Vztahy Číny se Spojenými státy a Evropou prudce ochladly. Asijská velmoc proto zahajuje novou vlnu diplomatického snažení v Africe. Cílem strategie jsou země bohaté na přírodní zdroje a udržování přátelských vztahů s povětšinou autoritářskými vůdci, které nijak neovlivňují konkurenční síly ze Západu, napsal list The New York Times.

Čínské upevňování africké loajality je součástí velkého geopolitického soupeření, které zintenzivnilo od začátku války na Ukrajině. Peking a Washington již dříve zuřivě soupeřily o loajalitu asijských zemí a ani teď boj o vliv neutichl. Spojené státy, Evropa a jejich demokratičtí spojenci nadále stojí proti Číně, Rusku, Íránu a dalším autokraciím.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc v neděli zahájil turné po Egyptě, Etiopii, Ugandě a Konžské demokratické republice, čímž tuto pomyslnou soutěž ještě vystupňoval.

Čína však upravuje svůj přístup v Africe a více propojuje své finanční a diplomatické úsilí. Pouhá výstavba nových rychlostních silnic, vodních elektráren a mrakodrapů, kterou Čína zprostředkovává v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka, jí k zajištění pevných vztahů nestačí.

Čínská hospodářská iniciativa napříč desítkami zemí sice pomohla odsunout Spojené státy na mnoha místech kontinentu na druhou kolej, projekty však také posílily napětí a přispěly k rostoucí dluhové krizi. Jako doplněk k železnicím a silnicím proto čínský prezident Si Ťin-pching zahájil na jaře novou iniciativu, která má zajistit sblížení rozvojových zemí.

Peking, který je velkým věřitelem Afriky, se nyní snaží chránit současná i budoucí aktiva, včetně poptávky po rozsáhlých nerostných surovinách tohoto kontinentu. Chce také zajistit, aby jeho první zámořská námořní základna v Džibutsku, u vstupu do Rudého moře, fungovala bez problémů a snadno zajišťovala dodávky ropy.

Vliv Číny sahá od Etiopie, která leží na strategicky důležitém území Afrického rohu, až po Zambii, zadluženou jihoafrickou zemi s velkými měděnými doly.

„Spojené státy oznamují, že se otáčejí směrem k Asii, takže vzniká dojem, že vliv Ameriky na kontinentu ustupuje,“ řekl Murithi Mutiga, ředitel výzkumné skupiny International Crisis Group pro Africký roh. „Hlavním ekonomickým partnerem jsou Číňané, kteří se nyní snaží hrát roli i v geopolitické sféře,“ dodal.

Obchod mezi Čínou a africkým kontinentem dosáhl v roce 2021 výše 250 miliard dolarů (šest bilionů korun), zatímco v případě Spojených států se jednalo jen o 64,33 miliardy dolarů (1,54 bilionu korun). Čínské společnosti v Africe například investují do těžby lithia tak intenzivně, že se očekává, že do roku 2030 bude Čína kontrolovat 75 procent tohoto materiálu, který se z velké části používá v elektromobilech.

V návaznosti na nové ekonomické projekty mění Čína svoji diplomatickou strategii. Místo toho, aby si udržovala odstup od palčivějších, vnitřních otázek zemí, přímo se do nich zapojuje.

V lednu například navštívil čínský ministr zahraničí Wang I tři africké země. Jeho poselství znělo jasně: Čína chce pomoci řešit konflikty, z nichž mnohé jsou vnitřními záležitostmi zemí.

Čína také prosazuje svůj autoritářský model a je známá tím, že africké vůdce učí systému jedné strany. V Tanzanii vznikla například škola ve spolupráci s Oddělením pro mezinárodní styky, mocný orgánem komunistické strany Číny, který prosazuje čínskou ideologii a vliv v zahraničí. Škola, pojmenovaná po zakládajícím prezidentovi Tanzanie a pevném stoupenci Mao Ce-tunga, přijala ke studiu v červnu první skupinu budoucích lídrů, kteří jsou členy politických stran šesti jihoafrických zemí.