Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.
Itálie přijme ve svém přístavu loď Ocean Viking s více než stovkou migrantů na palubě, uvedla v úterý agentura AFP. Loď humanitární organizace se stala důvodem výrazné diplomatické rozepře s Paříží, když ji v polovině listopadu nechtěly italské úřady pustit do přístavu. Nakonec plavidlo s 230 migranty převzala Francie. Provozovatelé lodě si však stěžují, že jim Řím určil bezpečný přístav až na severu země.
Pouhých několik tisíc kilometrů od nás, totiž v subsaharské Africe, mají lidé úplně jiné problémy, než jsou nepatrné posuny v teplotě atmosféry, genderová identita, bezlepkové potraviny nebo muka vybírání mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Nejmladší stát světa, Jihosúdánská republika, se od Súdánu odtrhl v roce 2011, avšak teprve před dvěma lety země došla určitého klidu. Odtržení tohoto území je příběhem osamostatnění křesťanských kmenů a obranným reflexem proti islamizaci ze strany většinově arabského Súdánu (někdy severního Súdánu).
Ředitel kulturního střediska Ruský dům ve Středoafrické republice Dmitrij Sytyj je těžce zraněn po atentátu, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruské velvyslanectví v Bangui. Útok se odehrál v pátek. Sytyj dostal anonymní zásilku, která při otevření explodovala.
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina je údajně z velké části financována skrze drancování přírodních zdrojů a nerostných surovin v Africe. Válečné aktivity Wagnerovců jsou placeny z výnosů středoafrických těžařů zlata, stříbra a diamantů, tvrdí Spojené státy. O financování polovojenské skupiny s úzkými vztahy na ruského prezidenta Vladimira Putina informuje magazín Africa Bussines s odkazem na mezinárodní skupinu investigativců European Investigative Collarobrations (EIC).
Podezření, že do pašování migrantů je vedle afrických gangů zapojeno i italské podsvětí, existovalo již dlouho. Nyní po třech letech policejního vyšetřování prokuratura v Caltanissettě oznámila, že bylo zatčeno a vzato do vazby 18 pašeráků z Itálie a Tuniska. Za jednu jízdu člunu ze Sicílie k Africe a zpět vydělávali i 70 tisíc euro, informuje agentura ANSA. Z 18 zatčených je 11 Tunisanů a sedm Italů, někteří s mafiánským pozadím. Dalším šesti pašeráků se podařilo při zátahu uniknout.
Teploty v Česku v neděli na třech místech vystoupaly na 25 stupňů Celsia a výše, čímž byla naplněna meteorologická definice letního dne. Nejtepleji bylo ve Vimperku na Prachaticku, kde odpoledne naměřili 26,2 stupně. Padl tam tak rekord pro 30. říjen, podobně jako na většině všech stanic měřících alespoň 30 let.
Na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáro ve východoafrické Tanzánii vypukl v pátek večer požár. Hoří porost na hoře ve výšce asi 3900 metrů, nikdo nebyl zatím zraněn, uvedl v sobotu Nurdin Babu z místní správy. William Mwakilema, komisař pro ochranu Správy národních parků Tanzanie (TANAPA), incident potvrdil a dodal, že probíhají snahy o zastavení požáru. Na místě zasahuje 320 hasičů. Práci podle informací ztěžovala v sobotu hustá oblaka kouře a vítr. Proč k požáru došlo, zatím není jasné.
Vztahy Číny se Spojenými státy a Evropou prudce ochladly. Asijská velmoc proto zahajuje novou vlnu diplomatického snažení v Africe. Cílem strategie jsou země bohaté na přírodní zdroje a udržování přátelských vztahů s povětšinou autoritářskými vůdci, které nijak neovlivňují konkurenční síly ze Západu, napsal list The New York Times. Čínské upevňování africké loajality je součástí velkého geopolitického soupeření, které zintenzivnilo od začátku války na Ukrajině.
Londýnská policie zahájila vyšetřování, které má objasnit, za jakých okolností se čtyřnásobný olympijský vítěz Mo Farah dostal jako dítě do Británie. Devětatřicetiletý britský běžec v dokumentu BBC řekl, že byl jako dítě do země zavlečen a musel pracovat jako sluha v domácnosti. „Víme o zprávách v médiích týkajících se Sira Mo Faraha. Specialisté na tuto problematiku již zahájili vyšetřování a v současné době vyhodnocují všechny dostupné informace,“ uvedla policie v tiskovém prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku na Ukrajině, má v plánu nechat vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další fázi své války proti Evropě, varuje přední historik Timothy Snyder. Ruská invaze na Ukrajinu totiž způsobuje humanitární krizi i tisíce kilometrů daleko od frontových linií. Konflikt ještě umocňuje hladovění v Somálsku a dalších zemích, kde se problém může stát nezvladatelným. Kvůli přerušení dodávek obilí, oleje i hnojiv více než 18,4 milionu lidí v Africe podle OSN čelí akutnímu nedostatku potravin.
Více než 200 lidí zemřelo při útoku na etnické Amhary v etiopském státě Oromia. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na svědky, podle nichž mají incident na svědomí místní povstalci. Ti to ale popřeli. Útok se ve východoafrické zemi řadí k nejkrvavějším v poslední době. „Napočítal jsem 230 těl. Obávám se, že je to útok s nejvíce oběťmi z řad civilistů, jaký jsme kdy zažili,“ řekl agentuře AP obyvatel západoetiopského okresu Gimbi Abdul-Seid Tahir, který podle svých slov útok sotva přežil.
Stále více mladých Afričanů chce emigrovat, vyplývá z průzkumu provedeného v 15 afrických zemích. Zatímco podle předchozího průzkumu z roku 2020 chtěly více než dvě třetiny mladých lidí zůstat v rodné zemi, nyní se jich 52 procent plánuje v příštích třech letech přestěhovat do zahraničí. V Nigérii a Súdánu jsou to dokonce tři čtvrtiny. Mezi faktory, které přispívají k jejich pesimistickému pohledu na budoucnost kontinentu, patří podle zjištění především covid-19, klima, nestabilita a násil.
Válka na Ukrajině podnítila celosvětovou potravinovou krizi a zapříčinila prudký nárůst cen, především pšenice, kterou tato „obilnice Evropy“ spolu s Ruskem pěstuje ve velkém. S invazí Moskvy se navíc narušil distribuční řetězec obilnin, což staví do nelehké role africké státy, které sužuje hlad. Těm nyní ale Spojené státy zaslaly upozornění, aby nekupovaly pšenici od Ruska, protože jde o kradené obilí z Ukrajiny, na němž se Kreml snaží vydělat, píše deník NYT.
Africké země jsou oběťmi současné potravinové krize vyvolané válkou na Ukrajině, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předseda Africké unie Macky Sall, který navštívil ruské Soči. Putin podle vyjádření senegalského prezidenta dal najevo ochotu „usnadnit“ export ukrajinského obilí. Šéf Kremlu zároveň znovu odmítl, že by Rusko mělo současnou krizi na svědomí. Ruská Černomořská flotila ale podle ukrajinských a západních zdrojů blokuje ukrajinské přístavy, přes něž se před válkou většina obilí vyvážela.
Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla dnes agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy. První případ ve Švýcarsku je z kantonu Bern, kde se podle sdělení místních úřadů nakazil člověk blízkým fyzickým kontaktem v zahraničí.
Pražská Fakultní nemocnice Bulovka měla první případ podezření nemoci opičí neštovice, která se začala v posledních dnech objevovat v zemích Evropy. Naštěstí se ale onemocnění u pacienta nepotvrdilo. U pacienta se podle informací deníku Echo24 vyskytly příznaky nemoci jako je vyrážka a pravděpodobně zvýšené pocení. Také přiznal, že měl sex na cestách v zahraničí. Nemoc se může přenášet kontaktem s tělními tekutinami.
Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie a Kanada. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. První případ v Německu dnes identifikoval tamní vojenský mikrobiologický institut v okolí Mnichova.
Americký prezident Joe Biden podepsal nařízení znovu nasadit americké vojáky v Somálsku, kde teroristická skupina Šabáb vyvolává bezpečnostní obavy. S odkazem na zdroje z vlády o tom dnes informují americká média. O stažení skoro všech 700 amerických jednotek ze Somálska ke konci svého funkčního období rozhodl Bidenův předchůdce Donald Trump. Opětovné vyslání amerických jednotek do Somálska požadoval americký ministr obrany Lloyd Austin.
EU se po ruské invazi na Ukrajinu nadále snaží diverzifikovat dovoz klíčových surovin – ropy a plynu. Jednou z možností by mohlo být severoafrické Alžírsko a také Egypt. V posledních týdnech výrazně vzrostla důležitost středomořského regionu, který by mohl znamenat cestu k energetické bezpečnosti Evropy, uvádí experti. Problém bude nicméně s vybudováním potřebné infrastruktury a proto minimálně příští topná sezóna bude ještě kritická. Energetiku vyrazil řešit do Berlína také český premiér Petr Fiala.
Kvůli pandemii covidu-19 zemřelo v letech 2020 a 2021 skoro 15 milionů lidí, uvedla dnes v novém odhadu Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o skoro dvakrát vyšší číslo, než uvádějí oficiální statistiky, protože WHO do celkové bilance započítala nejen oběti koronaviru, ale i úmrtí v důsledku přetíženého zdravotnictví. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) zemřelo od začátku pandemie po onemocnění covidem-19 přes 6,2 milionu lidí.
Je vždy osvěžující, nastolí-li se jiné téma, než je očkování, prezident Zeman nebo třeba úroková míra, takže komentátoři zajásali, když se objevila zpráva, že jedno pražské divadlo (Činoherní klub) musí stáhnout své představení z toho důvodu, že v něm nemá svého černocha. Dodatečně se zjistilo, že autor hry Ujetá ruka Martin MacDonagh (to je významný dramatik, možná nejlepší současný) chce, aby roli černocha hrál černoch.
Pražský Činoherní klub byl donucen stáhnout inscenaci hry Martina McDonagha Ujetá ruka. Držitel licence totiž zakázal, aby postavu černošské postavy hrál běloch. Konkrétně ji ve zmíněném zpracování nyní hrál známý herec Ondřej Sokol, který je zároveň režisérem představení. Činoherní klub uvedl, že požadavek držitelů autorských práv není schopen splnit a nechápe, proč na něm s ohledem na kulturní kontext autor trvá.
Varianta koronaviru omikron se v Nizozemsku objevila o týden dříve, než se dosud předpokládalo. Nepřivezli ji až cestující z Jihoafrické republiky, oznámil nizozemský zdravotní úřad RIVM. Zdravotníci vzorky odebrali 19. a 23. listopadu, kvůli abnormalitám na takzvaném spike proteinu je laboratoř v pondělí předala RIVM. Ten v úterý potvrdil, že jde o variantu omikron, o které se dosud předpokládalo, že se do Nizozemska dostala právě z JAR.
Příznaky lidí infikovaných variantou koronaviru omikron se liší od těch nakažených variantou delta. Sdělila to předsedkyně jihoafrického zdravotnického svazu Angelique Coetzeeová. Má vlastní praxi a jako první upozornila úřady na to, že se může jednat o novou variantu, informovala dnes agentura Bloomberg. Úřady se obávají, že kvůli nové variantě se počet nakažených denně do konce týdne téměř ztrojnásobí.
Žena z Liberce, která se nakazila koronavirem, má variantu omikron. Definitivní výsledek testu v pondělí oznámila liberecká nemocnice. Jde o první potvrzený případ varianty v republice. „Máme to potvrzené, ta sekvence bude nahraná do databází. Pomohla nám s tím Národní referenční laboratoř a zároveň jsme to hodnotili s odborníky z Akademie věd," řekla primářka oddělení genetiky a molekulární diagnostiky liberecké nemocnice Iva Dolinová.
Obyvatelé Blízkého východu se nemohli dočkat konce léta, které bylo nezvykle teplé. Jenže podzim nepřinesl takovou úlevu, v jakou doufali. Tento region je stále víc vyprahlý a nezmění se to ani do budoucna. Se všemi důsledky, které to může mít. Letos se to dělo častěji než kdykoli předtím: lidé otočili kohoutkem – a nic. Vlády a příslušné podniky prostě nedokázaly zajistit pitnou vodu, což je pro každý režim dost ponižující situace. Od Alžírska po Írán se konaly demonstrace, jejichž hlavním tématem byl nedostatek nejzákladnější tekutiny.
Hranice myslitelného u nás se posouvají každý týden. Nově vláda zavedla nouzový stav, strany nastupující vlády s ním sice nesouhlasí, ale umožnily ho a ve sněmovně se zdržely. Andrej Babiš veřejně hovoří o uzákonění povinnosti očkovat vakcínou proti covidu už od 50 let věku. Jeho nástupce Petr Fiala, který jediný bude mít reálnou možnost to prosadit, nebo pohřbít, k Babišovu novému nápadu neříká nic (kromě obecné moudrosti, že očkování je jediná cesta z pandemie).
Na 25 let poslal tento týden rwandský soud do vězení Paula Rusesabaginu, jehož činy byly inspirací pro známý hollywoodský snímek Hotel Rwanda. Hotelový manažer Rusesabagina dokázal při běsnění genocidy v malé africké zemi v roce 1994 zachránit více než tisíc lidí. Před několika lety o tom hovořil v rozhovoru pro Týdeník Echo. Rusesabagina má belgické občanství, od roku 1996 žil v exilu v USA a Belgii a kritizoval odtud rwandského prezidenta Paula Kagameho. Tvrdí, že byl do Rwandy unesen z Dubaje, aby mohl být postaven před soud. Ten jej v pondělí shledal vinným z terorismu.
Po letech jsem se vrátil k novele Srdce temnoty anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada, poprvé vydané v roce 1902. Je to jedna z nejznámějších anglických próz, během desetiletí byla předmětem zájmu mnoha badatelů interpretována mnoha způsoby – od politického k psychoanalytickému. Ta otevřenost mnoha výkladům jistě je součástí jejího přetrvávajícího magnetismu. Dotýká se také témat, která se právě teď hojně diskutují.
