Návrh na zavedení takzvané korespondenční volby se ve středu posunul do dalšího kola. Ke spokojenosti koaličních politiků ji totiž schválila vláda Petra Fialy, která měla volby na dálku v programovém prohlášení. Využít by je tak mohli Češi v zahraničí poprvé ve volbách do sněmovny v roce 2025 a poté i ve volbách evropských, anebo prezidentských. Legislativa nicméně ještě musí projít parlamentem, přičemž právě v Poslanecké sněmovně se kvůli tomu očekává možná vůbec nejtvrdší střet poslanců pětikoalice s těmi opozičními.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu, včas o hlasování poštou požádají a nahlásí adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich stvrdí podpisem, že hlasovali sami za sebe. Volební lístek si vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu.

Žádný větší nesouhlas s předlohou se neobjevil ani v nedávném připomínkovém řízení, kde se kladně vyjádřila většina ministerstev a dalších institucí. Český statistický úřad, který shromažďuje a zveřejňuje volební výsledky, se k návrhu postavil neutrálně, stejně jako ministerstva spravedlnosti a dopravy.

Vládní politici si posun pochvalují. „Vážíme si toho, že se lidé zapojují do politického dění. A to, že jsou v době voleb v zahraničí, by pro nikoho nemělo být nesmyslně komplikovanou překážkou. Korespondenční volba tuhle překážku odstraní a umožní těmto lidem, kteří si o to dopředu požádají, aby jednoduše poštou odvolili ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve volbě prezidenta republiky a ve volbách do Evropského parlamentu,” řekl například Jakub Michálek, předseda pirátských poslanců.

Využijeme všeho, varuje Havlíček

Kritici z opozice naopak mluví o možném ohrožení demokracie a o možné kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. Vládní koalice je prosazuje podle opozičních politiků jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu, což koaliční zástupci uvádějí mezi důvody, proč opozice zavedení korespondenční volby nechce. Ve Sněmovně lze očekávat k materiálu silné obstrukce opozice, SPD řadí předlohu k těm, jejichž schvalování hodlá důsledně brzdit.

Podobně hovoří i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Bude to velký střet mezi opozicí a koalicí hned na začátku roku. Jsme proti a uděláme vše, aby takováto zásadní změna nebyla přijata. Svoboda volby jedince je výše než komfort jiného jedince, nehledě na fakt, že se nepochopitelně hledá cesta jak do dění v ČR zapojit výrazně více ty, kteří zde nejenže nežijí, ale nemusí mít již ani kontakt s realitou. Je to je pro nás natolik zásadní věc, že využijeme všechny nástroje, abychom tomu zabránili,“ sdělil deníku Echo24.

„Rozumím, že tonoucí se stébla chytá a koalice, která ztrácí, se snaží utéct hrobníkovi z lopaty, ale o to je to horší. Měnit zákony jen proto, že to krátkodobě pomůže té či oné straně, je zvrhlost. Za pár let o Spolu či Pirstanu nebude nikdo vědět, ale kontroverzní zákon zde bude strašit,“ dodal.

Lehce skeptický je také analytik Karel Sál z Institutu pro politiku a společnost, který je spjatý s hnutím ANO. „Tento návrh, který by umožnil voličům odesílat své hlasy poštou přímo na vybrané zastupitelské úřady, je považován jeho předkladateli za klíčový krok ke zjednodušení volebního procesu pro ty, kteří žijí daleko od ambasád. Avšak kritici poukazují na potenciální rizika a nedostatečný prostor pro diskuzi,“ míní.

Podle něj zatímco Piráti, STAN a TOP 09 dosahují u zahraničních voličů vysoké podpory, u ODS a KDU-ČSL
již takové nadšení nepanuje. Problém vidí také v návrhu započítat hlasy ze zahraničí do náhodně vybraných dvou ze čtyř největších krajů.

„Změny ve volebním systému jsou velmi citlivé a návrh naprosto absentuje testovací fázi, jak je tomu zvykem u jiných států,“ dodává.

Ústavní právník Marek Antoš pak ČT24 řekl, že návrh korespondenční volby řeší pouze situaci voličů, kteří jsou v zahraničí dlouhodobě, ale neumožňuje hlasování lidem, kteří jsou třeba na kratším studijním pobytu, dovolené či pracovní cestě. Čísla podle něj ukazují, že takové případy tvoří polovinu potenciálních hlasujících.

Češi v zahraničí mohou nyní volit pouze na ambasádách. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování 600 tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Při minulých sněmovních volbách přišlo hlasovat na zastupitelské úřady 13 236 Čechů, zhruba čtyři pětiny z nich volily strany současné vládní koalice.

Česká republika je podle většiny zdrojů, jako například mezinárodní databáze IDEA nebo internetové stránky www.europarl.europa.eu, jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není povolena korespondenční volba ze zahraničí. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.