Tag: HDP

Články k tagu

Proč tentokrát krize v Evropě víc postihuje Německo (a s ním i nás)

Zatímco český průmysl je v lehkém, byť téměř zanedbatelném růstu, jeho německý protějšek upadá. Za červen se průmyslová činnost v Německu oproti květnu snížila o 1,5 procenta, v meziročním srovnání o 1,7 procenta. To meziměsíční číslo není zanedbatelné a způsobily ho především dva obory: stavebnictví a automobilový průmysl. Zatímco u nás, jak předevčírem konstatoval mluvčí České bankovní asociace Jakub Steidler, by byl průmysl také v poklesu, nebýt právě automobilové branže.

Stagnace na Rýně

Německá ekonomika nevzrostla během posledního čtvrtroku ani o desetinku procenta. Technicky vzato je to změna k lepšímu, protože v předešlých dvou kvartálech došlo dokonce k poklesu, tj. recesi. Z hlediska zbytku Evropy to ale nijak příznivá zpráva není. Ačkoliv mnoho evropských států – mezi nimi i neklidná Francie, periferní Španělsko a silně zadlužené Řecko – během jara hospodářsky rostlo, stagnující Německo je trochu moc velká „mrtvá váha“ na to, aby se jeho problémy nějakou formou nepropsaly i do ekonomik jiných evropských států.

Česká ekonomika podle odhadu ČSÚ klesla. Už druhý kvartál za sebou

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou. Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta.

Nůžky v HDP mezi Evropu a USA se stále více rozevírají. Rozdíl už dosáhl 82 procent

Evropa začíná čím dál tím více zaostávat za Spojenými státy. Alespoň co se HDP na hlavu týče. Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii nedávno publikovalo dlouholetý výzkum z počátku století až do roku 2021, z něhož vychází, že většina amerických států v této statistice evropské státy hravě přeskočí. V porovnání s jednotlivými státy USA tak Evropané chudnou. Podle studie EU zaostává především v investicích a technologickém pokroku, který považuje za klíčový pro ekonomický růst.

Tempo růstu čínské ekonomiky zrychlilo na 6,3 procenta, zaostalo však za odhady

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny ve druhém čtvrtletí meziročně zrychlil na 6,3 procenta z tempa 4,5 procenta v prvním čtvrtletí. Oznámil to dnes čínský statistický úřad. Je to o jeden procentní bod slabší růst, než čekali analytici. Ve srovnání s prvním čtvrtletím ekonomika vzrostla o 0,8 procenta proti růstu o 2,2 procenta v předchozím tříměsíčním období. Důvodem je slabší poptávka v Číně i v zahraničí.

Brusel čeká v Česku druhý nejrychlejší růst cen z celé EU. Horší jsou jen Maďaři

Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.

Letošní vyhlídky podle ČNB: očekává větší růst HDP, zvýšila ale odhad inflace

Česká národní banka ve středu zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové progpšínóze čekala pokles 0,3 procenta. ČNB ale zároveň zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Pro příští rok ČNB očekává hospodářské oživení, HDP by měl růst o tři procenta.

Recese v Česku skončila. „Firmy umí improvizovat, ekonomika je odolná“

Údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ukazují, že recese v Česku skončila. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, podle kterých se česká ekonomika ukázala být odolná. Podle předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), v prvním čtvrtletí HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Analytici očekávají za celý rok hospodářský růst do jednoho procenta.

Česká ekonomika je v recesi, ukázalo meziroční srovnání. Jinak si ale polepšila

Česká ekonomika klesla v prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první meziroční pokles od prvního kvartálu roku 2021. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,1 procenta. V předchozích dvou čtvrtletích česká ekonomika mezikvartálně klesala, technicky tedy byla v recesi.

Jeden hubený rok. Český HDP klesne o 0,5 %, následující rok by měl růst o 2 %

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond. Prognóza je v souladu s listopadovým závěrem pravidelné mise MMF v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,5 procenta.

Rating se Česku zatím nezhoršuje. Bude ale třeba rušit některé svátky?

Agentura Fitch Česku v pátek potvrdila jeho dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku. Negativní výhled znamená, že existuje zvýšené riziko zhoršení samotného ratingu. Zvýšenému riziku zhoršení ratingu ze strany některé ze tří světově významných ratingových agentur, vedle Fitch ještě Moody’s Standard & Poor’s, Česko před loňským květnem nečelilo nikdy od konce roku 1998. Fitch se svým novým posudkem přichází v době, kdy se v Česku rozjíždí už poněkud bizarní diskuse, jak rostoucí zadlužení zkrotit.

Česká ekonomika letos neporoste. V EU bude podprůměrná, hlásí Evropská komise

Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP). K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 procenta.

Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Na konci roku se růst zadrhl

Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta. Je to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích.

Světové ekonomiky už brzdí – a inflace asi také

Již delší čas se mluví o tom, že největším adeptem na epicentrum globálních ekonomických problémů se stala Čína. A v posledních dnech to vypadá, že z dané trojice los padne na Čínu. O víkendu se Čínou prohnaly masové protesty a po pár dnech se zdá, že již nejspíš trochu utichly. (I když bůhví – Čína samozřejmě informace usilovně cenzuruje.) A podle toho, co víme o Číně, nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje je, že se nakonec minimálně na čas život zase vrátí do zajetých poslušných kolejí.

MMF je pesimističtější než ministerstvo financí. Očekává pokles českého HDP o půl procenta

Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.

Česko čeká recese. Vláda chce kvůli krizi zrevidovat programové prohlášení

Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Českou ekonomiku čeká pokles. Stanjura očekává „mírnou recesi“

V příštím roce čeká ministerstvo financí (MF) hospodářský pokles o 0,2 procenta. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. Zbyněk Stanjura také novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, , mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Saúdská Arábie výrazně bohatne. Těží z vysokých cen energií

Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,6 procenta. Země, která je největším exportérem ropy na světě, totiž těží z vyšších cen energie. Hospodářský růst nicméně zpomalil z 12,2 procenta ve druhém kvartálu, vyplývá údajů zveřejněných v pondělí vládou v Rijádu. Hospodářský růst u ropných aktivit Saúdské Arábie ve třetím čtvrtletí dosáhl 14,5 procenta, zatímco u ostatních aktivit činil pouze 5,6 procenta.

Česká ekonomika roste o 3,7 procenta. Bilanci zlepšují loňské lockdowny

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.

Lidé omezují své nákupy. Připravují se na recesi i další zdražování

Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.

Míříme do recese. Lidé přestávají nakupovat kvůli vysoké inflaci

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Přesto se jedná o zpomalené oproti prvnímu čtvrtletí. Očekává se, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dojde k mírné recesi. Záležet bude zejména na dalším vývoji kolem dodávek ropy a plynu. V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka

Válka na Ukrajině zpomalí český růst na 2,3 procenta. Odhady MMF a vlády se liší

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. Ve svém jarním výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). České ministerstvo financí snížilo v dubnu očekávaný růst na 1,2 procenta. Hospodářské vyhlídky se zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Pomalejší růst ekonomiky fond předvídá celosvětově.

Obnova po koronaviru nepřišla. Česko doplácí na svou orientaci k průmyslu

I když už nedochází k plošným uzávěrám celých podnikatelských sektorů kvůli koronaviru, tak se stále nedaří obnovit ekonomiku jako před příchodem čínského viru. Na vině je také i orientace České republiky jako nejprůmyslovější země v Evropě. I proto se českému státu nechvalně přezdívá montovna. I kvůli silné závislosti ekonomiky na průmyslu bude obnova růstu po koronavirové krizi trvat delší dobu než u některých ostatních států. Očekává se tak, že na úroveň před pandemií dosáhne Česká republika až letos.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,1 procenta, táhnou ji domácnosti

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.

Vládní dluh dosáhl 2,5 bilionu korun. Loňský schodek má 318 miliard

Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy Kč na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla proti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 42,7 procenta HDP. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím byla o 1,3 procentního bodu nižší, ačkoli dluh stoupl o 4,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Schillerová předpokládá schodek veřejných financí rekordních 8,8 % HDP

Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření. MF o tom dnes informovalo v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou, kterou využije pro Konvergenční program. To je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP.

Řady podnikatelů prořídnou. Česko čeká další propad, ale pak i růst

Růst ekonomiky v příštím roce bude podle analytiků záviset na tom, jak se Česku podaří vypořádat s očkováním a zotavováním z koronavirových opatření, ale i na situaci v zahraničí. Česko čeká letos podle ekonomky Heleny Horské nejhlubší propad v novodobé historii a „zkázu“ dokončila vládní opatření stylem „brzda-plyn“. Ekonomika se může kvůli nízké srovnávací základně dostat až k 3% růstu, plně se však zotaví nejdříve v roce 2022, dodal ekonom Lukáš Kovanda. Poroste však také nezaměstnanost.