Přes 95 procent výrobních firem v ČR zaměstnává Ukrajince. Bez nich by byl problém, přiznávají
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Téměř tři čtvrtiny výrobních, velkoobchodních a logistických firem v ČR zaměstnává cizince a 97 procent z nich má pracovníky z Ukrajiny. Dvě třetiny jejich personalistů uvedly, že odchod Ukrajinců by byl pro firmu určitou komplikací. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal.
Na podzim bude Poslanecká sněmovna schvalovat novelu Lex Ukrajina 7, která zahrnuje prodloužení dočasné ochrany o jeden rok do března 2026 a nový návrh tzv. zvláštního dlouhodobého pobytu. Podle průzkumu 62 procent personalistů o této plánované změně vízového režimu neví.
„V návrhu novely jsou podmínky, za kterých získají Ukrajinci zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR. Mezi nimi bude například bezúhonnost, platné cestovní doklady, nezávislost na dávkovém systému nebo ekonomická nezávislost. Proto doporučujeme firmám legální zaměstnávání ukrajinských pracovníků, které k plnění těchto podmínek výrazně pomůže,“ uvedla ředitelka agentury Gabriela Hrbáčková. Dalším bodem je podle ní prodloužení dočasné ochrany, která končí v březnu 2025. „Pokud budou chtít ukrajinští uprchlíci zůstat nadále v Česku, musí zažádat o prodloužení do března 2026, jinak zde nemohou legálně pracovat,“ upozornila.
Před válkou mohli Ukrajinci v ČR zažádat o zaměstnaneckou kartu. Vydávání těchto karet se po začátku války výrazně omezilo a začal nový vízový režim pro uprchlíky tzv. dočasná ochrana, která aktuálně platí do března 2025. EU rozhodla o prodloužení dočasné ochrany do března 2026, ČR bude podmínky jejího prodloužení schvalovat na podzim jako součást novely Lex Ukrajina 7. Ukrajinští uprchlíci, kteří přišli do ČR po začátku války v roce 2022, nemohou nyní zažádat o zaměstnaneckou kartu a jejich budoucnost v ČR je nejistá.
Dalšími zeměmi, které personalisté uvádějí jako nejčastější národnost, kterou zaměstnávají, jsou za první Ukrajinou pracovníci z Polska s 16 procenty, Bulharska s devíti procenty nebo Maďarska se sedmi procenty. „V ČR je přibližně 350.000 lidí z Ukrajiny, kterých se dočasná ochrana týká. Závislost na nich je proto alarmující a nedostatek zaměstnanců řeší jen částečně. Navíc z pohledu ekonomiky není tento stav vůbec zdravý, protože se situace na Ukrajině může změnit. Česko by mělo zlepšit podmínky pro přijetí pracovníků i z jiných zemí,“ uvedla Hrbáčková.
Průzkum pro agenturu Hofmann Personal uskutečnila v červenci agentura B-inside na vzorku 255 personalistů mezi náhodně vybranými výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v ČR s více než 100 zaměstnanci.