Tag: ekonomika

Články k tagu

Lidé chtějí před koncem roku vyšší mzdy. Dál tím roztáčejí kola inflace

Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové.

Inflace překonává odhady analytiků. Zklidnění přijde nejdřív za rok a půl

Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent.

Využijeme příležitost, kterou nabízejí Francouzi

Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.

Nejdřív se musí něco stát. Covid nebo Fukušima

Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, Dušan Zábrodský a Martin Jahn.

Škrtání nestačí. Vysoký schodek si vyžádá i zvýšení daní, varuje rozpočtová rada

Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok. Rada to dnes uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.

Úrokové sazby, rostoucí inflace a ekonomická nerovnováha

Mnoho věcí není v naší relativně malé ekonomické komunitě dostatečně diskutováno a ještě méně jich je vydiskutováno do té míry, že by o nich existoval alespoň elementární konsenzus. Dříve než vyslovíme silné výroky ohledně možného efektu nedávného zásahu naší centrální banky do úrokových sazeb, měli bychom hledat odpověď na otázku, co je příčinou naší dnešní inflace. To ale není možné bez toho, že by se každý diskutující přihlásil k jedné ze známých hypotéz příčin vzniku inflace a k jedné z konkurenčních makroekonomických teorií. To se bohužel neděje.

Svobodu pro obnovitelné zdroje

Novou vládu bude mít i Spolková republika Minulou středu, pět týdnů od voleb, podepsaly tři strany tzv. semaforu – rudá sociální demokracie, žlutí liberálové a zelení Zelení – koaliční smlouvu. Jak se dalo čekat, smlouva se už názvem explicitně hlásí ke zmnožení pokroku. Starší lidé si pod slovem pokrok mohou představovat růst životní úrovně, růst svobod, technický pokrok, rozvoj infrastruktury. Tady je pokrokem míněna především transformace ekonomiky na uhlíkovou neutralitu nejpozději do roku.

Fiala chce snížit schodek rozpočtu o 80 miliard. Výbor doporučil počkat na jmenování vlády

Sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to ve středu doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) řekl, že nová vláda má mít možnost sestavit rozpočet "na zelené louce".

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,1 procenta, táhnou ji domácnosti

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.

Konec štědrosti pro úředníky. Bez propouštění státních zaměstnanců to nepůjde

Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.

Inflace a covid berou lidem víru v budoucnost. Rok 2022 podle nich bude horší

Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu snížila meziměsíčně o 0,1 bodu na hodnotu 95,2. Klesá tak už pět měsíců v řadě. Za poklesem stojí hlavně propad důvěry spotřebitelů, zatímco u podnikatelů se pohled na vývoj hospodářství zlepšil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňskému listopadu ale naopak důvěra rostla, a to jak celkově, tak i mezi jednotlivými skupinami spotřebitelů a podnikatelů.

Příliš mnoho peněz nahání příliš málo zboží

Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.

„Vláda slibovala, že lockdown už nebude.“ Zpřísněné podmínky poškozují podnikatele

Provozovatelé služeb sledovali odliv zákazníků až o 30 procent ještě před zpřísněním opatření. Lidé kvůli zhoršení epidemické situace znovu začali častěji pracovat z domu, nechodí tak často do společnosti, někteří také začali šetřit. Plánované kompenzace podle některých podnikatelů nejsou ani tentokrát dobře nastavené. Holičství Gentlemen Brothers evidují podle jednatele společnosti Petra Kucka úbytek zákazníků poslední tři týdny, pokles činí 20 až 30 procent.

Výrobci zdražili nejvíc za 30 let. Centrální banka má další důvod ke zvyšování sazeb

Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.

Výroba, migrace, školství. 32 českých byznysmenů vyzvalo ke druhé transformaci naší ekonomiky

Dvaatřicet známých a úspěšných podnikatelů a manažerů vyzvalo politiky i veřejnost v předvečer výročí 17. listopadu ke změnám, které podle nich nastartují druhou transformaci české ekonomiky. Počet signatářů, mezi kterými jsou majitel skupiny KKCG Karel Komárek, místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar nebo šéfové představenstva ČEZ Daniel Beneš a České spořitelny Tomáš Salomon, odkazuje k počtu let, které letos uplynou od revoluce v listopadu 1989.

Pokles českého průmyslu v září zrychlil, může za to omezení výroby aut

Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta. Vyplynulo to z údajů, které v pondělí na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta.

„Jste překvapeni?“ ptala se ČNB na instagramu po zvýšení úrokových sazeb

Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.

ČR má nižší minimální mzdu než Slovensko či Polsko. Od nového roku se mzdy zvýší o tisíc korun

Minimální mzda od ledna vzroste o 1000 korun na 16.200 Kč. Nařízení schválil kabinet. Informaci potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). S minimální mzdou se zvýší i zaručená mzda, a to podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce až na 32.400 korun. Podle podkladů k nařízení nejnižší výdělek pobírá asi 139.000 lidí. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je rozhodnutí o přidání tisícikoruny od vlády „přezíravost a vrchol arogance“.

Totální úrokový šok

Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.

Socialismus prudce sílí

Nová vláda Petra Fialy se ještě ani nezformovala, a už ví, co bude bez ohledu na program jejím prvním největším úkolem. Odvrátit energetickou krizi, která startuje vlnu obrovského zdražování. Ví, že bez ohledu na to, co si myslí o škodlivosti přerozdělování, bude muset ten prudký růst cen kompenzovat minimálně části společnosti. Kandidát na ministra financí nové vlády Zbyněk Stanjura tvrdí, že tyto kompenzace, ať už ve formě sociálních dávek, nebo daňových slev, dostane víc než 10 procent rodin. Zároveň ujišťuje, že to bude méně než polovina společnosti. Řeč je tedy minimálně o milionu lidí, k nimž zamíří další přerozdělování. Ty peníze, které dostanou, totiž bude muset někdo jiný ze svých účtů zaplatit.

K čemu nám je plnění klimatických cílů, když to zničí ekonomiku, varuje guvernér ČNB

Nemůžeme ignorovat ekonomické dopady opatření na ochranu klimatu. Tvrdí to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je nutné vypracovat analýzu dopadu jednotlivých kroků, které mají vést ke snížení emise skleníkových plynů. Podle Rusnoka se nevede ani žádná racionální veřejná debata na toto téma. Guvernér ČNB Rusnok v pořadu Očima guvernéra na serveru E15 uvedl, že „zelená ekonomika nemůže ignorovat dopady rozhodnutí.“

Trochu upřímnosti do toho zdražování

V řadě varovných zpráv z energetiky ční zpráva o strmém růstu cen kapaliny AdBlue. Řidič dieselového auta sice za litr této příměsi nezaplatí moc, zato si snadno představí katastrofu, od níž nás dnes dělí jen několik zpráv o tom, jak tu či onde AdBlue už není, ostatní řidiči začali příměs nakupovat do zásoby, příměs došla a velká část vozového parku včetně nákladních aut a autobusů prostě nevyjede.

Zelenání bank sílí. Chystají aplikaci na šmírování uhlíkové stopy

Zelené trendy a osvěta o udržitelnosti se v dnešní době promítá téměř do všech oblastí života. Banky i jiné finanční instituce už delší dobu odmítají financovat takzvané špinavé projekty, které vyhodnotí jako nešetrné ke klimatu, a podporují jen ty „společensky odpovědné“. Nově však banky chtějí jít ještě dál a pomocí speciální aplikace měřit klientům přes jejich platební transakce uhlíkovou stopu. Lidé by tak například mohli zjistit, jak moc „zhřešili“ nákupem masa, a byli by poučeni o tom, jak to napravit.

„Chováme se jako šílenci“. Služby a průmysl běží, přesto natahují ruce pro pomoc od státu

I když kvůli koronavirové nákaze nejsou provozovny a služby zavřeny či omezeny, některé podnikatelské obory přesto žádají o pomoc stát. A to zejména v rámci udržení pracovních míst. Touto cestou jde například největší podnik působící na tuzemském trhu Škoda Auto, ale i hoteliéři nebo odvětví cestovního ruchu. Ekonomové upozorňují, že se jedná o nebezpečný trend, protože pomoc se dříve poskytovala kvůli koronavirové krizi a uzávěrám celých odvětví.

Socialistický přežitek v podobě zaručené mzdy zřejmě zůstane. Do její rušení se strany nehrnou

Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.

Julius Meinl už bez Turka. Rakouský obchodní řetězec kvůli údajnému rasismu mění známé logo

Podvolení. Rakouský obchodník a producent lahůdek a provozovatel kaváren Julius Meinl mění své logo kvůli tvrzením, že je rasistické. Společnost se reprezentuje logem, na kterém je hlava osmanského chlapce s červeným fezem. Informoval o tom server Yahoo News. „Toto logo již nejde s dobou," uvedl Herbert Vlasaty, spoluředitel firmy Julius Meinl, když se po několikaměsíčním přerušení prodeje pražené kávy během rekonstrukce znovu otevřel její vídeňský vlajkový obchod