V dolní komoře britského parlamentu dopoledne začalo první sobotní zasedání od roku 1982, na němž vláda premiéra Borise Johnsona předkládá ke schválení upravený návrh dohody o podmínkách brexitu. Předseda vlády doufá, že půjde o moment, který přinese rozuzlení vleklé snahy Británie opustit Evropskou unii. Situaci mu ale kromě parlamentní aritmetiky komplikuje pozměňovací návrh, který by schválení dohody mohl pozdržet.

Podle Johnsona mají poslanci "historickou příležitost". Jeho návrh "rozvodové" dohody prý umožní celému Spojenému království opustit EU v nynějším termínu na konci měsíce. Je načase posunout se dál a vybudovat nové partnerství s EU, prohlásil podle zpravodajského webu BBC Johnson ve své úvodní řeči.

"Pro naše přátele v EU je pramálo lákavé, aby byla tato záležitost prodlužována byť o jediný den," řekl Johnson. Uvedl, že nové odsunutí odchodu z EU považuje za nesmyslné, i kdyby byl nakonec nucen do Bruselu odeslat žádost o odklad. Upravený návrh dohody a vystoupení z EU označil za nejlepší možné řešení.

"Dnešní schválení dohody brexit neukončí. Neposkytne zemi jistotu a poslední slovo by měli mít lidé," reagoval lídr Labouristické strany Jeremy Corbyn. Upravené podmínky brexitu jsou podle šéfa hlavní opoziční strany ještě horší než původní verze, kterou Dolní sněmovna třikrát odmítla. Ačkoli chápe "frustraci a únavu" Britů, jeho poslanci se prý nenechají oklamat "prázdnými" sliby vlády.

Proti dohodě se jasně vymezují také skotští nacionalisté (SNP) a liberální demokraté. Lídr poslaneckého klubu SNP Ian Blackford se stejně jako Corbyn domnívá, že nový návrh je horší než ten vyjednaný vládou expremiérky Theresy Mayové. Premiéra se v sobotu Blackford tázal, proč nemůže Skotsko také podléhat speciálnímu režimu, jaký by dohoda zavedla v Severním Irsku. Šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová Johnsona kritizovala za to, že nechce nechat rozhodnout voliče skrze referendum.

Rozložení sil v Dolní sněmovně je podle médií velmi vyrovnané. Vládní Konzervativní strana v ní nemá většinu, podporu nové verzi brexitové dohody ale avizovali někteří nezávislí poslanci a desítka opozičních labouristů. Proti jsou naopak klíčoví spojenci vlády ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Lídr jejího poslaneckého klubu Nigel Dodds předsedu vlády vyzval, aby svůj plán přehodnotil. Nelíbí se mu, že by "de facto" zachoval v Severním Irsku platnost všech celních pravidel EU.

Johnson potřebuje pro schválení svého plánu podporu 320 zákonodárců. Podle posledního propočtu BBC by na jeho straně mohlo být 310 hlasů, na opačné 302, přičemž u 27 poslanců nebylo možné rozhodnutí předpovídat. Deník Financial Times se už v pátek večer přikláněl k těsnému vítězství vlády.

Na klíčový verdikt o podmínkách brexitu vzešlých z posledních unijního summitu ale nakonec vůbec nemusí dojít. Poslanci totiž budou hlasovat o pozměňovacím návrhu předloženém donedávna konzervativním poslancem Oliverem Letwinem. Pakliže by opatření uspělo, poslanci by schválením vládního usnesení ještě nedali brexitové dohodě zelenou, pouze by záležitost "vzali na vědomí". Plnohodnotný souhlas by mohli udělit až poté, co bude schválen zákon, který převede prvky dohody do britského práva.

Britští komentátoři považují za velmi pravděpodobné, že Letwinův dodatek projde. V takovém případě se očekává, že vláda hlavní hlasování zruší, spekuluje se o jeho přesunutí na úterý. Pak by musela podle zákona schváleného minulý měsíc požádat o další odsunutí data brexitu, a to do 31. ledna 2020.

Poslanci v září stanovili 19. říjen jako nejzazší termín, do kterého musí parlament schválit buď brexitovou dohodu nebo odchod z EU bez dojednaných podmínek. Jinak musí vláda požádat o zmíněný odklad. Letwinův pozměňovací návrh podle médií vychází z obavy, že kdyby v sobotu Dolní sněmovna návrh "rozvodové" dohody podpořila, stále by mohl na konci měsíce nastat brexit bez dohody, protože příslušný ratifikační zákon by do té doby nestihl projít legislativním procesem.

Sobotní zasedání parlamentu nepamatuje britská politická scéna už 37 let. Naposledy se zákonodárci takto sešli v roce 1982 kvůli argentinské invazi na Falklandské ostrovy v jižním Atlantiku.