Tag: Volby

Články k tagu

Britští konzervativci směřují k nejhorší porážce v historii, ukázal průzkum

Britská opoziční Labouristická strana má podle nového průzkumu veřejného mínění nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala 453 ze 650 křesel. Naproti tomu konzervativci, kteří jsou nyní ve vládě, směřují k nejhorší porážce v historii a mohli by mít jen 115 mandátů, vyplývá ze sondáže agentury Ipsos, o jejíchž výsledcích informoval server stanice Sky News. Podle dalšího průzkumu od společnosti Savanta by se do parlamentu nemusel dostat ani současný premiér Rishi Sunak.

Pravicový protest a komunistický radikalismus

Volby do Evropského parlamentu měly zcela odlišný ráz od všech dosavadních voleb, počínaje rokem 1979. Poprvé hrály téměř ve všech zemích hlavní roli postoje k tématům nastoleným Evropskou komisí v posledních letech, jako je Green Deal, migrace nebo personální obsazení špiček bruselských institucí. V tomto smyslu to byly zatím ty nejevropštější volby. Doteď se vždycky jednostranně hlasovalo buďto proti stávajícím národním vládám, nebo podle toho, k jakému proudu voliči ideově tíhli. Prostě jste svým hlasem dávali vysvědčení vlastní vládě nebo větší či menší míře integrace. Tentokrát se poprvé ozval silný hlas proti samotné bruselské mocenské centrále.

Až ODS přejde k eurolidovcům

S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.

Politické zemětřesení, ale ne v Evropě

Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“

Nahradí Demokraté Bidena jiným kandidátem na prezidenta? Rozhodnout by mohla TV debata, tvrdí DailyMail

Stále více americká veřejnost spekuluje o možnosti, že by Demokratická strana vyměnila svého kandidáta na prezidenta do listopadových voleb Joa Bidena. Domněnky podněcuje téměř každé veřejné vystoupení současného amerického prezidenta v poslední době, kdy se Biden nechává podepírat bývalým prezidentem Barackem Obamou či video, na kterém ztuhne a celou minutu jen nepřítomně zírá. Podle serveru DailyMail podobné incidenty pobízí k myšlence, že Biden z kandidatury buďto odstoupí sám, nebo bude k odstoupení nucen.

Levicová aliance se v průzkumu přiblížila Národnímu sdružení. Paradoxně ona může zasadit smrtící ránu Macronovi

Národně konzervativní Národní sdružení (RN) Marine Le Penové by v prvním kole francouzských parlamentních voleb získalo 33% podporu, zatímco aliance levicových stran by získala 28%, čímž se přiblížila protimigrantskému bloku RN. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu volebních záměrů. Vítěz evropských voleb RN zůstává ve vedení, ale nyní ztrácí dva body ve srovnání s posledními měřeními Ifop, které Národnímu sdružení přisuzovalo 35%.

„Chybí mi tam lynč Bartoše a Ferjenčíka.“ Rozhádaní Piráti došli jen k tomu, že to musí dělat jinak

Volební neúspěch Pirátů v evropských volbách vnesl do strany rozbroje. Ve straně panují neshody, zda vina leží na vedení strany či zda je potřeba situaci reflektovat na úrovni celorepublikového sněmu. Po tradičních hádkách na veřejně přístupném pirátském fóru řešil situaci stranický republikový výbor. Došel však jen k tomu, že je třeba učinit změny. Piráti po zisku 13,95 procenta hlasů ve volbách v roce 2019 letos klesli na 6,20 procenta.

Sasko versus Slované: střet s neonacisty?

Minulý týden proběhly evropské volby a v českých médiích prozatím byly interpretovány málo – samozřejmě především ve vztahu k tuzemské politice, leč málo bohužel ve vztahu k té evropské a k tomu, jak výsledky promění uvažování a chod Evropského parlamentu. A málo prostoru dostala také interpretace přespolních výsledků. Nabízím proto pohled k sousedům do Saska a do Lužice, kde se dějí věci, jež by nás vzhledem k volebnímu potenciálu AfD v zářijových zemských volbách přece jen měly zajímat, protože se nás patrně dotknou. Nuže v celém Sasku vyhrála eurovolby strana Alternativa pro Německo, získala celkem 31,8 % hlasů.

V Česku Nerudová či Síkela. Koho tlačí do Evropské komise Slovensko či Polsko?

V Česku se zatím debatu ohledně nominace kandidáta do Evropské komise nepodařilo rozseknout, byť se nejčastěji hovoří o čerstvě zvolené europoslankyni Danuši Nerudové nebo zvláště o ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (oba STAN), případně o pirátském Marcelu Kolajovi, který neobhájil poslaneckýmandát. Naopak například v Polsku už je prakticky jasné, že kandidátem bude ministr zahraničí Radek Sikorski. Podobně jasno je i na Slovensku. Deník Echo24 přináší přehled vývoje v dalších vybraných zemích.

Vedení Pirátů má důvěru. Reformy v kampani je třeba provést do konce července, řekl Bartoš

Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce. Předsednictvo k tomu dostalo důvěru od širšího vedení strany, řekl dnes novinářům po jednání stranického republikového výboru předseda Pirátů a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Výrazné zúžení by se mělo týkat administrativních a mediálních skupin. V reakci na výsledek voleb do Evropského parlamentu podle něj ještě před jednáním rezignoval dosavadní vedoucí mediálního odboru.

Šokovaný Berlín se připravuje na „nejhorší scénář:“ Bardella francouzským premiérem

Sotva se Berlín po několika dnech probral po překvapivém rozpuštění francouzského parlamentu prezidentem Emmanuelem Macronem, začala se německá vláda připravovat na „nejhorší možný scénář“: vstup Jordana Bardelly nebo jiného člena Národního sdružení (RN) do Matignonu, sídla francouzské vlády, píše deník Le Figaro. Tato obava, která překonala jakoukoli jinou volební hypotézu, se obšírně zhmotnila v pátek do výjimečného setkání, které narychlo svolali němečtí diplomaté.

Macron rozpoutal ve Francii politický chaos. Podle průzkumu 52 % lidí bude volit proti prezidentovu hnutí

Ihned poté, co před týdnem v eurovolbách ve Francii s výrazným náskokem zvítězilo opoziční Národní sdružení (RN) v čele s Jordanem Bardellou, rozpustil prezident Emmanuel Macron parlament a vypsal nové volby do Národního shromáždění už na konec června. Macronův nečekaný krok vyvolal šok a následně chaos na politické scéně, především v řadách pravé i levé opozice. To bylo zřejmě mimo jiné i Macronovým cílem, nicméně mezi voliči si nepolepšil.

Tragikomedie na březích La Manche

Pokud palčivé problémy nebudou řešit středové strany, chopí se jich populistické okraje politického spektra. Řešení může být nakonec radikálnější, než by se leckomu mohlo líbit. Právě se o tom přesvědčují lídři Británie a Francie. Rishi Sunak a Emmanuel Macron spolu soutěží ve vyhlášení nejméně pochopitelných předčasných voleb. Pokud se situace bude vyvíjet, jak naznačují průzkumy, nejspíš na obou stranách kanálu La Manche dojde k vymření tradiční pravice a nástupu populistů různého druhu. Vezměme si nejdříve příklad Británie. Tam jsou Sunakovi konzervativci u moci již 14 let – a všichni jich už mají plné zuby.

Frankensteinův případ

Donald Trump je vinen ve všech bodech obžaloby. Takové titulky obletěly svět předminulý týden, když newyorská porota uznala Trumpa zodpovědným z 34 trestných činů. Poprvé v americké historii byl bývalý prezident a současný kandidát na hlavu státu oficiálně prohlášen za kriminálníka. Nicméně právní bitva tím nekončí. Začíná odvolací kolečko, které má potenciál vystoupat až k Nejvyššímu soudu. I když porota zřejmě nemohla rozhodnout jinak, pochyby nad celým právním konstruktem zůstávají. Rozetnout je mohou teprve tribunály vyšší instance. V ideálním světě by se nejdřív stal zločin a následně by byl hledán pachatel.

Lidovci: Jurečka dal na svůj konec chlapské slovo. „Nejsme šíbři, cíleně náhradu nehledáme“

Lidovci v evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, čímž nebyla splněna podmínka, kterou si sám stanovil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro potenciální obhajobu své funkce. Uvnitř strany se tak už začíná řešit, zda Jurečka své slovo dodrží, respektive, kdo by ho mohl nahradit. Představitelé strany pro Echo24 řekli, že chtějí počkat na říjnový sjezd, podle osloveného experta nicméně straně chybí charismatičtí lídři. Ve hře je přitom hned několik jmen.

„Tohle je bod zlomu“. Farageova strana v předvolebním průzkumu poprvé předstihla konzervativce

Britská národní strana Reform UK vedená Nigelem Faragem v průzkumu preferencí před červencovými volbami poprvé předstihla vládnoucí Konzervativní stranu premiéra Rishiho Sunaka. Podle sondáže agentury YouGov zveřejněné dnes webem listu The Times jí chce dát hlas 19 procent voličů, zatímco konzervativcům 18 procent. Suverénním vítězem voleb se podle průzkumu stanou levicoví labouristé se 37 procenty hlasů.

„Jurečka měl skončit už dávno.“ Lidovce čekají změny ve vedení

Lidovci očekávají, že podzimní volební sjezd přinese změny současného vedení strany. Zda by měl funkci předsedy KDU-ČSL obhajovat Marian Jurečka, většina z oslovených politiků nechce předjímat. Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je nicméně přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. Sjezd se koná v Olomouci 18. a 19. října, měsíc po krajských a senátních volbách.

Umění odhánět

Největší šok eurovoleb bude v době, kdy se tento text dostane ke čtenářům, asi už dostatečně vstřebán. Potvrdilo se (opět), že Twitter není skutečný život. Tam sklízela Danuše Nerudová ovace za to, jak si Filipa Turka namazala na chleba. Volební výsledky a jejich srovnání s průzkumy před duelem ukazují něco jiného. Ale to není jediné pravidlo, na něž bublina Nerudové zapomněla (a ostatně Turkovi se zvládání jiných sociálních sítí osvědčilo). To další zní, že ta, kterou národ zná jako třetí v loňských prezidentských volbách, nemá zviditelňovat člověka, o němž ještě před měsícem většina Čechů netušila, že existuje.

Deset deka Turka a půl kila Babiše

Krátce po vyhlášení voleb do Evropského parlamentu se rozhořel boj o to, kdo vlastně volil seskupení kolem Filipa Turka. Formace Přísaha / Motoristé sobě, jejíž byl Turek hlavní postavou, fantasticky zvládla koncovku volební kampaně a získala přes deset procent hlasů. Neobvyklá stabilita preferencí ve všech regionech naznačuje, že šlo hodně o hlasy protestní, podobně jako kdysi v případě Věcí veřejných. Šéf agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že Turek čerpal hodně od lidí, co se neúčastnili ani sněmovních voleb v říjnu 2021, ani prezidentských v lednu 2023.

Mladí se naráz stočili doprava? Evropa a Turek ukazují na posun v politickém smýšlení

Nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu podle všeho ukázaly významný posun v politických preferencích mladých voličů, kteří se čím dál častěji odklánějí od tradičních levicových stran směrem k pravicovým alternativám. Zatímco zahraniční média píší o změnách v Německu, Itálii nebo Portugalsku, v České republice zase u mladé generace zaznamenal úspěch lídr koalice Přísahy s Motoristy Filip Turek.

Kde se vzaly hlasy pro Turka a Motoristy? Házeli jim to lidé zleva zprava

Roli černého koně v eurovolbách potvrdila koalice Přísahy s Motoristy sobě, která skončila třetí a získala hned dva mandáty v Evropském parlamentu (EP). Okamžitě se tak rozjela debata, odkud tyto mimosněmovní subjekty vzaly 10,26 procenta voličů, kteří jim dali svůj hlas. Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák rozebral zdroje voličů a zároveň avizuje, že se žádná konkrétní strana nemusí v tuto chvíli dlouhodobě obávat.

Babiš zaútočil na Fialu, je prý úplně mimo: Mám o něj starost, měl by si odpočinout

Dalším útokem expremiéra Andreje Babiše na jeho nástupce Petra Fialu začala středeční schůze sněmovny o korespondenční volbě. Program mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu schválila hlasy vládního tábora asi po hodině, kterou vyplnila vystoupení zástupců opozičního hnutí ANO na jiná témata. Předseda ANO se ale opřel do premiéra Petra Fialy (ODS), označil ho za „patologického lháře“, podle něj předseda vlády zešílel, pokud tvrdí, že se vládě vůči opozici daří. Fiala v jednacím sálu nebyl, byl omluven.

Sunak před volbami slibuje všechno. Přízeň Britů chce získat snížením daní i imigrace

Britský premiér Rishi Sunak představil program své Konzervativní strany ve snaze zvrátit vývoj kampaně před červencovými volbami, v nichž vládní straně hrozí drtivá porážka od opozičních labouristů. Mezi hlavními novinkami je příslib dalšího snížení odvodů na sociální pojištění, uvádějí britská média. Kromě snižování daní Sunak slíbil také výrazné omezení imigrace do Británie. "Jsme v těchto volbách jedinou stranou s velkými nápady, které z naší země udělají lepší místo k životu," prohlásil premiér na mítinku v areálu závodního okruhu Silverstone

Internet byl jejich moře

Mezi jednoznačně poražené ve volbách do Evropského parlamentu v Česku patří Piráti. V tom zrychleně ubíhajícím čase zdejší nejenom politiky je snadné zapomenout, že před posledními sněmovními volbami to byla strana, o níž se předpokládalo, že by se mohla stát hlavní opoziční silou, největší protiváhou ANO. Andrej Babiš se vůči nim také tenkrát vymezoval jako proti nejdůležitějšímu protivníkovi. V příštích parlamentních volbách to tak, řekl bych, nebude, Piráti v nich možná budou bojovat o holé přežití. Co se stalo? Na tuhle otázku existují jaksi standardizované odpovědi.

Macronovy komplexní volební myšlenky

„Moje myšlenky jsou pro novináře příliš komplikované.“ Tak zní parafráze výroku Emmanuela Macrona z roku 2017. Tehdy jeho kancelář zdůvodnila, proč se francouzský prezident nezúčastní tradičního interview na Den Bastily, tím, že Macronův „složitý myšlenkový proces se špatně přizpůsobuje hře na otázky a odpovědi s novináři“. Na první pohled nepochopitelné Macronovo rozhodnutí vyvolat po oznámení výsledků evropských voleb předčasné parlamentní volby je připisované právě jeho komplexnímu rozhodovacímu procesu. Zatím se jedná o jediný konkrétní dopad eurovoleb, který navíc vyvolal paniku napříč kontinentem.

„Letos chyběla trocha štěstí.“ Jurečka rozeslal lidovcům dopis

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti za výsledky víkendových eurovoleb, ve kterých jeho strana ztratila jeden z dvou mandátů, a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Napsal to v dopise spolustraníkům, který má k dispozici agentura ČTK. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a sám sobě stanovil několik podmínek pro možnou obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu.

Piráti po fiasku svolávají vedení i celostátní sněm, Bartoš je „smířený“

Dalšími, kdo budou reflektovat výsledky evropských voleb, jsou čeští Piráti. Ve volbách totiž ztratili se ziskem 6,2 procenta hlasů dva z dosavadních tří mandátů a jde už o několikátý neúspěch strany v relativně krátkém období. Zhodnotit by měly situaci o víkendu špičky strany, řadoví členové ale na pirátském fóru svolávají také celostátní setkání, které by mohlo vyústit ve změny ve vedení. První zhodnocení by mělo proběhnout v sobotu po návratu předsedy strany a vicepremiéra Ivana Bartoše z pracovní cesty ve Spojených státech.

Pekarová se obula do Dostálové. Ta se hájí, že brouci místo masa byla jen předvolební nadsázka

Jen chvíli po zveřejnění výsledků evropských voleb začínají tradiční přestřelky mezi jednotlivými stranami ohledně slibů, které zazněly v kampani, a následné reality. Ohledně Green Dealu a „brouků“ se teď do vítězného hnutí ANO pustila koaliční TOP 09, respektive jeho šéfka Markéta Pekarová Adamová. Narážela na rozhovor evropské jedničky ANO Kláry Dostálové pro sever Aktuálně.cz, v němž relativizovala některé předvolební slogany hnutí.

Když muslimové hlasují pro francouzskou pravici

Pohledem na mapu francouzských departementů lze konstatovat, že Francie změnila barvu. Národní sdružení, vedené do evropských voleb mladíkem Jordanem Bardellou (není mu ještě ani třicet), získalo téměř třetinu všech hlasů, a stalo se tak nejsilnější stranou skoro všude kromě největších francouzských měst. K Francii dodnes patří i několik zámořských území, na kterých se do Evropského parlamentu volí také. Jedním z nich je Nová Kaledonie, která se v posledních dobách dostala do světových titulků kvůli nepokojům hojně podporovaným Čínou a Ázerbájdžánem.

Probuzený lid se rozhlíží po Evropě

Byly to asi první volby do Evropského parlamentu, v nichž i takzvaně obyčejní lidé uznali, že v nich o něco jde, tedy že se jich týkají. Doposud se to mohlo mnohým jevit tak, že jde především o vyslání pár šťastlivců do jakéhosi polomytického velkovýkrmu. Opravdu několik funkčních období poslance v EU představuje pro příslušníka politické třídy, zvláště z těch nám podobných zemí, docela slušný základ pro spokojené stáří. Obyvatelstvo se pak dělilo na ty, kdo neviděli důvod, proč jim k tomu pomáhat, takže volit nešli: buď to zcela ignorovali a bylo jim to raději jedno