Pětikoalice se letos bude muset naučit hádat

Konec pohody

Pětikoalice se letos bude muset naučit hádat
Konec pohody

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vláda Petra Fialy začíná svůj třetí rok poněkud v nepohodě. Téměř každý subjekt koalice se potýká s nějakým svým problémem, z nichž asi nejvíc mezi lidmi ulpěla kauza předvánočního večírku ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky v den zločinu na filozofické fakultě. Do toho českou politiku letos čekají několikery volby, u nichž se už tak docela nedá utajit, že se mnohdy kandiduje samostatně, a nikoli pod hlavičkou dosavadní koaliční soudržnosti. Jedním z hlavních úkolů stranických šéfů proto bude naučit se veřejně hovořit o svých rozdílných postojích a o tom, co to znamená pro jednotu antibabišovské fronty.

Jakýsi klid uvnitř této vlády a schopnost udržet shodu se často zmiňují jako jeden z jejích největších plusů a hlavní zásluha premiéra. Schopnost vyvarovat se vnitřních rozporů minulých koalic ocenil na Fialově kabinetu ve svém prvním novoročním projevu i prezident Petr Pavel.

„Rozepří, které podrážely důvěru lidí ve veřejné instituce a demokratické procesy. A přesto, že nalézat shodu v pěti je jistě složité, jsme již dva roky takových svárů ze strany vlády ušetřeni. Za to jsem rád,“ uvedl Pavel.

Trikoty proti nízkým preferencím

Jenže je třeba říci, že pohoda ve Strakově akademii vládě v očích lidí nijak nepřidává. Poslední volební model agentury Median v zásadě potvrzuje už dlouhotrvající trend: asi třetina voličů by nyní sáhla po hnutí ANO, okolo 10 procent stabilně získává i opoziční SPD Tomia Okamury. Ze stran pětikoalice má 13 až 15 procent ještě občanská demokracie, za nimi jsou Piráti. Starostové mají o něco víc, než je potřebných 5 procent, TOP 09 brousí spíš okolo této hranice a lidovci mají dlouhodobě dvě tři procenta.

Rozhodující jsou pochopitelně až samotné volby, nicméně koaliční subjekty si evidentně uvědomují, že s nízkou důvěrou společnosti je třeba něco udělat co nejdřív. Předseda vlády a jeho okolí, soudě podle jeho nadějeplného vánočního poselství, teď hodně spoléhají na to, že letos se uklidní ekonomická situace a největší strašák, tedy zdražování zboží v obchodech, zmizí.

Dost odlišně se rozhodl s relativně nízkými preferencemi a nepřízní vypořádat vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan. Ve virálním klipu jako kapitán volejbalového týmu oznamuje, že vyráží za voliči do regionů bavit se s nimi skutečně o všem a bez cenzury. „Pánové, tohle nebylo dobrý. Lidi na nás koukají, a vůbec nerozumí tomu, co děláme,“ pronáší kapitán Rakušan ke spoluhráčům v emotivním projevu a naráží na další vládní průšvih.

Fialův kabinet sice navenek nedemonstruje nějaké neshody, ale ani není schopen rozumně vysvětlit, kam směřuje a o co se vcelku snaží. V tom je první polovina Rakušanova videa vlastně poměrně povedená. Ministr vnitra jasně pojmenovává potíž, s níž se koalice trápí od počátku, a přichází s určitou reflexí.

Nejvíc ovšem zaujal závěr, v němž Rakušan slibuje, že tohle všechno „řekne i Fialovi“. Docela nečekaný výpad, proti němuž se partneři v čele s představiteli ODS brzy vymezili. Vicepremiér tím ale dal srozumitelně najevo jedno: Musíme začít pojmenovávat naše rozdíly a spory a naučit se o nich hlasitě mluvit. Do značné míry tím asi odstartoval kampaň před jarními evropskými volbami, kam Starostové stavějí svou velkou favoritku, bývalou prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou. Právě ta by mohla straně pomoci přihrát hlasy voličů, kteří se ztrácejí v rozmělněné společné kandidátce koalice Spolu.

Předseda vlády Petr Fiala, první místopředseda Vít Rakušan a místopředseda Marian Jurečka. - Foto: Profimedia

Víta Rakušana mnozí kritizují za to, jakým způsobem pracuje na svém resortu vnitra. Jak mu trvá reforma České pošty, jak přistupuje k vnitřní bezpečnosti a migraci nebo jak odmítá pochybení u zásahu policistů na filozofické fakultě. Šéf STAN na to dlouhodobě reaguje spíš úsměvnými pokusy o „damage control“, tedy umírnění dopadů kritiky. Vypisuje se na sociálních sítích, své odpůrce zve na běhy pražskou Stromovkou a obecně se na bodavou výtku pomalu ještě usměje.

Jurečka na výměnu

Slova z volejbalové šatny jako by navazovala na Rakušanovy sluníčkářské projevy z minulosti, navíc je v nich i trocha sebekritiky. Tu totiž rozhodně neprojevili v KDU-ČSL, když vymýšleli, jak naložit s vánočním večírkem předsedy Jurečky, který musel ještě dlouho vysvětlovat, proč na resortu práce neskončili ani hodiny poté, co se hrůzný zločin stal. Ukázalo se, že odpustit lze ledaco, trapné lhaní a vykrucování o flámu ve funkci ministra a šéfa strany ale ne.

Jurečkova kauza navíc přichází v době táhlé lidovecké krize, kterou podtrhují extrémně špatné preference. Strana dojíždí na neschopnost přijít s vlastními tématy a také lpění na něčem, co už v této době zřejmě skoro nikoho nezajímá. Příkladem může být boj proti legalizaci konopí. Další voliči, znechucení zmatkem a špatnými výsledky, odcházejí jinam, anebo nechtějí k volbám vůbec, případně stárnou a umírají.

Sílí tak přesvědčení, že i pro nový impulz ve straně je třeba Jurečku vyměnit. Hodí se připomenout, že kdysi mladý ministr zemědělství v kabinetu Bohuslava Sobotky by se možná šéfem KDU-ČSL nikdy nestal, kdyby nebylo rezignace Marka Výborného po smrti jeho manželky.

Straníci se sice zatím odvolali na Jurečkovy pracovní výsledky, podle různých zákulisních hlasů je však něco na spadnutí. Ve dnech, kdy se toto číslo dostává ke čtenářům, by měla KDU-ČSL rozhodnout o případném dřívějším celostátním sjezdu a spekuluje se i o Jurečkově rezignaci aspoň na funkci předsedy strany.

Nahradit by ho s největší pravděpodobností mohl buď opět Marek Výborný, anebo ministr životního prostředí Petr Hladík. I když Výborný v aktuální roli ministra zemědělství například s návrhem národní potravinové soběstačnosti nepůsobil vždy nejpřesvědčivěji, měl by mít podle všeho větší šanci. Oba muži se už každopádně vyjádřili ve smyslu, že si kandidaturu v zájmu strany představit dokážou.

Potenciálně velký problém se nejnověji objevil přímo okolo doposud zcela bezúhonného premiéra Fialy. Předseda ODS a lídr Spolu ve svých majetkových přiznáních opomněl zmínit, že byl vlastníkem podílu v družstevní záložně, kde měl dřív uložený asi milion korun. Podle svědků se v ní navíc praly peníze a Fiala měl o problému vědět už před vítěznými sněmovními volbami v roce 2021.

Předseda vlády si podle svých slov prý neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená nějaký podíl. „Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, to mě mrzí,“ reagoval. Za pochybení bude muset premiér zřejmě zaplatit pokutu, v co se nakonec může ještě nepřiznaný podíl vyvinout, není v současné době jasné.

U liberálů klid

Pomalu nejklidněji je teď možná paradoxně u Pirátů, a to přesto, že strana už má za sebou celostátní fórum a volbu vedení. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se stal sázkou na jistotu a obhájil, spolustraníci mu ovšem do předsednictva navolili nové kolegyně včetně jeho vyzývatelky, europoslankyně Markéty Gregorové. S ní nebo třeba poslankyní Klárou Kocmanovou se Bartoš bez problémů shodne na „kulturních“ tématech, v angažovanosti a viditelnosti Pirátů ve vládní koalici ale především Gregorová svého předsedu nešetřila. Nakonec však převážily Bartošovy zkušenosti, určitá zdrženlivost a docela velká šikovnost balancovat na všech frontách.

I odborníci se shodují na tom, že pirátské kormidlo se zřejmě na úplně jinou stranu nestrhne. „Organizační struktura Pirátů je taková, že obecně podporuje spíš rozptýlení moci než její koncentraci. Výraznější pravomoci než předsednictvo má zatím celostátní fórum a zejména republikový výbor, nepodceňoval bych navíc ani tu část strany, která zastává vládní úřady. Aby se výrazněji změnila politika strany, musely by se tedy změnit nálady v republikovém výboru nebo stanovy,“ myslí si politolog Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity.

Podobně stabilně působí i TOP 09, která si volbu předsednictva odbyla na podzim loňského roku. Částečná obměna proběhla a prvním místopředsedou se stal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, v čele nadále zůstává šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a strana aspoň navenek plní úlohu spolehlivého koaličního partnera s jasně vymezenými voliči.

Vládě určitě víc škodí některé neuvážené výroky, jako bylo například nedávné prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury o tom, že kabinet už žádné větší změny nechystá. Je důležité to vidět v kontextu, kdy se skutečně už nic zásadního do konce volebního období prosadit nestihne. Stanjura to také myslel především ve vztahu k ekonomickým reformám, některé věci se ale prostě ven nepouštějí. Tato byla jednou z nich.

Nejen před evropskými, ale také před krajskými a senátními volbami by si pětikoalice měla určit, jak chce všechny tyto výčnělky obrušovat. Jestli by nebylo dobré „to Fialovi říct“ a ministru Jurečkovi vysvětlit, že některé kauzy se vysedět nedají, případně voličům objasnit, kdo vlastně kandiduje s kým a s jakým programem. Jinak hrozí, že to opravdu „nebude dobrý“ a lidé už nebudou vládní politice rozumět vůbec.

Jan Hrdlička