Pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber. Britský premiér Boris Johnson to v neděli hodlá sdělit představitelům Evropské unie, uvedl britský portál MailOnline.
Britští úředníci prokázali, že neztrácejí smysl pro humor ani tváří v tvář nejtěžší politické krizi jejich životů. Plán pro případ odchodu z EU bez dohody nese kódové označení operace Yellowhammer, což je anglický název strnada obecného. Ten je znám svým typickým zpěvem, který v angličtině zní jako „a little bit of bread and no cheese“ (trochu chleba a žádný sýr), což dobře ilustruje očekávání britských plánovačů. V neděli list Sunday Times publikoval analýzu dopadů „no deal“ brexitu a následného spuštění Yellowhammeru, které nasvědčuje, že by chybělo mnohem více než jen chleba a sýr.
Británie bude v případě odchodu z Evropské unie bez dohody čelit nedostatku paliva, potravin a léků. Vyplývá to z vládní analýzy dopadů brexitu bez dohody, kterou získal list The Sunday Times. Přístavy budou přetížené a hranice s Irskem se vrátí ke klasickému "tvrdému" režimu. Podle předpovědi sestavené předsednictvem vlády nebude možná až 85 procent dopravců zajišťujících svými nákladními automobily obchodní kontakt s Evropou připraveno na francouzské celní kontroly.
Britský konzervativní poslanec Evropského parlamentu, vlivný intelektuál a přední zastánce volného obchodu Daniel Hannan je téměř synonymem pro slovo brexit.
Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá v čele vlády končící premiérku Theresu Mayovou, které se doma nepodařilo prosadit dohody s EU o odchodu ze společenství. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Britská premiérka Theresa Mayováv pátek oficiálně skončila jako vůdkyně vládních konzervativců. O své rezignaci informovala poslanecký klub strany známý jako Výbor 1922, který očekávaný vývoj potvrdil v tiskové zprávě. Naplno tak začíná proces výběru nového lídra, a tedy i příštího britského premiéra.
Za východisko z britské brexitové mizerie je občas považováno vypsání druhého referenda. Je to argument, který šíří především odpůrci brexitu. Poukazují na údajnou neinformovanost voličů a na průzkumy, které ukazují převahu zastánců setrvání v EU. Britské volby do Evropského parlamentu posloužily jako zástupný plebiscit. Ukazují, že země je nadále beznadějně rozdělena, a výsledek teoretického druhého referenda je tak značně nejistý.
Britská premiérka Theresa Mayová minulý týden oznámila, že začátkem června podá rezignaci (o politických souvislostech jejího kroku více v komentáři kolegy Ondřeje Šmigola). Největší pozornost na jejím rozlučkovém projevu neupoutala ani slova, která v něm řekla, ale to, že v jeho závěru přemáhala slzy – nepříliš úspěšně. Pláč premiérky byl vyhodnocován a analyzován v mnoha komentářích – v britských médiích a na sociálních sítích. Kdekoho udivil nebo přivedl k názoru, že Mayová plakala jaksi špatně, že se jejím slzám nedalo věřit a podobně.
Británie musí z Evropské unie odejít koncem října, i kdyby to mělo být bez dohody. Prohlásila to v neděli bývalá ministryně práce Esther McVeyová, která se hodlá ucházet o post vůdkyně Konzervativní strany. Nynější lídryně konzervativců a premiérka Theresa Mayová v pátek oznámila, že se stranické funkce vzdá 7. června; vládu pak hodlá řídit, dokud strana nevybere jejího nástupce. Mayová odchází kvůli tomu, že se jí v Dolní sněmovně opakovaně nepodařilo prosadit připravenou dohodu o britském odchodu z EU.
Britský ministr životního prostředí Michael Gove naznačil, že premiérka Theresa Mayová možná parlamentu na začátku června nepředloží napočtvrté svou brexitovou dohodu. V rozhovoru s BBC třikrát odmítl potvrdit, že se tak stane, a dodal, že vláda o tom bude v následujících dnech „přemýšlet“. Uvnitř vládních konzervativců zatím zesílil tlak na Mayovou, aby funkci opustila okamžitě.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky.
Asi před půl rokem se na českém internetu dočkala posměchu Zuzana Majerová-Zahradníková, tehdy ještě poslankyně ODS, když o brexitu v novinovém rozhovoru prohlásila, že na celém tom zdlouhavém procesu „není vůbec nic složitého. To zvládneme jednou větičkou. Komplikace z toho dělají jen soudruzi v Bruselu“. Měl to být důkaz prostoduchosti zrzky z Hané, která nedohlédne za svého kraje, už v Praze má orientační potíže, a přesto populistka jedna komentuje dění ve světě. Kupodivu tento hanácký pohled na dění ve Velké Británii sdílí řada primitivů i ve Velké Británii.
Britové budou téměř tři roky po odhlasování odchodu z Evropské unie volit opět své zástupce do Evropského parlamentu. Vývoj, který byl již několik týdnů označován jako nevyhnutelný, v úterý potvrdil faktický zástupce britské premiérky David Lidington. Uznal, že vládě se nepodaří včas prosadit dohodu s EU o podmínkách brexitu. "Volby do Evropského parlamentu se v Británii uskuteční 23. května, vláda rozhodla, že do tohoto data už nezbývá dost času na dokončení ratifikace brexitu," citovala Lidingtona agentura Press Association.
Pokud Británie opustí Evropskou unii, nové referendum o odtržení Skotska by se mělo uskutečnit do konce tohoto funkčního období skotského parlamentu, tedy do května 2021. Před skotskými poslanci to řekla tamní premiérka Nicola Sturgeonová. Dnešní systém rozdělení moci mezi Londýnem a Edinburghem podle ní nefunguje a neslouží skotským zájmům.
Britské úřady po odsunutí odchodu Británie z Evropské unie na konec října upouštějí od příprav na brexit bez dohody. S odvoláním na zdroje ve vládě o tom informuje televize Sky News. Postupné zastavení prací souvisejících s hrozbou chaotického brexitu prý zabere týdny. Sky News se odvolává na dopis, který svým podřízeným poslal "vysoce postavený vládní činitel". "Stejně jako zbytek vlády jsme dnes s okamžitou platností zastavili operační plánování brexitu bez dohody," cituje televize z vládní komunikace.
Britská premiérka Theresa Mayová žádá lídry ostatních 27 zemí EU o odklad brexitu, neboť chce, aby země mohla z Evropské unie odejít spořádaným způsobem. Už druhý posun brexitu má podle ní dát čas britskému parlamentu k ratifikaci dohody o vystoupení a následnému odchodu, třeba už k 22. květnu. Mayová to prohlásila při příchodu na summit EU, kde své partnery s postojem Londýna seznámí před tím, než budou premiéři a prezidenti o věci diskutovat už bez premiérky.
Dolní sněmovna britského parlamentu dnes po půlnoci nejtěsnější možnou většinou schválila návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta bez dohody. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 313 ke 312, návrh teď směřuje do horní parlamentní komory.
Britská Dolní sněmovna nebude v pondělí znovu hlasovat o různých variantách postupu v otázce plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Pro návrh, který požadoval, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, proti se jich postavil stejný počet. Předseda sněmovny John Bercow remízu rozhodl v neprospěch návrhu.
Krátkodobý odklad britského odchodu z Evropské unie do 22. května je stále možný, pokud britská sněmovna do 12. dubna schválí už několikrát odmítnutý text dohody o spořádaném brexitu. V europarlamentu to řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Riziko, že Británie odejde k 12. dubnu bez dohody, je podle něj stále pravděpodobnější možností, kterou unie sice nechce, ale na kterou se připravuje.
Britská Dolní sněmovna v pondělí večer zamítla všechny čtyři navrhované poslanecké varianty dalšího postupu v krizi kolem brexitu. Většinu hlasů nezískaly návrhy uzavřít celní unii s Evropskou unií, setrvat na jednotném trhu, uspořádat referendum o brexitové dohodě ani návrh zrušit brexitu v případě neschválení dohody s Bruselem o jeho podmínkách. Nejblíže k úspěchu byla celní unie, kde měli odpůrci navrch pouze o tři hlasy. Britská vláda v reakci uvedla, že bude nadále usilovat o schválení dohody se zbytkem Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová a kterou britský parlament již třikrát odmítl.
Pravděpodobnost, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, po pátečním hlasování britského parlamentu významně vzrostla. V prvních reakcích to uvedli vrcholní politici některých unijních zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že riziko brexitu bez dohody je nyní naprosto reálné. Stále pravděpodobnější je tato varianta i podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, rakouského kancléře Sebastiana Kurze nebo šéfa německé diplomacie Heika Maase.
Poslanci britské Dolní sněmovny i napotřetí odmítli dohodu o odchodu Británie z EU, kterou vyjednala s Bruselem premiérka Theresa Mayová. Dohodu podpořilo 286 zákonodárců, proti se jich postavilo 344. Podle závěrů posledního summitu EU se musí Londýn do 12. dubna rozhodnout mezi brexitem bez dohody a delším odkladem brexitu, s nímž by se ale pojila účast v květnových volbách do europarlamentu. „Mělo by nás mrzet, že tato sněmovna byla opět neschopná podpořit odchod z unie řádnou cestou,“ uvedla Mayová.
V den původního termínu odchodu země z Evropské unie britská vláda v pátek potřetí předloží dohodu o brexitu ke schválení poslancům, tentokráte však bez souběžně dojednané politické deklarace o budoucích vztazích s EU. Podmínky odchodu potřebuje do konce týdne schválit, aby byla splněna podmínka pro odklad vystoupení z EU na 22. květen. Část vládních konzervativců se nicméně již nechala slyšet, že dohodu nepodpoří ani po příslibu premiérky Theresy Mayové, že by po jejím schválení brzy rezignovala.
Dolní komora britského parlamentu ve středu večer pohodlnou většinou schválila opatření, které mění v britském zákonu datum odchodu z Evropské unie. To se z původního 29. března odsouvá na 12. duben, popřípadě 22. květen, pokud by Dolní sněmovna tento týden schválila dohodu o brexitu. Odklad brexitu podpořilo 441 poslanců, proti jich hlasovalo 105. "Potvrzeno, brexit tento pátek nebude," komentoval výsledek hlasování na twitteru Matt Dathan z bulvárního listu The Sun.
Britští poslanci v pondělí večer schválili návrh, který jim na středeční odpoledne přisuzuje kontrolu nad agendou Dolní sněmovny, aby mohli předkládat vlastní plány vyústění brexitového procesu. Pokud vláda návrhu vyhoví, bude porušen déle než 100 let uplatňovaný princip, podle kterého má kontrolu nad programem sněmovny exekutiva. Představitel premiérky Theresy Mayové již slíbil, že kabinet středeční "sondovací" hlasování o brexitu umožní.
Britská premiérka Theresa Mayová čelí vzpouře uvnitř vlastního kabinetu, celkem 11 jeho členů žádá její odstoupení a jmenování nového přechodného šéfa vlády. Ve svém nedělním vydání to napsal britský nedělník The Sunday Times. Podle reportéra Tima Shipmana chtějí ministři nespokojení s tím, jak Mayová řídí proces vystoupení Británie z Evropské unie, premiérku konfrontovat na pondělním zasedání vlády a pohrozit rezignacemi, pokud jim neslíbí, že se svého postu vzdá. Tyto úvahy ale dnes popřel ministr financí Philip Hammond.
Znavená Británie se vleče k brexitu, přičemž není jasné, jak vůbec bude vypadat a kdy proběhne. Někdejší impérium kvůli tomu na mezinárodní scéně působí (tragi)komicky. Neznamená to nutně, že odchod z Unie, až k němu jednou za nějakých podmínek dojde, přinese Británii katastrofu; bude znamenat ztrátu především pro Unii. Spojené království se ale z brexitu bude vzpamatovávat dlouho – samo sobě způsobilo velký otřes, třeba ani ne tolik ekonomický, jako spíš společenský a v širším slova smyslu kulturní. Vítězství stoupenců odchodu bylo po vyhlášení výsledků britského referenda považováno za další signál nástupu nového evropského populismu, vítězství „lidí dole“ nad samozvanými elitami a tak dále a tak podobně.
V případě, že britský parlament podpoří předjednaný text dohody o spořádaném britském odchodu z EU, je krátký odklad brexitu možný, myslí si předseda Evropské rady Donald Tusk. V první veřejné reakci na dopis s žádostí o odklad brexitu z 29. března na 30. června, který mu ve středu adresovala britská premiérka Theresa Mayová, ale Tusk upozornil, že tento navržený termín vytváří sérii otázek právní a politické povahy.
Theresa Mayová má za sebou nejhorší týden svého premiérství. Minulou středu se zdálo, že ztratila kontrolu nad brexitem, nad svou stranou, nad parlamentem i nad zemí. Straničtí lídři se horko těžko snažili udržet disciplínu konzervativců. Na poslední chvíli se měnily instrukce o hlasování. Jasné je jen jedno. Mayová je politická zombie, které v úřadě zbývají týdny, nanejvýš měsíce.
Pokud se Velká Británie nezúčastní květnových evropských voleb, Evropská unie sama 1. července ukončí její v členství v osmadvacítce. Vyplývá to z návrhu unijního dokumentu k možnému odkladu brexitu, k němuž se dostal list Financial Times. Podle dokumentu je nezbytné, aby se ostrované vydali do volebních místností, jinak nemají šanci, že by jim Brusel mohl povolit oddálení odchodu o dobu delší než tři měsíce. Britský parlament ve čtvrtek večer schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu.
