Český strojírenský průmysl má za sebou náročné období. Výrazně ho totiž zasáhly nejen drahé energie, ale také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a chybějící poptávka. Podle expertů je pravděpodobné, že v budoucnu bude ke stěhování průmyslových podniků za nižšími náklady, tedy do zemí s menším množstvím regulací, levnějšími energiemi a pracovní silou. Česko se tak bude muset transformovat.
Je konec německé ekonomické síly na dosah? Německý deník Welt píše, že krize středních a malých rodinných firem může zasáhnout celou zemi. Nová studie odhaluje, jak hluboko jsou střední a menší firmy v krizi, což představuje zásadní ohrožení pro celý stát. „Skutečná katastrofa je u středních a menších, často rodinných firem, které tvořily páteř německého úspěchu,“ uvádí analýza. Nejhůře na tom jsou spolkové země na jihu jako je například rozvinuté Bavorsko, a také Sasko či Durynsko.
Bývalý italský premiér, někdejší šéf Evropské centrální banky a prominentní člen panevropského establishmentu se svým týmem vydal v září očekávanou zprávu o ekonomickém stavu Evropské unie, jejích temných vyhlídkách bez změny dosavadního kurzu, doplněnou o sadu doporučení nabízejících sedmadvacítce novou zářnou budoucnost. Napříč kontinentem se rozběhla o tomto megareportu mohutná diskuse, v níž převažuje přesvědčení, že popis aktuální malátné reality je celkem věrný a volání „Houstone, máme problém“ vypadá při pohledu na všechny přístroje ukazující dráhu letu EU jako zcela oprávněné.
Čínské akcie v pondělí díky vládním opatřením na podporu ekonomiky pokračovaly v silném růstu. Jejich index CSI 300 si připsal 8,48 procenta a uzavřel na 4017,85 bodu. Čínský akciový trh tak zažil nejlepší den od roku 2008. Index CSI 300 posílil už podeváté za sebou a dostal se na nejvyšší úroveň od loňského srpna. Výrazně naopak oslabily japonské akcie, jejichž index Nikkei 225 klesl o 4,8 procenta na 37.919,55 bodu. Akcie japonských exportérů se dostaly pod tlak kvůli pátečnímu růstu kurzu domácí měny.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán tento týden na sympoziu na Národní univerzitě veřejných služeb představil strategii „ekonomické neutrality,“ kterou Maďarsko zavádí ve snaze vymanit se ze současné západní ideologie a jejího devastujícího dopadu na evropské hospodářství.
Mluví vláda pravdu, když říká, že úspěšně konsoliduje veřejné finance? Proč ODS ruší své sliby? A jaké dvě možnosti máme na výběr? O tom debatovali exministr financí a zároveň člen koaliční TOP 09 Miroslav Kalousek, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod a Michael Kohajda, místopředseda poslaneckého klubu lidovců a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. V rozhovoru tvrdí, že i přes škrty v německém koncernu Volkswagen zůstává česká Škoda Auto v mimořádně dobré kondici. Firma se drží na vrcholu evropského trhu hlavně díky pragmatické kombinaci německé preciznosti a české vynalézavosti. „Škoda je v současné době ve velice dobré situaci, možná nejlepší za posledních 30 let,“ řekl Jahn a dodal, že firma dosahuje rekordních zisků i příjmů.
Síkela měl na postu eurokomisaře rozhodovat o 300 miliardách eur, má ale jisté jenom jejich jednotky, vyplývá z návrhu rozpočtu EU na příští rok. Za klíčovou výhodu portfolia nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely mnozí vydávají objem peněz, o nichž má rozhodovat.
Téměř tři čtvrtiny výrobních, velkoobchodních a logistických firem v ČR zaměstnává cizince a 97 procent z nich má pracovníky z Ukrajiny. Dvě třetiny jejich personalistů uvedly, že odchod Ukrajinců by byl pro firmu určitou komplikací. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal.
Německý ministr hospodářství chce pomoci automobilce Volkswagen s překonáním obtížného období škrtů bez nutnosti zavírat v zemi továrny. Robert Habeck to podle agentury Reuters řekl na návštěvě koncernové továrny v Emdenu. "Podnik má pro Německo klíčový význam," zdůraznil ministr už ve čtvrtek v Papenburgu. V pátek v Emdenu vyzval Volkswagen, aby továrny nezavíral.
Vážení spoluobčané, tento dopis je datován na svátek sv. Ludmily, naší první světice a zároveň našeho prvního křesťanského státníka. Jde mi o to, aby se určitě dostal ke čtenářům v den sv. Václava, dědice České země, vladaře, který se stal vzorem a úměrou všech našich vladařů. Není třeba připomínat, že ho vychovala právě jeho babička, sv. Ludmila.
Příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 miliard korun, jejich výdaje 109 miliard, což představuje zhruba 1,6 procenta HDP. Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů přitom stanovuje tzv. rozpočtové určení daní (RUD), které nyní prochází novelizací. Nejvíce peněz z daní získávají Vysočina, Jihočeský a Karlovarský kraj. Největším poraženým plánované změny by byl Moravskoslezský kraj.
Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.
Vláda dnes rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18.900 Kč na již dříve slibovaných 20.800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta.
Nemilá zpráva pro Německo a Polsko. Dlouho očekávaná výstavba továrny na čipy v německém Magdeburku a polské Vratislavi od Intelu se odkládá. Německo si od toho slibovalo posílení ekonomiky a tisíce pracovních míst. Firma se potýká se ztrátami, snižuje náklady a přesouvá investice hlavně do USA, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
„Republikáni také kupují tenisky,“ odpověděl někdy v devadesátých letech basketbalový hráč Michael Jordan na otázku, proč se víc politicky neangažuje. Ve své době největší hvězda NBA a tvář firmy Nike, která po něm pojmenovala řadu sportovní obuvi, prokázala velkou dávku pragmatického podnikatelského myšlení. Vždy se našli kritici, kteří měli pocit, že svou apolitičností Jordan nějak selhal. Ten ale stojí za svým. V dokumentárním seriálu Poslední představení potvrdil, že onu větu opravdu řekl, a zopakoval by ji prý znovu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) v pátek ponechala sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu beze změny na 1,25 procenta. Na této úrovni je sazba od letošního července. Bankovní rada se rozhodla sazbu nezměnit, protože beze změny zůstala od posledního jednání o finanční stabilitě i rizika v bankovním sektoru. ČNB to uvedla v tiskové zprávě.
Rádio Prostor, první on-air podcastové rádio, posiluje zpravodajství a aktuální proud. Šéfkou aktuálního obsahu se stala Magdalena Korcová, která v Prostoru od srpna zastává pozici šéfredaktorky zpravodajství. V minulosti působila v rádiích Expres FM a Classic Praha, která spadají pod Seznam.cz, a nebo v Českém rozhlase.
Hostem Echo Porady je bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Tématem je český státní rozpočet, ekonomická situace v Německu a jak se nás to bude týkat.
Problémy německé ekonomiky se vzhledem k významu Německa pro evropskou ekonomiku i ekonomiku naši dostaly do centra pozornosti mnohých ekonomických debat. Běžný úhel pohledu se zaměřuje především na přítomnost a blízkou budoucnost a je samozřejmě vrcholně relevantní. Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo.
Dlouho a napjatě očekávaný plán bývalého italského premiéra a exprezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho narazil na tvrdý odpor z Německa. Tamní ministr financí Christian Lindner sepsul 400stránkový dokument s tím, že Německo nebude platit a zadlužovat se na úkor Evropské unie. Kritizoval především společné emisní dluhopisy, píše zpravodajská agentura Bloomberg.
Evropská unie se musí zazelenat, zadlužit a investovat, aby dohnala a byla konkurenceschopná vůči asijskému nebo americkému kontinentu. Bývalý italský premiér a exprezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi zveřejnil dlouho očekávanou výhledovou zprávu o konkurenceschopnosti EU, která volá po podpoře dekarbonizace průmyslu, inovaci, dovednosti pracovních sil a větší odolnosti. Draghi požaduje 800 miliard eur ročně na zastavení rychlého úpadku Evropy a ke zvýšení konkurenceschopnosti především vůči USA a Číně.
V ČR se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen. Česku se nedaří vytvářet přívětivé podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu navzdory nejnižší nezaměstnanosti v EU, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Vláda Petra Fialy (ODS) odtajnila v noci ze soboty na neděli návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem 230 miliard korun, což je podle řady ekonomů, ale i některých vládních politiků obrovské numero, které neodpovídá tomu, že rok 2025 nebude – pokud se nestane něco neočekávaného – rokem krizovým. Bude však rokem volebním. Hospodářský růst 2,6 %, inflace pod 2,5 %, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard.
Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla.
Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.
Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.
Ekonomika Německa ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí. Znovu se tak potvrdil velmi špatný vývoj tamní ekonomiky, který je podle ekonomů daný mimo jiné tím, že se vyčerpal model exportní ekonomiky, ale také stagnující spotřebou domácností či poklesem investic. Problémy v Německu znamenají vážné problémy i pro Česko.
Špatné zprávy z německé ekonomiky se hromadí. Existuje hrozba, že krize se protáhne do příštího roku. Velkým průmyslovým odvětvím padají tržby. Daňové příjmy do spolkové i zemských pokladen se v červenci snížily o téměř osm procent, vypočítává problémy dnes deník Bild. Prodeje a zisky automobilek klesají celosvětově. Nejvíce špatná situace dapadá podle analýzy auditorské firmy EY na BMW, Mercedes a VW.
