Tag: HDP

Články k tagu

Ekonomickou situaci ČR hodnotí pozitivně jen pětina Čechů

Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných. Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl.

Stanjurova čísla nevychází. Bez nejasných desítek miliard a peněz z windfall tax bude sekera ještě vyšší

Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.

Francie padá. Ratingový výhled na „negativní“ jí zhoršila už druhá agentura

Ratingová agentura Moody’s zhoršila v pátek ratingový výhled Francii. Celkový rating této země, druhé největší ekonomiky EU i eurozóny, je tak dosud nejhorší v historii. Před dvěma týdny Francii ratingový výhled zhoršila také agentura Fitch Ratings. Podle Fitch Ratings tak už tím pádem má Francie celkově horší ratingové hodnocení než Česko.

Kdo tedy vlastně lže? Hádky Stanjury se Schillerovou jsou míchání hrušek s jablky

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se opakovaně obviňují ze lži v souvislosti s výsledky hospodaření svých vlád, tedy kabinetu Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS). Schillerová Stanjuru obviňuje, že Fialova vláda snižuje zadlužování země pomaleji než slíbilo na základě nominálních schodků, Stanjura argumentuje saldem vládních financí vůči HDP.

Vzali jsme na sebe roli špinavce

Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.

Dohrát to do konce

Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.

Predikce MF: Ekonomika bude pokračovat v mírném růstu, inflace mírně nad cílem ČNB

Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.

Ekonomika neroste, stát jí může pomoci. „Ať se vláda někde inspiruje a začne reformovat“

Česká ekonomika nadále vykazuje jeden z nejnižších růstů v Evropě a důvodů je celá řada. Svůj vliv na byznys má i stát, respektive především prostředí, které vytváří a regulace, jimž musí podnikatelé čelit. Oslovení ekonomové pro Echo24 uvedli, že stát by se měl snažit především deregulovat trh, rozvíjet infrastrukturu a vzdělávací systém. Naopak utrácením velkého množství peněz na dluh je prý krátkozraké. Vláda by se měla podle nich inspirovat v zahraničí a nevymýšlet nadále neefektivní vlastní cesty.

ČR má stále skoro nejpomalejší růst ekonomiky. Ekonomové se obávají strukturálních problémů

Česká ekonomika nadále roste téměř nejpomaleji v Evropě. Podobně či hůře je na tom pouze Estonsko, Finsko a také největší český obchodní partner – Německo. Důvodů k pomalému růstu je hned několik, například dozvuky vysoké inflace, ale také chybějící zakázky, vyčerpaný trh práce či malý kapitálový trh. Česko má jednak krátkodobé problémy, ale také ty strukturální, které jsou z dlouhodobého hlediska kritické.

Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi. I se Slovenskem

Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. V tiskové zprávě dnes uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie. Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).

„Více než 20 spojenců utratí dvě procenta HDP na obranu,“ uvedl Stoltenberg

Více než 20 ze 32 členských zemí NATO letos vynaloží na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl v pondělí šéf aliance Jens Stoltenberg. Počet spojenců, kteří plní výdajový cíl, by tak narostl na více než trojnásobek oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla agentura AP. Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu.

Nečekané propojení hokeje a hospodářského růstu

Velká část lidí se z neděle na pondělí vyspala méně, než by bylo zdrávo. To dokládají i čísla. Zlaté finále na hokejovém mistrovství světa Česko–Švýcarsko viděly rekordní 3,74 mil. lidí. Víc Čechů v případě hokeje sledovalo jen legendární Nagano. Každopádně slavíme prvenství hned dvě – nejen první místo na turnaji, ale také nový historický rekord návštěvnosti na hokejových mistrovských světa.

Trump chce zvýšit cíl výdajů na obranu NATO na 3 procenta. Nejspíše se domluvil i s Dudou

Bývalý americký prezident a nynější kandidát na prezidenta USA Donald Trump podle některých zdrojů zvažuje, že pokud by se stal znovu prezidentem, přiměl by členy Severoatlantické aliance (NATO), aby zvýšili výdaje na obranu na 3 procenta HDP. Tak, aby příspěvek členských států na kolektivní obranu proti hrozbám z Ruska a Číny, byl vyšší. Shodnout se na tom měl minulý měsíc i při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou, informuje deník The Telegraph. Současně Trump odmítá "fígle," které se ve výpočtech využívají.

Česká ekonomika začala ožívat, brzy překoná předpandemickou úroveň, soudí analytici

Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.

Česká ekonomika loni klesala pomaleji. Zahraniční majitelé firem si rozdělili 290 miliard

Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.

Čelíme statistickému zkreslení

ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech na akciových trzích vládne nejistota a volatilita. Například tento týden hlavní zámořské indexy oslabovaly, přičemž největší pokles se dal sledovat u technologických společností. To není moc překvapivé za situace, kdy právě technologický sektor považujeme za značně nafouknutou AI bublinu.

Ekonomika loni klesla o 0,4 %, potvrdil statistický úřad

Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.

Každá země EU dá Ukrajině zlomek svého HDP, navrhl estonský prezident

Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.

Japonsko se propadlo do recese, třetí místo největší ekonomiky nahradilo Německo

Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky. Deficit klesne na 2,2 %

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP.

Ruský HDP se meziročně zvýšil o 5,5 %. Letošní deficit bude kolem 1,5 %

Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo. Rozpočtový deficit byl v poměru k HDP plánován na úrovni dvou procent. Nakonec ale bude nižší, protože ruská ekonomika rostla rychleji, než se očekávalo, uvedl ministr.

Česko má vážný problém. Hrubý domácí produkt meziročně opět poklesl

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 procenta. Je to třetí meziroční pokles v řadě. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob.

Zotavení ekonomiky se odkládá. Poplatky za elektřinu zvýší ceny zboží a sníží růst HDP

Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky. Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.

Hospodářské oživení se odkládá

Možná jste již zaznamenali, že občas říkám: Pokud nechcete přijít na buben, dělejte všechno naopak, než vám vláda radí. Pokud tohle tvrzení platí v případě vlády, musí u nadnárodních institucí platit dvojnásob. Těmi nadnárodními společnostmi mám na mysli například Evropskou komisi, Světovou banku či Mezinárodní měnový fond (MMF).

Česká ekonomika trpí nejvíc z celé EU: inflace degradovala životní úroveň a spotřebu lidí

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Češi utrácejí ještě méně než před rokem, ekonomika klesá rychleji

Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

Čína jako vysoce zadlužená ekonomika. Agentura Fitch zhoršila odhad čínského růstu

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na stupni A+ se stabilním výhledem. Zhoršila však odhad letošního růstu čínské ekonomiky a poukázala na rizika spojená s vysokým vnitřním zadlužením. Fitch nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Číny se letos zvýší o 4,8 procenta, zatímco v červnu letošní růst odhadovala na 5,6 procenta.

Makáme. A chudneme

Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí. Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme.

Proč tentokrát krize v Evropě víc postihuje Německo (a s ním i nás)

Zatímco český průmysl je v lehkém, byť téměř zanedbatelném růstu, jeho německý protějšek upadá. Za červen se průmyslová činnost v Německu oproti květnu snížila o 1,5 procenta, v meziročním srovnání o 1,7 procenta. To meziměsíční číslo není zanedbatelné a způsobily ho především dva obory: stavebnictví a automobilový průmysl. Zatímco u nás, jak předevčírem konstatoval mluvčí České bankovní asociace Jakub Steidler, by byl průmysl také v poklesu, nebýt právě automobilové branže.