozdělí Směr, Hlas a SNS

Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Dohodu uzavřely dvě sociálnědemokratické strany, Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Kandidáty na členy nového kabinetu nová vládní koalice zatím nezveřejnila; podle šéfa Směru-SD Roberta Fica vedení stran budou tyto kandidáty teprve schvalovat.

V Polsku mají sečtenu polovinu okrsků. Vítězná PiS vládu asi nesestaví

Polská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise. V pondělí kolem 14:00 byla sečtena polovina okrsků. Právo a spravedlnost (PiS) má asi 38procentní podporu, opoziční Občanská koalice (KO) získala 27,8 procenta hlasů.

Kačer byl pro nás lepší

V Polsku byla po roce 1989 spotřeba politických garnitur a vládnoucích stran dlouho vyšší než u nás. Kdyby volby v neděli vyhrála dosud vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), bylo by to potřetí po sobě a v tomto smyslu zcela „nepolské“. Je ale čím dál jasnější, že Jarosław Kaczyński moc ztratí. Národní konzervativce střídají středoví liberálové – Občanská koalice, KO – pod vedením dalšího veterána polské politiky – Donalda Tuska. Rozdíly nebudou příliš velké v politice v pozici vůči válce na Ukrajině (v obou případech protiruské) ani v hospodářské politice. Hlavní rozdíl bude v chování Polska uvnitř Evropské unie.

Konzervativci, liberálové, progresivisté, antisemité

V neděli 15. října se polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość neboli PiS) pokusí o něco, co se zatím žádné straně od pádu komunismu nepodařilo. Totiž potřetí za sebou vyhrát volby a sestavit novou vládu. Předvídat, zda se to podaří, by bylo bláhové. Šanci dostat se do Sejmu má pět uskupení. Pravidla pro vstup do polské dolní komory jsou podobná jako v České republice. Strany potřebují dostat přes 5 % hlasů, v případě volebních koalic 8 %. Všechna uskupení jsou koalice, platí pro ně tudíž větší číslo. Jisté místo v novém parlamentu mají pouze dvě koalice.

Volby v Bavorsku a Hesensku: Vládní strany pohořely, vyhráli konzervativci, polepšila si AfD

Zemské volby v Bavorsku a Hesensku v neděli podle očekávání jasně vyhráli konzervativci, naopak sociální demokraté (SPD) spolkového kancléře Olafa Scholze skončili s dosud nejhorším výsledkem. Uvádí to odhady veřejnoprávních televizí ARD a ZDF zveřejněné po uzavření volebních místností. Podle odhadů si výrazně polepšila Alternativa pro Německo (AfD), kterou televize Phoenix označila za skutečného vítěze voleb.

Volby by s náskokem vyhrálo ANO, ODS a Piráti ztrácí voliče

Hnutí ANO si stále s náskokem drží první místo v zářijovém volebním modelu agentury Kantar pro Českou televizi. Hnutí Andreje Babiše by získalo 33,5 procent. ODS, která je v modelu opět druhá, se oproti květnovému výsledku propadla. V září by získala dvanáct procent, což je o pět procentních bodů méně než v květnu. Koalice SPOLU by získala 20,5 %. Piráti a STAN pak dohromady 16 %. Lidovci by se podle tohoto průzkumu se ziskem 3,5 % nedostali do sněmovny.

Kadyrov navrhl zrušit v Rusku prezidentské volby, dokud neskončí válka s Ukrajinou

Vládce Čečenska Ramzan Kadyrov navrhl v Rusku zrušit prezidentské volby, dokud neskončí "speciální vojenská operace", jak Moskva nazývá svoji válku proti Ukrajině. O Kadyrovově návrhu, který zazněl během akce k dnešním jednasedmdesátým narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina, informovala státní agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v čečenské metropoli Grozném. Prezidentské volby v Rusku se mají konat na jaře příštího roku. Putin - již tradičně - dosud neoznámil, zda bude kandidovat, ačkoliv se to všeobecně předpokládá.

„Nevím, jestli je ještě Zelenskyj demokrat.“ Arestovyč bude kandidovat na ukrajinského prezidenta

Autoritářské znaky, silné prosazování zájmů agrárních skupin, možné chyby v počátku války a zamilovanost do sebe. To vidí u ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jeho bývalý poradce a mediálně známá osobnost z prvního roku ruské invaze Oleksij Arestovyč. Arestovyč, který se jako jeden z mála odvažuje veřejně prezidenta kritizovat, v rozhovoru pro polský server Onet.pl potvrdil, že chce sám kandidovat na ukrajinského prezidenta.

Atentát?

Je tu nový doklad toho, jak se i v Evropě přiostřují poměry a zhoršuje se ovzduší ve společnosti. Alternativa pro Německo (AfD), pravicová, až krajně pravicová strana a současně jediná skutečná opozice u našich sousedů, posílila a v žebříčcích dosahuje na druhé místo. Teď o víkendu se konají dvoje zemské volby, v Hesensku a v Bavorsku. V bavorském Ingolstadtu měl ve středu na mítinku AfD vystupovat předseda strany Tino Chrupalla (48). Před začátkem si s Chrupallou pod tribunou pořizovali selfie fanoušci, a jak se zdá, i jeden atentátník.

Fico chce být premiér, Pellegrinimu nabídl post předsedy parlamentu

Na Slovensku strany intenzivně jednají o povolebním uspořádání. Zatím není jasné, ke které koalici se přimkne Hlas Petera Pellegriniho. ale několik prohlášení po schůzkách vrcholných politiků dává napovědět, že koalice Směru a Hlasu je blíže. Peter Pellegrini jednal s Robertem Ficem, který odmítl, že by se Pellegrini mohl stát premiérem, místo toho mu nabízí post předsedy parlamentu. Post premiéra měl Pellegrinimu nabídnout předseda Progresivního Slovenska.

Ministr vnitra pedagogem

Vít Rakušan, předseda STAN a ministr vnitra, si trochu naběhl. Stane se. V reakci na výsledek slovenských voleb se pokusil "vyvodit poučení", sepsal ho a zveřejnil na Twitteru (vlastně na X). Podařilo se mu tak, oblíbenou floskulí řečeno, rozpoutat debatu. Pravděpodobné ovšem debatu jiného typu, než bylo ministrovým úmyslem. Ve způsobu jeho komunikace někteří lidé viděli nikoliv pokus vyjádřit se k nějakému problému a hledat jeho řešení, ale nezamýšlenou ilustraci toho problému.

Tajná schůzka Fica a Pellegriniho. Lídr Hlasu zřejmě požaduje křeslo premiéra

Předseda Hlasu-SD Peter Pellegrini a šéf Směru-SD Robert Fico se měli ve čtvrteční dopoledne tajně setkat v budově Národní rady SR. O setkání informuje slovenský web Plus. Peter Pellegrini po setkání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou v úterý tvrdil, že o příštím kabinetu bude jednat se Směrem v čele s Ficem a také s Progresivním Slovenskem, které vede Michal Šimečka. Setkání Fica s Pellegrinim, jehož strana Hlas-SD obsadila ve volbách třetí místo, ale naznačuje, že Pellegrini má blíže spíše k Ficovi.