Ekonomika před Sofiinou volbou
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
ÚHEL POHLEDU: Již několikrát jsem na tomto místě upozorňovala, že ačkoliv je Donald Trump pravicovější politik než Joe Biden, finanční trh jeho vítězství paradoxně nepreferuje, protože by s ním mohl vyschnout přísun levných vytištěných peněz, mohlo by přibrzdit (i když nikoliv skončit) tempo zadlužování USA. A to finanční trhy nechtějí. Nyní ovšem Biden z kandidatury na amerického prezidenta odstoupil, a tak se politická předvolební mapa zásadně přepsala. Pokud vyjdeme z toho, že šance Trumpova protikandidáta, ať už jím bude kdokoliv, odstoupením Bidena vzrostly, mělo by to hypoteticky znamenat pro finanční trh jistou úlevu. Opak je ale pravdou a ani několikátý den po Bidenově odstoupení se na tom nic nemění. O co tedy jde?
Je to celkem snadné. Před Bidenovým odstoupením byly finanční trhy postavené – z jejich úhlu pohledu – před jednu špatnou a jednu celkem dobrou možnost. Nyní jsou postavené před špatnou a horší variantu. Pravděpodobnou náhradnicí Joea Bidena by se mohla stát Kamala Harrisová. A jestliže Biden byl levicový politik, Harrisová je z tohoto pohledu Biden vynásobený pěti. A to už je trochu moc i na finančníky z Wall Street. To víme z její vlastní prezidentské kampaně, kterou rozjela před čtyřmi lety, a nakonec z ní odstoupila v Bidenův prospěch.
Už nyní dosahují USA rekordního zadlužení. Biden rozhazoval natolik, že to vyvolalo inflaci, z jejíchž důsledků se dodnes USA vzpamatovávají v podobě stále ještě nepříjemně vysokých úrokových sazeb a následného poškození konkurenceschopnosti. Harrisová ovšem během své kampaně slibovala výdaje ještě řádově vyšší, než jakých se dopouštěl Biden. A co je asi nejhorší: Harrisová chce zavést podobná opatření, jaká začínají pomalu, ale jistě postihovat Evropu v důsledku pomalu najíždějícího Green Dealu.
Zde malá odbočka: jak dramaticky rychle se Evropa v důsledku svých vlastních opatření propadá, ukázaly poslední indexy nákupních manažerů v průmyslu. Ty se totiž napříč Evropou zhoršily. Takže nejenže evropský průmysl se zhoršuje, nejenže Evropa přestává být průmyslovou, ale také tyto indexy ukazují, že zmenšování průmyslu bude pokračovat. Vina je jak na straně výroby, tedy nabídky, tak na straně poptávky. Na straně nabídky Evropa přestává být kvůli svým zeleným regulacím konkurenceschopná. Zkrátka kde uměle zavedené emisní povolenky vedou například k tomu, že zavíráme uhelné elektrárny, tam mizí výroba. Ale současně s tím existuje problém i na straně poptávky: kupní síla Evropanů je velmi malá, je jen o kousíček nad úrovní ze startu pandemie, a v ČR je dokonce pod touto úrovní. Hlavní důvod této mizerné kupní síly je zchudnutí Evropanů během energetické krize, kterou si opět Evropa převážně sama vyvolala.
A spuštění přesně tohoto mechanismu deindustrializace je nyní na spadnutí i v USA s případným zvolením Harrisové, kterou bychom s jejím politickým přesvědčením asi nejlépe mohli přirovnat k americké von der Leyenové. Po jejím zvolení by patrně došlo k ještě většímu navýšení veřejného dluhu, který je již nyní považován za dlouhodobě neudržitelný. Harrisová totiž během své kampaně mluvila o klimatickém plánu řádově za 10 bilionů dolarů. Srovnejte to se zhruba 1 bilionem eur, který je zapotřebí na evropský Green Deal ročně. To s sebou automaticky nese také opětovné rozjetí inflace.
A nejen to. Již nyní je hospodářský růst koupený na Bidenův dluh v USA způsoben převážně tzv. efektem rozbitého okna. Pro připomenutí, co tento obrat znamená: když se rozbije okno a musíme ho vyměnit, statistici všechny činnosti s tím spojené vykáží jako růst HDP. Ve skutečnosti si ale celá společnost nikterak nepolepšila – pouze odčerpala peníze od majitele vyměněného okna směrem ke sklenáři, aniž by je jakkoliv rozmnožila. Green Deal a klimatický plán Harrisové provádějí něco podobného, ale ještě hůř: investice za zmíněné biliony eur či dolarů nejenže přečerpávají peníze od majitelů aut, domácností a žaludků k výrobcům baterií a solárů, ale navíc ještě místo nahrazení užitečného okna jiným užitečným oknem vytvářejí produkty, které předměty užitečné pro společnost (stabilní elektrárny) nahrazují předměty méně užitečnými (větrníky), či přímo škodlivými (produkce tabulek vykazujících plnění ESG).
Jestli je něco skutečnou hrozbou pro evropský i americký finanční trh, životní úroveň, ale i bezpečnost, pak je to zavedení plnohodnotného socialismu Bílým domem. Za této situace z investičního pohledu jednoznačně preferujme reálná aktiva a vysokou likviditu.