Velká Británie a EU se dohodly na způsobu implementace dohody o brexitu, zejména na režimu na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. Británie vypustí ze zákona o vnitřním trhu ustanovení, která Brusel označil za porušení dohody o Brexitu. Dál probíhají jednání o obchodních vztazích. Informují o tom světové agentury.
Zdá se to jako návrat do minulosti. Na pár dnů jako hlavní téma britských médií zmizela světová pandemie a vrátil se starý dobrý brexit. To, že se v hierarchii britských problémů posunul během roku na poslední místo, neznamená, že by proces odcházení Spojeného království z EU byl ukončen. I když Británie Unii formálně opustila, stále probíhají negociace ohledně obchodní dohody: teprve ona má opravdu určit, jaký bude vztah mezi ostrovním královstvím a kontinentem.
Brexit je zpět! Vypadalo to, že jsme se ho zbavili navždy, že vše už je vyřešeno, nebo že ho zabil covid-19. Jenže jak už se psalo po 31. lednu, kdy Británie formálně opustila EU, nic se nezměnilo. Monarchie vstoupila do přechodného období, ve kterém je čas vyjednat novou obchodní dohodu s kontinentem. Pak přišel koronavirus a s ním spojené ekonomické těžkosti. Nastala otázka, jestli si Británie může dovolit dva hospodářské otřesy za sebou. Navíc vyjednávání se zpomalilo, evropský šéfvyjednávač Michel Barnier onemocněl koronavirem. Šířily se spekulace, že přechodné období bude muset být prodlouženo, a tím pádem reálný brexit odložen. Pak však britská vláda vzkázala, že to je nepřípustné. V půli května rozhovory o obchodní dohodě ztroskotaly.
Dvě hory, které se tyčí nad úzkým průlivem, se dřív jmenovaly Herkulovy sloupy. Začátkem osmého století však zdejší zeměpis přepsala arabsko-berberská invaze z Afriky. Po slavném vojevůdci Táriku ibn Zijádovi, který se tu vylodil na evropském kontinentě, dostala jedna z nich jméno Džebel al-Tárik, Tárikova hora. Zkomolením z toho časem vznikl Gibraltar.
V Británii se traduje novinový titulek, nejspíš bohužel apokryfní: „Mlha v kanále La Manche, kontinent odříznut.“ Dobře to ukazuje, proč brexit, ke kterému minulý pátek o půlnoci formálně došlo, byl možná nevyhnutelný. Británie se nikdy nepovažovala tak úplně za součást Evropy, ale hleděla víc do světa. Z historky také vyplývá britská víra, že kontinent potřebuje víc ji než ona kontinent. Existuje ještě jedna poučka týkající se britské zahraniční politiky, poprvé formulována lordem Palmerstonem, premiérem v polovině 19. století: „Británie nemá stálé spojence či nepřátele, ale pouze stálé zájmy.“ I když nemůžeme říct, že by se Británie stávala nepřítelem Evropské unie, zůstává členem NATO a hodlá udržovat s ní co nejlepší vztahy, úvodník magazínu The Spectator to formuloval, že „Evropská unie ztratila člena, ale získala přítele“, je nepochybné, že zájmy Spojeného království a Evropské unie se rozcházejí, což může mít nedozírné následky na geopolitiku Evropy.
Když britští konzervativci 12. prosince drtivě vyhráli volby a jasně vyplynulo, že brexit se stal nevyhnutelným, jeho zarputilí kontinentální odpůrci se škodolibě utěšovali jedním faktem.
Po tomto pátku máme jasno ve dvou věcech. Po vítězství konzervativce Borise Johnsona odchází Velká Británie jasně a bez všech dalších podivných spekulací o zvrácení brexitu z Evropské unie. Odchod to bude rychlý a Johnson bude se silným mandátem od voličů tvrdým vyjednavačem. Stejný den nad ránem se Evropská unie na summitu v Bruselu i hlasem Andreje Babiše dohodla, že se stane zeleným pionýrem uhlíkově neutrální ekonomiky.
Staronový britský premiér Boris Johnson přislíbil Britům návrat sebedůvěry. Prohlásil to během sobotní návštěvy severovýchodu Anglie, která byla dosud baštou opozičních labouristů, ale ve čtvrtečních parlamentních volbách podpořila Johnsonovy konzervativce. Labouristický lídr Jeremy Corbyn nadále čelí kritice a výzvám, aby po volebním debaklu své strany okamžitě odstoupil. Ten ale rychlý odchod odmítá.
Británie má v posledních čtyřech letech dvě stálé kauzy, antisemitismus v Labouristické straně a brexit. Od roku 2015, kdy se lídrem Labour Party stal Jeremy Corbyn, se na veřejnost dostávají kauzy o antisemitském chování předních představitelů, šikaně Židů a dalších znepokojujících událostech. Podle mnohých je antisemitou sám Corbyn. Zhruba ve stejnou dobu začíná zápas o budoucnost Británie v EU. O obě témata se zajímal americko-izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom.
Britský premiér Boris Johnson hluboce lituje toho, že se mu nepodařilo dodržet slib a vyvést zemi z Evropské unie do 31. října. Řekl to v nedělním rozhovoru na stanici Sky News. Za své selhání se prý hodlá omluvit členům své Konzervativní strany. Zároveň jim ale slíbil, že pokud strana vyhraje prosincové volby, může být ohledně brexitu jasno už do Vánoc.
Nejnenáviděnější politik současné Británie je zřejmě sir Oliver Letwin. Tento exkonzervativec, vyhozený ze strany poté, co sabotoval vyjednávací pozici Borise Johnsona, když hlasoval pro zákon zakazující brexit bez dohody (Bennův zákon), má za sebou politickou kariéru skládající se z jednoho průšvihu za druhým.
Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow zablokoval nový pokus vlády předložit v pondělí poslancům ke schválení dohodu o brexitu. Vláda podle něj navrhovala v zásadě stejné usnesení jako v sobotu, přičemž se nezměnily vnější okolnosti, nové projednávání této otázky by tudíž porušovalo procedurální pravidla. Podle Bercowa nicméně kabinet premiéra Borise Johnsona může předložit zákon o ratifikaci podmínek odchodu z Evropské unie.
Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další parlamentní porážku a nyní bude zřejmě nucena dojednat se zbytkem Evropské unie další odklad britského odchodu z bloku. Strategie vlády nebyla po dění v Dolní sněmovně zcela jasná, když premiér prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu.
V dolní komoře britského parlamentu dopoledne začalo první sobotní zasedání od roku 1982, na němž vláda premiéra Borise Johnsona předkládá ke schválení upravený návrh dohody o podmínkách brexitu. Předseda vlády doufá, že půjde o moment, který přinese rozuzlení vleklé snahy Británie opustit Evropskou unii. Situaci mu ale kromě parlamentní aritmetiky komplikuje pozměňovací návrh, který by schválení dohody mohl pozdržet.
Středa 4. září může vejít do dějin jako den, kdy britská opozice prokaučovala úplně všechno. Nejdřív protlačila Dolní sněmovnou zákon zakazující brexit bez dohody, takzvaný Bennův zákon, a pak odmítla nabídku premiéra Borise Johnsona na předčasné volby. Opozice si tak mohla gratulovat, jak převezla nenáviděného lídra konzervativců. Zabránili mu splnit slib, že Británie odejde z EU 31. října, ať se děje, co se děje. Nyní již stačí vydržet do konce října a teprve pak vyvolat volby.
Členské země Evropské unie se shodly, že alternativní podoba tzv. irské pojistky, kterou tento týden předložila Británie, nepovede k uzavření nové brexitové dohody. Podle britských médií to uvedl mluvčí Evropské komise. Nizozemský premiér Mark Rutte v sobotu šéfovi britské vlády Borisu Johnsonovi sdělil, že pro sedmadvacítku je nepřijatelná taková dohoda, která by vytvářela celní hranici v Irsku. Johnson na twitteru zopakoval, že jeho z EU odejde 31. října.
Boris Johnson znovu dokázal, proč je politický génius i matlák zároveň. Je to skvělý politik pro volební kampaň, úctyhodný rétor, který se nebojí dělat si legraci z kohokoliv, i ze sebe. Schopnost vyhrávat předvedl, když dvakrát zvítězil v levicovém Londýně a při vedení kampaně pro brexit. Zároveň ho však provází pověst chaotika, jenž když se dostane k moci, není ji schopen vykonávat efektivně.
Británie chce učinit kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to ve středu prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také učiní ústupky, neboť Británie podle něj z unie na konci října vystoupí „ať se stane cokoli“.
Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě britského premiéra Borise Johnsona by se mohlo uskutečnit v nadcházejícím týdnu. Podle BBC to dnes řekl poslanec za Skotskou národní stranu (SNP) Stewart Hosie. Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že poslední rozhovory s opozičními stranami byly produktivní a že vznik přechodné vlády je den ode dne pravděpodobnější.
Britský Nejvyšší soud v úterý vynesl historický rozsudek. Rozhodl, že předseda vlády Boris Johnson jednal nezákonně, když požádal královnu o odročení parlamentu. Premiérova rada Její Výsosti je tak neplatná a nemá efekt. Parlament může být okamžitě svolán na žádost jeho předsedy. Rozsudek je brán jako další z mnoha střetnutí ohledně brexitu. Ve skutečnosti na britských politických reáliích mnoho nezměnil, může mít však nedozírné následky do budoucna.
Britská média podporující vládní konzervativce se dnes pohoršují nad úterním bezprecedentním rozhodnutím nejvyššího soudu, který vynucenou přestávku v zasedání britského parlamentu označil za nezákonnou a od počátku neplatnou. Tážou se, kdo vlastně vládne Spojenému království, a některá tvrdí, že cílem verdiktu je překazit brexit. Ostatní listy naopak zdůrazňují chaos v kabinetu a píší o ponížení ministerského předsedy Borise Johnsona, jenž byl nucen zkrátit pracovní pobyt v New Yorku.
Britský ministr pro brexit Stephen Barclay ujistil, že práva českých občanů žijících v Británii zůstanou zachována v nynější podobě i po odchodu země z Evropské unie. Po schůzce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) zároveň vyzval Čechy, aby neváhali s registrací u britských úřadů, která je nutná pro uznání toho, že v zemi trvale žijí.
Předseda britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn by v případě vítězství své strany ve volbách usiloval v Bruselu o měkčí brexitovou dohodu. Dokument by pak předložil Britům v referendu, v němž by měli možnost vyslovit se také pro možné další setrvání země v Evropské unii. Corbyn to ve středu napsal v deníku The Guardian.
Britský premiér Boris Johnson je "opatrně optimistický" při hodnocení možnosti, zda se podaří uzavřít brexitovou dohodu s Evropskou unií. Řekl to v pátek na setkání s místními lidmi v severoanglickém Rotherhamu. V pondělí se Johnson poprvé ve funkci premiéra setká s dosluhujícím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a také s hlavním brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem.
Poznáte zemi? Parlament schválil dobře míněné, ale nepromyšlené změny ústavy, které následně zcela rozhodily rovnováhu mezi legislativou, exekutivou a hlavou státu. Řeč není o České republice, ale o Spojeném království. Legislativní změny, které tam proběhly od roku 2011, jsou klíčové k pochopení dnešního naprostého zablokování britské politické scény a zuřící politické totální války.
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler. Naproti tomu šéf dolní komory oznámil, že ke konci října rezignuje.
Řešení sporu mezi Evropskou unií a Británií kolem takzvané irské pojistky je podle Andreje Babiše stále možné nalézt. Český premiér to ve čtvrtek řekl novinářům v Budapešti, kde se účastnil mimo jiné konference o demografii. V rámci Evropské unie podle něj vládne solidarita, v okamžiku nepříznivého vývoje ale Babiš podle svých slov hodlá „tvrdě bojovat za české zájmy“.
Mladší bratr britského premiéra Borise Johnsona končí ve vládě, v níž zastával pozici náměstka, i jako poslanec. Jo Johnson to ve čtvrtek oznámil na twitteru. Jako důvod uvedl konflikt mezi loajalitou k rodině a národním zájmem.
Britský premiér Boris Johnson se nedávno dotázal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. S odkazem na uniklý vládní e-mail o tom informoval nedělník The Observer. Podle e-mailu by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.
Pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber. Britský premiér Boris Johnson to v neděli hodlá sdělit představitelům Evropské unie, uvedl britský portál MailOnline.
