Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.
Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Oznámil to Hrad na webu. Novinku budou moci krajané využít už v příštím roce při sněmovních volbách, což se pokoušely změnit opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v cizině v minulých volbách příliš nebodovala. Novelu možná napadnou u Ústavního soudu.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.
Sněmovní volby by v červenci s převahou vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhou ODS by volilo 14 procent lidí, třetí hnutí STAN by mělo devět procent hlasů. Do dolní komory by se dostali také Piráti, hnutí SPD a těsně i Přísaha. Vládní TOP 09 by se v červenci do Sněmovny nedostala, preference jí klesly pod pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes zveřejnila agentura Median.
Sněmovní volby by na počátku srpna vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,3 procenta hlasů. Druhá ODS by dostala 14,3 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury NMS Market Research. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a komunisté. Pětiprocentní hranici v modelu nepřekročila TOP 09, ani Přísaha ani Motoristé sobě, pokud by kandidovali samostatně. Šanci na vstup do Sněmovny však podle agentury mají. Vládní lidovci by získali 2,4 procenta.
Pražská policie zahájila úkony trestního řízení kvůli kontroverznímu volebnímu plakátu hnutí SPD pro možné podněcování k nenávisti vůči skupině osob, oznámil policejní mluvčí Jan Daněk s tím, že v dané věci eviduje tři různá trestní oznámení. Volební kampaní SPD se bude zabývat i Ústavní soud. Iniciátorka soudního přezkumu věci, advokátka Pavla Krejčí sdělila, že ústavní stížnosti vzešly ze čtyř různých krajů.
Vládní koalice finišuje novely zákona o volbě prezidenta, která by měla výrazně modernizovat a zpřesnit současná pravidla.
Německá opoziční strana AfD zažívá letos podle průzkumů Insa jízdu na horské dráze. Poté, co byla na celoněmecké úrovni ještě v lednu na rekordních 23 procentech, v následujících měsících setrvale klesala. Nejnižší podpory voličů dosáhla v červnu a to 15,5 procenta. Od té doby začala znovu stále stoupat až na současných 19 procent. Za dva týdny půjdou Němci v Sasku a Durynsku k zemským volbám a AfD v obou spolkových zemích jasně mezi voliči vede, informuje list Die Welt.
Za měsíc se budou konat senátní volby. Nabízí se otázka, jak se tohle těleso zformovalo a co dnes reprezentuje? Když na podzim 1992 vznikala Ústava České republiky, protlačila Senát skupina politiků kolem konzervativní Občansko demokratické aliance (ODA). Vycházeli jednak z prvorepublikových tradic a zároveň myšlenek klasicky liberálního ekonoma von Hayeka, který navrhoval rozdělení legislativních pravomocí mezi dvě komory parlamentu. Podle něho by se jedna komora měla zabývat spíš veřejným a druhá soukromým právem. Tento koncept nakonec neprošel, přesto
Týmy, které budou usilovat o nejvyšší americký úřad, jsou od tohoto týdne jasné. Po rošádě, kterou si vynutilo rychle upadající zdraví prezidenta Joea Bidena, kdy ho na pozici demokratického kandidáta nahradila jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, si ona musela zvolit svého volebního parťáka. Americký viceprezident má minimum pravomocí. Jeho hlavním úkolem je být připraven nastěhovat se do Bílého domu, kdyby se prezidentovi něco stalo. Viceprezidenti jsou tak vybíráni hlavně podle jejich schopností přilákat voliče z jiné části společnosti než prezident.
Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12 procent a třetí Piráti 10,5 procenta. Do Sněmovny by se dostalo sedm politických stran, nově by mezi nimi byla i Přísaha, která ve spolupráci se stranou Motoristé sobě uspěla v červnu v eurovolbách. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes zveřejnila agentura Median.
Ve venezuelské metropoli to vře. Podle fotografií a videí na sociálních sítích jsou ulice hlavního města Caracas plné demonstrantů, kteří přišli podpořit opoziční vůdkyni Maríu Corinu Machadovou během jejího prvního významného projevu po volbách. Záběry také ukázaly, jak se Venezuelská metropole halí do dýmu kvůli požárům v různých částech města. Do ulic vyšly tisícovky lidí, aby vyjádřily svou nespokojenost s volebními výsledky.
Tisíce obyvatel země vyrazily do ulic velkých i menších měst protestovat proti údajné snaze vlády zakrýt vítězství opozice v prezidentských volbách. Bezpečnostní složky proti nim nasadily slzný plyn, uvedla agentura AFP. Sám prezident Nicolás Maduro, který ve volbách vyhrál pravděpodobně podvodem, uvedl, že tentokrát svým oponentům neukáže žádnou slabost. Proti výsledku se ohradila celá řada států a organizací, naopak Madurovi gratulovala například Čína či Rusko.
Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzálese Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, vážné obavy vyjádřil také americký ministr zahraničí Antony Blinken či argentinský prezident Javier Milei. Na podvod ukazuje i to, že CNE sečetlo více než 100 % odevzdaných hlasů.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil dnes za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, uvedly zahraniční agentury. Za těžko uvěřitelný označili výsledek oznámený CNE chilský prezident Gabriel Boric a pochybnosti o něm vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Nadcházejícím krajským a senátním volbám předcházel ostrý spor o termín jejich konání, který, jak víme, prozatím určuje prezident republiky po konzultaci s politickými stranami. Termín pro podzimní typ voleb (komunální, senátní, krajské) se od revoluce neustále přesouval. Začínalo se v prvním listopadovém týdnu, následoval konec října, až se datum překlopilo do září. Důvodem byly stesky politiků, že listopadové plískanice nejsou pro volební kampaň příliš vhodné. Svaz měst a obcí při debatách o jejich datu přišel s nápadem udělat krajské volby a první kolo voleb senátních už 14. září.
Červnové volby do Evropského parlamentu byly pro Národní sdružení jednoznačným úspěchem. Stejně tak první kolo voleb do francouzského parlamentu se této straně povedlo. Jistá část volebních průzkumů jí dávala dokonce malou šanci na parlamentní absolutní většinu. To se však nestalo. Ve druhém kole Národní sdružení obdrželo přes 10,1 milionu hlasů, což stačilo na 142 křesel. Byl to úspěch, nebo prohra? Má strana kam růst, nebo dosáhla svých limitů? Jaká bude její strategie pro prezidentské volby 2027? V hodnocení výsledků voleb se setkávám s dvěma přístupy.
Již několikrát jsem na tomto místě upozorňovala, že ačkoliv je Donald Trump pravicovější politik než Joe Biden, finanční trh jeho vítězství paradoxně nepreferuje, protože by s ním mohl vyschnout přísun levných vytištěných peněz, mohlo by přibrzdit (i když nikoliv skončit) tempo zadlužování USA. A to finanční trhy nechtějí. Nyní ovšem Biden z kandidatury na amerického prezidenta odstoupil, a tak se politická předvolební mapa zásadně přepsala.
Ostatní frakce v Evropském parlamentu drze potlačují vůli milionů a milionů voličů, kteří dali jasně najevo nechuť k pokračování zelené revoluce. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek zvolený za koalici Přísahy s Motoristy sobě. Reagoval tak na bojkot vládnoucích frakcí směrem k nové skupině Patrioti pro Evropu, jíž je Turek součástí. Patrioti budou podle něj dělat všechno, aby tzv. cordon sanitaire prolomili.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová má podporu dostatečného množství delegátů pro zajištění demokratické prezidentské nominace. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z volebního štábu a vlastní propočty. AP upozornila, že vzhledem k nestandardní situaci po odstoupení prezidenta Joea Bidena z volebního klání a možnosti svobodného rozhodování delegátů stále nepovažuje nominaci Harrisové za jistou.
Zda se víceméně jasné, že kandidátkou Demokratické strany na prezidentku bude současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Ta postupně získává podporu vlivných demokratů, včetně současného prezidenta Joea Bidena. Americká média intenzivně spekulují, kdo by ji mohl v souboji s Donaldem Trumpem doprovodit jako potenciální viceprezident. Ve hře je jich hned několik, některá by pro Harrisovou byla strategičtější než jiná.
Boj o Bílý dům v žádném případě nevzdává „odpadlík“ Demokratické strany Robert F. Kennedy. Ten je podle svých slov „jediným prezidentským kandidátem, který může porazit Donalda Trumpa“. Prohlášení učinil Kennedy jen krátce poté, co prezident Joe Biden oznámil, že se stahuje z prezidentské kandidatury a vyjádřil podporu viceprezidentce Kamale Harrisové. Podle Kennedyho nemá Harrisová šanci, navíc je i mezi demokraty podle něj „hluboce neoblíbená“.
Po odstoupení Joea Bidena z prezidentského klání je z amerických demokratů k zisku nominace na kandidaturu nejblíže nynější viceprezidentka Kamala Harrisová. Za tu se během pár hodin postavilo několik jejích čelních spolustraníků včetně samotného 81-letého prezidenta. U Harrisové, která v uplynulých čtyřech letech příliš nevystupovala ze stínu svého nadřízeného, tak vyvstávají otázky ohledně jejích postojů ke klíčovým politickým problémům, včetně těch týkajících se amerického vztahu k zahraničí.
S Kamalou Harrisovou v Bílém domě poznají Spojené státy socialismus, ohrožena je tak bezpečnost celého Západu. Její vítězství by potěšilo Moskvu i Peking. Světové burzy se dnes probudily do nejistého dne. Odstoupení Joea Bidena z boje o Bílý dům totiž před investory staví otázku, zda jeho pravděpodobná „náhradnice“, stávající viceprezidentka Kamala Harrisová, má proti Donaldu Trumpovi více či méně šancí než dosluhující prezident. Predikční platformy, jako je PredictIt, jež umožňují sázet na výsledek prezidentského klání jako při obchodování na burze, zachycují od včerejška nárůst šancí Harrisové z nějakých 23 až na 40 procent.
Kampaň před listopadovými volbami prezidenta Spojených států prochází bezprecedentním otřesem. Prezident Joe Biden pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na prezidenta, během několika hodin se za ni postavili demokraté z celých USA včetně některých politiků, kteří byli sami uváděni jako potenciální kandidáti.
Joe Biden v sobotu večer ještě stále plánoval pokračovat v souboji o úřad amerického prezidenta. V neděli odpoledne ale šokoval mnoho svých vedoucích pracovníků, když jim oznámil, že z klání odstupuje, a to těsně předtím, než své rozhodnutí zveřejnil. Uvádějí to zdroje agentury Reuters. "Včera (v sobotu) večer vzkaz zněl: pokračujte ve všem, plnou parou vpřed," řekl Reuters jeden ze zdrojů, který si nepřál sdělit své jméno.
Příznivci americké viceprezidentky Kamaly Harrisové už shánějí podporu pro její nominaci před srpnovým sjezdem Demokratické strany, píše agentura Reuters. Se členy Kongresu, guvernéry a příznivci hovořil podle serveru CNN i prezident Joe Biden, který v neděli oznámil, že se rozhodl přestat usilovat o další funkční období. Harrisové postupně vyjadřují podporu zástupci Demokratické strany z celých USA, včetně části delegátů, kteří mají vybrat stranického kandidáta do listopadových prezidentských voleb.
